STALO se v LISTOPADU 2017

Listy opadaly a sv. Martin na bílém koni nepřijel. Většinu měsíce bylo chladno a sychravo. Ačkoli teploty se stále pohybovaly nad  nulou, kvůli vlhkosti, větru a ocelově šedé obloze se všichni raději drželi za pecí. Nechtěli jsme ale být příliš změkčilí, takže na procházky jsme se vydávali stále se stejnou pravidelností.

Ke konci listopadu konečně skončily pozemní práce v naší ulici a na silnici i chodník natáhli zbrusu nový asfalt.  Za to přístavba Horizontu zdaleka neskončila. Naopak  nabrala skluz. A navíc dospěla na konci měsíce do té nejhlučnější a nejprašnější fáze – bořila se nosná stěna mezi jídelnou a novou částí budovy. Po délce celé budovy udělali dělníci zástěnu z polystyrenu. Tím se nám veškerý operační prostor pro personál i klienty asi o metr zmenšil. Polystyrénová stěna zabránila pronikání toho nejhoršího prachu do prostoru, kde se klienti a personál pohybovali. Rozhodně ale nezabránila hluku. Když se zde pracovalo se sbíječkou a kladivem – a takových dní bylo hodně – nedalo se v jídelně vydržet. Klienti stacionáře trávili většinu času v salonku. Na dobu vydávání obědů pracovníci na hodinu přerušili práci, ale pak se do toho zase dali. Oproti předpokladu nebyla zeď z dutých tvárnic, ale z pevného betonu, jehož destrukce stála mnohem více práce, času a hluku. Také byly nějaké problémy se statikou a instalací železných traverz, které tvoří překlad a drží nad sebou 3 patra budovy. Tyto destrukční práce se překlenuly až do prosince, postupně se nám však původní stěna přesunula v podobě hromady suti na zahradu. Doufejme, že se časem přesune i ze zahrady. Moc malebně to tam nepůsobí.

Na poslední výtvarnou dílničku si klientky a hankou naplánovaly manší večírek. Jena z nich se loučila a ukládala k „zimnímu spánku“. Večírku se zúčastnilo v roli hostesek a asistentů i několik mládežníků, které k nám občas – např. k výletům k lysolajskému prameni – vodívá Hanka.

Účastníci výtvarné dílny v čele s Hankou dostali obvyklou podzimní zakázku – blížil se advent a s ním instalace a zahájení „suchdolského betléma“, kde už tradičně mívá Horizont svůj stánek, v němž nabízí k prodeji své výrobky.

Letos navíc byla den před tím  v budově radnice akce „Dílničky a trhy“, na níž různé suchdolské sdružení a spolky měly své stánky, kde nabízely své výrobky ke koupi, ale i k udělání. I Horizont byl pozván, aby se akce účastnil.

Dílničky a trhy proběhly 1. a otevření betléma 2.12., takže se o nich zmíníme a fotky ukážeme v prosincové kronice.

Už od listopadu jsme hodně pekli. Kromě obvyklých koláčů k vlastní konzumaci, se začalo s vánočním cukrovím na dílničky a trhy. Peklo se několikrát i mimo obvyklou úterní stacionářksou pekárnu.

Už jen stručně zmíníme pět akcí, které v listopadu proběhly.

Hned na začátku měsíce to byla odložená přednáška ke stému výročí VŘSR.

Poprvé na přednášce, ale rozhodně ne po prvé v Horizontu, tu v listopadu byla Eva Coufalová. Několik let sem chodila jako dobrovolnice s fenkou Tarou na „canisterapii“. Dvakrát tu byla i s koněm Hermínem. A tentokrát tu byla, aby nám popovídala o svých zkušenostech z pobytu v táboře v Georgii, kde strávila poslední léto.

Po několikaleté pauze nám přišla zahrát paní Markéta Lutková.

Tito tři vystupující měli k dispozici ještě celou jídelnu.

Pak nám ji dělníci o víc než metr zúžili a další dva lektoři se museli spokojit s menším prostorem. Za zástěnou docházelo ke zmíněnému bourání původní stěny.

První, kdo zde hovořil za ztížených podmínek (nešlo jen o menší prostor a hluk – ten během přednášek nebyl -  ale i prach, který se usazoval všude) byla  Hana Elicharová. Měla velmi praktickou a aktuální přednáškou na téma, jak se vyznat ve volně prodejných lécích na chřipku a na chlazení.

Na závěr měsíce – také do zmenšeného prostoru – přišel pan Havránek.

A právě on patří ke každoročním a velmi oblíbeným přednášejícím. Lidí na něj přišlo opravdu hodně a byli jsme tu dost stísnění, ale během výletu do Colorada na nepohodlí všichni zapomněli.