PROGRAM HORIZONTU na LISTOPAD 2014 (pro lepší čitelnost rozklikněte)

30. 10. 2014

PROGRAM DOPROVODNÝCH AKTIVIT DENNÍHO STACIONÁŘE

pondělí 3.11. 14:00 výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou
úterý 4.11. 10:00 muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou
středa 5.11. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
čtvrtek 6.11. 15:00 canisterapie s Evou a Tarou

pondělí 10.11.

14:00

výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou

úterý 11.11. 10:00 muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou
středa 12.11. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
čtvrtek 13.11. 15:00 canisterapie s Evou a Tarou

úterý 18.11.

10:00

muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou

středa 19.11. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
čtvrtek 20.11. 10:00 Klub pamětníků s Míšou Petříkovou a Danielou
Töpferovou – poprvé na téma: MÍSTO ODKUD POCHÁZÍM
15:00 canisterapie s Evou a Tarou

pondělí 24.11.

14:00

výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou

úterý 25.11. 10:00 muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou
středa 26.11. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
čtvrtek 27.11. 10:00 Klub pamětníků s Míšou Petříkovou a Danielou
Töpferovou – tentokrát na téma: JÍDLO
15:00 canisterapie s Evou Coufalovou a Tarou

PROGRAM PRO SENIORSKOU VEŘEJNOST

sobota 1.11. 9:30 bohoslužba CČSH – slouží Jarmila Kučerová

pondělí 3.11.

16:30

masáže

úterý 4.11. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
čtvrtek 6.11. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: z cyklu ZÁHADNÉ POSTAVY DĚJIN:
díly: * Rasputin
* Sedící býk
pátek 7.11. 8:00 pedikúra

pondělí 10.11.

16:30

masáže

úterý 11.11. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 12.11. 15:00 přednáška: Povídání o Afganistánu
průvodcem nám bude náš každoroční podzimní host cestovatel, dobrodruh,
světoběžník a spisovatel MARTIN MYKISKA.
čtvrtek 13.11. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: ZÁHADY MINULOSTI
Tajemství dolarové bankovky (velkoplošná projekce)
pátek 14.11. 8:00 pedikúra

úterý 18.11.

14:45

biblická hodina s Jarmilou Kučerovou

středa 19.11. 15:00 přednáška: Povídání o Kanadě
naše kolegyně MICHAELA PETŘÍKOVÁ nám přijde povídat
o své cestě do Torontaa Algonquin Parku v provincii Ontario
čtvrtek 20.11. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: DĚJINY SVĚTA
1. díl Přežití
pátek 21.11. 8:00 pedikúra
14:30 videokavárna: BABETA JDE DO VÁLKY (Fr. 1959)
Půvabná Babeta emigruje v roce 1940 před Hitlerem z Francie do Anglie. Tam si
sežene práci ve vojenském štábu jako pomocná síla. Všimne si jí však velitel
anglické tajné služby, protože je podobná milence jednoho německého generála,
o kterého mají Britové eminentní zájem. Nabídnou Babetě spolupráci, ta souhlasí
a je po náročném výcviku ještě s jedním mužem vysazena padákem zpět do své
rodné Francie. (FILM JE S TITULKY)
pondělí 24.11. 16:30 masáže
úterý 25.11. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 26.11. 15:00 přednáška: Povídání o Velké Británii
vyprávět bude studentka anglistiky  MICHAELA DVOŘÁKOVÁ,
která zde – najde-li se dostatek zájemců – v budoucnu povede kurs angličtiny
pro dříve narozené.
čtvrtek 27.11. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: ZLATO – dějiny jedné posedlosti – I.
(velkoplošná projekce)
pátek 28.11. 8:00 pedikúra
sobota 29.11. 9:30 bohoslužba CČSH – slouží Jarmila Kučerová
13:00 DÍLNIČKA ADVENTNÍCH VĚNCŮ a dalších dekorací
Zájemci, hlaste se!

KRONIKA HORIZONTU za SRPEN 2014

2. 9. 2014

Ještě jako ozvěna července, plného špatných zpráv, k nám  dorazila informace, že 2.8. zemřela jedna z dlouholetých klientek stacionáře.

V první třetině měsíce se do stacionáře vrátil zpět alespoň jeden klient. Na zkoušku se tu byla podívat jedna paní. Ale hned první den ukázal, že šlo jen a pouze o zájem rodiny, který šel příkře proti zájmu potenciální „klientky“, takže další návštěva se už neuskutečnila. Koncem měsíce začala stacionář navštěvovat nová klientka a v pátek28.8. se z „prázdnin“ vrátila další. Stacionář nám tak (snad) začal zvolna ožívat. Nebo v nás alespoň vzklíčila naděje, že vstane z popela jako bájný Fénix.

Zájem o uvolněný byt č. 2 projevili 3 zájemci. Členové střediskové rady je v druhé polovině měsíce navštívili v jejich domovech, aby mohli zodpovědně rozhodnout, kdo bydlení v Horizontu potřebuje nejvíc. Za jednou zájemkyní jsme se vydali až do Jablonce nad Nisou.  Rozhodování nebylo lehké – kandidáti byli v obdobném věku, a v podobné kondici. Nakonec středisková rada na svém jednání  v pondělí 25.8. vybrala novou ovybatelku. Počátkem září se v Horizontu mezi obyvatelkami objeví nová tvář – letos už druhá a pravděpodobně ne poslední.

