Stalo se v Horizontu – březen 2016

  • Březnové počasí bylo podobné jako v únoru. A ačkoli březen začal vánicí, tak během měsíce byly okolní zahrádky stále barevnější a před koncem měsíce jsme si ještě stihli s některými klientkami vypít první kávu na zahradě.

  • V březnu oslavily narozeniny dvě obyvatelky penzionu a naše pečovatelka Romana. Jako obvykle se oslava konala během biblické hodiny.

  • V loňském roce jsme si nechali vytvořit nové logo a v letošním roce máme s tímto logem novou vývěsní ceduli před domem. Místo velmi neaktuálního a zavádějícího nápisu „Horizont – domov pro seniory“ už zde stojí logo s výstižnějším nápisem, který se v dohledné době – jak doufáme – stane naším oficiálním názvem.

  • 8.3. je mezinárodní den žen. Mnozí z nás mají MDŽ spojené s bývalým režimem a povinnými oslavami, ale ne všude je tomu tak. Například v Palestině je to svátek velmi oblíbený. Ozvali se nám ze zdejší palestinské ambasády s tím, že by pan velvyslanec při příležitosti MDŽ rád přišel poblahopřát a předat květinu našim seniorkám. Pan velvyslanec přinesl každé dámě květinu, pár typických arabských sladkostí a růženec. Chvilku strávil s přítomnými v neformální besedě. Snad se nespleteme, že pro obě strany to bylo příjemné a zajímavé setkání.

  • Další svátek, pro mnohé z nás významnější, který jsme v březnu slavili, byly Velikonoce. V Horizontu se přípravy odehrávaly v rámci výtvarné díly (výzdoba a přání pro klienty) a úterního pečení (beránek). A na Bílou sobotu byla bohoslužba.

  • Jak jsme se již zmínili v únoru k nám chodila do stacionáře na praxi Erika, která zde byla i celý březen. Zkusila si i vedení programu a to především v pátek dopoledne, kdy šlo především o nějaké rukodělné činnosti. Další věcí, kterou chtěla obohatit život našich klientů bylo povídání o Sicílii. K povídání přizvala i svou dceru Valerii, která spolu s ní povídala o svých dojmech a poznatcích o Sicílii a během odpoledne pro oživení zahrála také několik skladeb na piano. Erika s Valerií si pro přítomné připravili malé pohoštění s typicky sicilských potravin. Celkově to bylo velmi příjemné odpoledne.

  • Významnou událostí bylo pro několik obyvatelek penzionu, že jim dostudoval druhý adoptovaný student Selva Kumar z Indie. Nyní stojí před otázkou, zda vybrat dalšího studenta, kterého by mohly podporovat nebo už nikoliv. Uvidíme tedy, jak to dopadne.

  • V březnu jsme tu měli 4 „živé“ akce pro veřejnost.
  • První z nich bylo vystoupení dramatického kroužku pod vedením herce Petra Pochopa. Jednalo se o scénické recitace za použití různých kulis, dekorací, masek, práce s tělem atd. I když se jednalo o moderní poezii, posluchačům se toto netradiční vystoupení líbilo.

  • Druhou atrakcí byla naše dlouholetá dobrovolnice Libuše Kohoutová, která pomáhá v pondělní výtvarné dílně. Tentokrát se nám představila v jiné roli, jako znalkyně kávy. Nejprve mluvila o tom, jak se káva pěstuje, jaké jsou její druhy, jak se praží atd. A pak došlo na ochutnávky – každý z účastníků dostal kvalitní kávu z profesionálního kávovaru s výborným koláčem. Jaký div že všichni odcházeli spokojení a dobře naladění.

  • Následoval výlet na Papuu – Novou Guineu, kam nás vzala světoběžnice Saša Ryvolová. Byl to jeden z našich nejexotičtějších výletů. Ještě nikdo nás nevzal mezi přírodní národy. Ale smutné na tom je, že už i tam si místní domorodci stále více zvykají na civilizaci a bohužel i na to, že jsou turistickou atrakcí. Do určité míry žijí ze svého vzhledu, atraktivity, fotogeničnosti. Stávají se z nich jakési modelky a modelové, kteří si vědomě vylepšují svůj prostý život tím, že si je turisté za úplatu fotí. Na přednášce bylo nabito a všichni z ní odcházeli plni dojmů i smíšených pocitů.
  • A na konci měsíce byla přednáška z úplně jiného soudku. Přišli inženýři z Vodohospodářského ústavu T. G. Masaryka Ladislav Kašpárek a Miroslav Kněžek. Domluvili jsme se s nimi na „povídání o vodě a suchu“. Přišlo celkem dost lidí, což naznačuje, že je téma trápí a zajímá. Zvlášť poslední rok byl velmi suchý a každý z nás má v paměti ukrutná horka, žlutou trávu atd. Poměrně často slyšíme o neúrodě, suchu, vysychání podzemních vod, zákazech zalévání zahrad atd. V tomto smyslu nás pánové poněkud uklidnili, že Česká republika je poměrně stabilní a nedostatek pitné vody nějak zásadně nehrozí. Pro mnohé byla asi nejzajímavější závěrečná diskuse, kdy se mohli ptát na využití dešťové vody, zda je výhodnější mít vlastní studnu nebo být napojen na obecní vodovod, jak předcházet znečištění vody atd.