Stalo se v Horizontu – Duben 2015

  • V dubnu se nám potvrdilo, že je pranostika o aprílovém počasí pravdivá – do dubna jsme vstoupili ještě v zimních kabátech, ale užili jsme si i krátkých rukávů. Během velikonočního víkendu, a zvláště na Hod Boží velikonoční sněžilo tak často a tak hustě jako nikdy za celou zimu.
  • Hezké počasí však přece jen převažovalo. Takže jsme si mohli dovolovat čím dál delší procházky a navštěvovat při nich místa, kde jsme byli naposledy v loňském babím létě. Poprvé jsme se například vydali k vodě do Sedlce nebo na osamělou lavičku v lese.
  • Do konce dubna rozkvetlo snad všechno co mohlo, takže se bylo na co dívat. Někdy stromy rozkvétaly takřka před očima. A ke konci měsíce si už dámy mohly dát svou oblíbenou kávu na zahradě. Bylo to příjemné nejen kvůli počasí, ale také proto, že díky péči našeho zahradníka.
  • Během dubna se odehrálo několik změn.
    Jednou z nich je personální změna – řadu zaměstnanců opustila Míša. Rozhodla se hledat místo na plný úvazek a poměrně brzy ho našla. Bude nadále pracovat v sociální oblasti na obdobném místě, jako pracovala zde, ale na plný úvazek, který my jsme ji nabídnout nemohli. Na její místo mohla téměř ihned nastoupit naše dlouholetá kolegyně Drahomíra, která zde několik let vedla „dramahrátky“ s klienty stacionáře. Shodou okolností se v dubu vrátila z delšího pobytu v zahraničí a začala se rozhlížet po nějaké práci.
  • Koncem měsíce proběhlo první dramasetkání s novou dramaterapeutkou Monikou, které se podařilo navázat s klienty dobrý kontakt a získat si jejich sympatie.
  • Ke konci dubna je rozložení doprovodných aktivizačních programů následující:
    v pondělí arteterapie, resp. „výtvarná dílna“
    v úterý muzikoterapie, resp. „muzicírování“
    ve středu rehabilitace, resp. „cvičení“
    ve čtvrtek reminiscenční terapie, resp. „klub pamětníků“
    a v pátek canisterapie, pro kterou jsme méně vznešený a realističtější termín ještě nevymysleli.
  • Další mírné změny proběhly ve složení klientů stacionáře. Defintitivně odešel jeden klient do pobytového zařízení, naopak složení stacionáře posílila paní, která začala jezdit 2x týdně a vypadá to, že je zde spokojená
  • Klienti s Danielou pro všechny vyráběli jarně-velikonoční přání. Většina se jich podílela na výtvarné podobě a jedna klientka přispěla dvěma básničkami, které jsme do nich vlepovali. Přáníček bylo dost nejen pro klienty stacionáře a obyvatelky penzionu, ale i pro všechny klienty pečovatelské služby do terénu.
  • Za zmínku jistě stojí první hromadná návštěva divadla v „dějinách“ Horizontu. Nápad vyplynul z přání jedné klientky, které vyslovila při rozhovoru s kolegyní Klárou v rámci tzv. individuálního plánování a návštěva divadla se tak uskutečnila. Zájem mělo více klientek a mimo výborné herecké výkony mohly také obdivovat proměny, kterými prošlo Václavské náměstí. Díky úspěchu akce je pravděpodobné, že se z návštěv divadel stane nová tradice.
  • Během dubna začalo lakování balkonů a železných částí na budově. Zvolil jsme jinou barvu než dosud. Původně plánované práce na dva týdny se díky nízkému tempu řemeslníků protáhnou zřejmě na delší dobu.
  • Během dubna zde uskutečnili praxi studenti v neobvyklém složení, poprvé tu byl na praxi student ze zahraničí, a to z Německa. Praxe proběhla v rámci projektu, na kterém se podílela zdravotní a sociální škola na Evropské třídě. Domníváme se, že sem docela zapadli a snad i pro ně byla praxe přínosná a zajímavá.
  • V dubnu nás oslovily dvě studentky z univerzity, zda by v rámci školního projektu mohly natočit o Horizontu krátký dokument. A tak jedno úterní dopoledne přišly a natočily si rozhovory s klientkami denního stacionáře, obyvatelkami i návštěvnicemi kulturních akci a vše sestříhaly do asi čtvrthodinového dokumentu. Dokument se povedl a až získáme všechny souhlasy osob, které jsou v něm natočeny, tak ho budeme sdílet na našich stránkách.
  • Pokud jde o dubnovou kulturu, tak ta byla ve znamení hudby. Můžeme skoro mluvit o „Suchdolské jaru“ kterým nesměle konkurujeme tomu Pražskému :-)

  • Měli jsme tu každý týden jeden koncert. Hudba se slovy těžko popisuje a tak místo slov nabízíme pár fotek a spokojíme se s konstatováním, že se všechny koncerty povedly a publiku se líbily, vládla při nich příjemná atmosféra a byli bychom rádi, kdyby se nám vystupující zase někdy vrátili.