STALO SE v ZÁŘÍ 2021

Babí léto  bylo krásné. Celkově bylo možná lepší počasí než během prázdnin. Využívali jsme toho hlavně na procházkách se stacionářem, po kterých jsme leckdy zůstali na odpolední kávu na zahradě. A jednou jsme také vytáhli z mrazáku buřty, které nám zbyly po červnové oslavě 20. výročí otevření Horizontu. Rozdělali jsme oheň a buřty upekli.

V průběhu měsíce posílily řady obyvatelek dvě nové dámy. Nastěhovaly se novíé obyvatelky bytů č. 10 a 11. Ještě čekáme až se nám vrátí jedna dámaá z nemocnice a budeme – pokud jde o obyvatelky – komplet.

Po letní pauze začaly biblické hodiny.

Opět nás dvakrát navštívila Renata s Megginkou.

Mooňáček přišel v září jen jednou. V druhé polovině měsíce byla jeho panička poněkud nakřapaná. Snad ještě v říjnu nějakou návštěvu stihneme než nás počasí donutí uložit se k zimnímu spánku. Ještě přikládáme článek z novin o tom, že Mooňáček nechodí jen k nám. Byl i v domově pro seniory v Mlékovicích, kde navštěvoval klienty přímo na pokojích !!!!!!!!!!

Pokračovali jsme se cvičením na židlích s pí. Jeřábkovou. Dokáže dámy ke cvičení strhnout líp než se to dařilo nám. byli bychom rádi, kdybychom čtrnáctidenní cyklus těchto cvičení dokázaly udržet.

V září bylo zprovozněno komunitní centrum půda v budově místního úřadu. Jde vlastně o nově přistavěné patro, kde je spoustu místa, které mohou místní spolky využívat.  Jednoho dne jsme tam navozili klienty stacionáře – hlavně ty suchdolské – a paní Krumpholcová byla tak hodná, že nás tam provedla. Dámy z nových prostor byly nadšené.

Se zářijovým výletem jsme navázali na ten srpnový a jeli se podívat na další Santiniho veledílo – klášter Plasy. Jde o ohromnou stavbu nebo spíš komplex staveb. Většina z nich je v dosti bídném stavu, do kterého se dostali během komunistické diktatury, kdy církevní památky stály na jedné z posledních příček žebříčku důležitosti – jakkoli za nimi byla zvučná jména. Ale části, které už jsou zrekonstruovány jsou opravdu nádherné a velmi působivé.

V září jsme tu měli 3 kulturní akce pro veřejnost.

O tu první se postaral pan Jan Kopinec.. Už nám vyprávěl loni a to o bodavém hmyzu, kde zúročil svůj včelařská koníček. Tentokrát zúročil svůj koníček myslivecký a povídal nám o divočácích, srcích a jelenech a o tom jak zapadají do ekosystému lesa.

Druhou přednášku tu měl pan Kálal, který patří k našim každoročním hostům a v této roli se co do počtu let , kdy k nám chodí, řadí k rekordmanům. Tentokrát si jako téma vybral Faerské ostrovy. A opět nezklamal. Dámy si pochvaloval nejen co od obsahu, ale i co do formy. Pan Kálal má zvučný hlas a tak mu dobře rozuměly i ty, které jinak musí hodně napínat uši.

A nakonec přišla paní Musiolková. Ozvala se nám sama. Působí na ČZU a v rámci svého působení se musí starat i o popularizaci vědy. A rozhodla se nabídnout její populariaci i v Horizontu. A my jsme její nabídku s věčností přijali. A tak v Horizontu ve středu 22.9. proběhla zajímavá přednáška. Její název byl „Barvy v přírodě“. Paní Musiolková se nám laikům pokusila zprostředkovat co věda rozumí pod takovými samozřejmými pojmy, jako je „světlo“ nebo „barva“. A hned se ukázalo, že to s těmito dennodenně užívanými termíny vůbec není jednoduché. Také jsme se dozvěděli, kolik barev podle vědy je a kolik jich je člověk schopen rozlišovat.

Popovídala nám o složení oka, o tom, na čem závisí naše schopnost barvy rozlišovat a o tom, že tuto schopnost mají různí lidé jinou a na čem tato rozdílnost závisí. Vyzkoušeli jsme si s ní různé testíky na rozlišení barvocitu. Mluvila i o tom, jak se liší zrakové vnímání u lidí a různých druhů živočichů. Také nám srozumitelně (byť jistě zjednodušeně) vysvětlila jak vznikají různé přírodní jevy, jako červánky nebo duha, proč je slunce žluté a proč rostliny vidíme jako zelené atd. atd.

V naší cílové skupině už většina lidí nějaký zrakový deficit pociťuje, mnozí prodělali různé operace a tak se posluchačky často ozývaly s dotazy i vlastními zkušenostmi a přednáška plynule přešla v živou diskusi. Na závěr se všichni shodli, že vystoupení paní Musiolkové bylo zajímavé, pěkně připravené, a že by bylo fajn, kdyby zase přišla a srozumitelným způsobem nám přiblížila další z tajemství světa okolo nás.