STALO SE v LEDNU 2018

Leden byl významný tím, že došlo k propojení nově přistavěné části s tou starou. První lednový týden byly prostory ještě oddělené a v nové části probíhaly začišťovací práce.

V týdnu od 8.1. byla jídelna uzavřená a přístupná jen dělníkům. Upřímně řečeno jsme moc nevěřili tomu, že se to za ten týden stihne.

Ale v pondělí 15.1. ráno jsme nevěřili vlastním očím. Prostor byl připravený, ale působil poněkud stroze. Bylo potřeba nejen nanosit zbylý nábytek, ale celé to tak nějak zútulnit. Což nám zabralo nejen zbytek měsíce, ale překlenulo se to hluboko do února. Také jsme museli nějaký nábytek dokoupit. Na zařízení stacionáře nám přispěla místní římsko katolická farnost, která nám věnovala část letošní tříkrálové sbírky.

Neznamená to ale že by 15. lednem skončily veškeré stavební práce. Hotová byla jen jídelna a kancelář. Další WC pro klienty a zázemí pro personál se dodělávalo do konce měsíce. Ale s koncem měsíce skutečně dělníci z vnitřku Horizontu odešli a my jsme se tu mohli definitivně zabydlovat.

Jak jsme napsali – práce v interiérech skočili zároveň s lednem, ale ještě zbývá celkem dost práce venku – klempířské práce, napojení nové kanalizace, položení dlažby a zábradlí na novou terasu, úprava poničené zahrady atd. Pracovníci se tedy přesunuli na zahradu, ale po lednovém finiši zvolnili a v únoru se toho moc nedělo.

Rozšířením jsme získali celkem dost prostoru – pro klienty i pro personál. A tento prostor je třeba udržovat v pořádku a čistotě. Shodli jsme se na tom, že to už nepůjde „svépomocí“ jako dosud a přijali jsme paní na úklid. Začne zde pracovat od února. V době, kdy píšeme tyto řádky už můžeme říci, že se nám paní uklízečka osvědčila.

Denisa, která zde začala pracovat od října místo Lenky na pozici sociální terapeutky si od nového roku rozšířila úvazek a začala zde navíc pracovat místo Vlasty i v přímé péči.

Po třech a půl letech nás opustila jedna klientka stacionáře. Začala sem chodit v dobách, kdy byl stacionář vyprázdněný a ona nám ho pomáhala oživovat. Nejprve chodila 2x, pak 3x týdně a v posledních dvou letech už každý den. Byla tu ještě první lednový týden a pak nastoupila do pobytového zařízení. Nový, větší Horizont už tedy neviděla.  Místo ní sem začal docházet 2x týdně jiný klient. Tedy návštěvy 2x týdně byly původní předpoklad a domluva. Nemoc, kvůli níž se často mění jeho kondice, mu však návštěvu leckdy znemožní a příbuzní zavolají, že nebude moci přijet. Jinak se mu zde prý líbí a chodit sem chce. Jestli to ale bude reálné ukáže až čas.

Ani v budovatelském úsilí jsme nezapomněli na kulturu a vzdělání.

Ještě před propojením nové a staré části přišly dopoledne na kratší tříkrálovou návštěvu děti s z MŠ v Gagarinově ulici, aby nám zazpívali pár koled a předali našim seniorkám drobné dárečky.

V „propojovacím“ týdnu samozřejmě múzy musely utichnout, ale hned první středu poté, 17.1., sem přišla paní Saša Ryvolová a povídala nám o své cestě na Filipíny.

Vzhledem k tomu, že to byla první akce ve zvětšených prostorách, a všechen nábytek sem nebyl nastěhován, jsme drobátko experimentovali.  Neosvědčilo se to a hned následující den jsme se tedy vrátili k původnímu projekčnímu místu.

Paní Ryvolová je tu už známá a osvědčená lektorka a tak přišlo poměrně dost lidí. Pro většinu to bylo poprvé, co viděli zvětšený Horizont. Ačkoli zdaleka vše nebylo zařízeno, tak komentáře byly pochvalné. Doufáme tedy, že sem lidé budou chodit rádi a že jsme nepřistavovali nadarmo.

O týden později jsme tu měli program pana Procházky ze sokolnické stanice Teir. Pořad se jmenoval Lovci a jejich kořist a zaujal stejně jako loňské Zvířecí obludky, byť zde nebylo zdaleka tolik živých exemplářů jako loni. Aspoň že nás znovu přišla navštívit ta tarantule.

A konečně stojí za to zmínit, že své životní jubileum 95 let oslavila „nestorka“ mezi našimi obyvatelkami. Když se tak vysokého věku dožije člověk v takové kondici, jako ona, tak to stojí za to. Moc jí to přejeme.

Narozeniny oslavil také jeden z klientů stacionáře, který je tu naopak nejmladší – minimálně o generaci mladší než zmíněná nestoka. Ten si pro své kolegy ze stacionáře připravil velkorysé pohoštění. Oběma přejeme „mnohá léta“.