Koncem června se mohly konečně „rozvolnit“ i denní stacionáře pro seniory.

Většina našich klientů projevila zájem návštěvy stacionáře obnovit. Zdaleka ale ne všichni. Někdo odešlel do domova pro seniory, u jiných se zhoršil stav natolik, že museli být hospitalizováni nebo zůstanou v domcím ošetování a návštevy stacionáře zvládat nebudou. Někdo se bojí nákazy a mezi lidi zatím nechce ….

Ale většina by se vrátit mělia a u některých klientů rodiny toužebně vyhlížejí konec nouzového stavu.

Ale už před otevřením stacionáře se Horizont začal pozvolna otvírat světu – začaly  biblické hodiny a pedikúra.

A 22.6. jsme mohli po dlouhém čtvrt roce uvítat klienty stacionáře. U většiny z nich nedošlo k výrazným změnám.

Kapacitu jsme v souladu s doporučením MPSV snížili na 8 klientů na den. A když některé dny několik klientů nečekaně nepřišlo, tak to vypadalo, že má stacionář doby slávy dávno za sebou. Nicméně jsme doufali, že se „rozchodí“ i ti, kteří zatím „klempírovali“.  A zároveň se nám ozývali noví zájemci, takže doufám, že se stacionář znovu naplní nejen deklarativně, ale i fakticky.

Horizont získal nového obyvatele a další stěhování se čeká v červenci.

Narozeniny oslavila jedna z obyvatelek a to jako obvykle v rámci biblické hodiny. Pohostila však i ty obyvatele (a samozřejmě personál), který na biblické hodiny nechodí.

Také ve stacionáři jsme slavili jedny narozeniny. Bylo to ve středu po znovuotevření, takže to bylo zároveň oslava obnovení provozu stacionáře. K tomu jsme přispěli šampaňským.

Týž den odpoledne se konala první akce pro veřejnost. Byla jí přednáška Vladimíra Lukse o jeho cestování Kyrgyzstánem. Většina publika vydžela až do konce, tj. téměř dvě hodiny a pak se pana Lukse ještě  individuálně ptaly a debatovaly. Jakoby po tak dlouhé pauze byly společensky vyhládlé.

Doufáme, že se jednou přednáškou nenasytily a budou chodit nadále. Zajímavých akcí máme na léto domluveno celkem dost.