Srpen byl dobou – pro nás neobvyklého – experimentu s obědy. Už léta dovážíme pro pečovatelskou službu i pro denní stacionář obědy z Restaurace Na Farmě. V každoročním průzkumu spokojenosti si vedli dost dobře (v posledních letech 1,43 resp. 1,8 resp. 1,45 na pětistupňové „známkovací“ škále). Přesto se v komentářích v průzkumu i v rozhovorech sociální pracovnice během roku objevovaly připomínky, že jídlo je moc slané, mastné kořeněné, málo dietní, pro seniory nevhodné… Na Suchdole ale není jiná možnost odkud obědy dovážet.

Proto jsme uvítali, když se nám ozvala „přespolní“ firma, která tvrdila, že se specializuje na vaření pro seniory a zásobuje mnoho seniorských provozů. Nechtěli jsme však rovnou přejít k této firmě, zajíce přísloví o zajíci v pytli a vědouce o tom, že mnohým našim klientům obědy z Farmy vyhovují. Domluvili jsme se s oběma firmami, že na zkoušku budeme měsíc odebírat obědy od nové firmy a v posledním týdnu měsíce uděláme mezi klienty rychlou anketu s jedinou otázkou: od koho chtějí odebírat obědy nadále?

A tím zkušebním měsícem byl právě srpen.

A na konci měsíce se klienti s velkou jednoznačností rozhodli pro původního dodavatele obědů, Restauraci Na Farmě. 54 jich hlasovalo pro Farmu, jenom 4 pro novou firmu, 2 napsali, že jim to je jedno a pár dalších anketní lístky neodevzdalo. I když někteří klienti se na nás pro tento experiment skoro zlobili, přesto nelitujeme, že jsme jej podnikli. Pro každého je dobré, když má nějakou možnost srovnání. Na začátku září nás pak čeká jednání s majitelem restaurace. Rádi bychom dosáhli toho, aby i ti, co hlasovali pro druhého dodavatele, byli s obědy spokojení.

V srpnu jsme tu měli 3 kulturní akce. Jednak přišel náš obvyklý letní host, paní dr. Milena Secká z Muzea V. Náprstka. Už při její loňské návštěvě jsme si s ní předběžně domluvili povídání o B. Němcové. Připravila si pro nás přednášku s názvem „Lásky Boženy Němcové“. Nešlo samozřejmě jen o její partnerské vztahy. Paní doktorka nás provedla celým jejím životem, od dětství až do smrti.

Na její partnerské vztahy byl však přece jen kladen větší důraz. Vždyť to byly právě její vztahy, které ji jaksi vydělovaly z tehdejší společnosti. Kvůli nim byla zesměšňována, byla obětí drbů a pomluv. Je však zároveň pravda, že její city byli tak intenzivní, že jim nedokázala odolat, nedokázala je utajit, nebylo možné, aby nepronikly na veřejnost, což se samozřejmě dotýkalo i jejího manžela. Minimálně v jednom případě pak došlo pravděpodobně i k jejímu fyzickému napadení. A ostatně její city byly tak silné, že se jich v několika případech zalekli i samotní její vyvolení.

Paní doktorka samozřejmě neměla v úmyslu naší největší spisovatelku nijak skandalizovat. Nechtěla ji však ani nijak idealizovat. Proto nezastírala problematické stránky její povahy a zároveň neustávala připomínat její velký talent a umění. A nesmlčela ani nekorektní jednání různých nakladatelů, kteří ji vlastně odírali. A ani pokrytectví tehdejší společnosti, která její knihy hltala a zároveň ji pomlouvala a pásla se na jejích neštěstích a problémech.

Dojem, který nám z přednášky zůstal je, že šlo o nevšední ženu a nejednoznačnou osobnost, po které zůstalo jednoznačně kvalitní dílo. A která ve své době prostě nemohla být šťastná. Což si ostatně plně uvědomovala, jak bylo patrné z jejího citátu, který dr. Secká uvedla na závěr své přednášky. Doufáme, že nás paní doktorka zase za rok seznámí s nějakou další osobností 19. století.

Celý svět si letos připomíná sto let od první světové války. Ani my jsme nezůstali pozadu a pozvali jsme si mladého historika Vojtěch Čurdu. Loni nám zde připomínal výročí Mnichovské zrady. Tentokrát jsme se s ním vydali ještě o čtvrtstoletí zpět.

Začal atentátem na arcivévodu Ferdinanda. Ten byl výsledkem tolika neuvěřitelných shod okolností, že nad tím zůstává rozum stát. Zvlášť, když si uvědomíme k jakým důsledkům těch několik „náhod“ vedlo. Pisatel těchto řádků se ke své lítosti nemohl zúčastnit celé přednášky. Podle té části, kterou slyšel však může říci, že byla dobře vystavěná, srozumitelná a přitom nezjednodušující.

Vojtěch mluvil dost nahlas a zřetelně. Jediný kaz na kráse byl, že selhal obrazový doprovod a prezentaci na doneseném flash discu se nepodařilo otevřít. Museli jsme tedy hledat fotografie osobností, o nichž byla právě řeč „on line“.

Na základě pozdějších referencí posluchačů, kteří měli to štěstí  a mohli na přednášce zůstat do konce, se velmi líbila a doufáme, že i Vojtěch Čurda k nám příští rok zavítá, aby nám připomněl zase nějaké smutné výročí.

A nakonec přišel další náš obvyklý host Jiří Lehejček. Tentokrát nás s sebou vzal na Špicberky a do Grónska. Tam byl v rámci svého vědeckého výzkumu. Jeho „řemeslo“ je u nás vskutku neobvyklé: zabývá se paleoklimatologií. Jezdí tedy zkoumat různé sedimenty do různých končin na různá vědecká pracoviště a výzkumné stanice především do severských oblastí. A ty vynikají jakousi drsnou krásou.

V porovnání s Grónskem jsou Špicberky ještě mnohem drsnější a najít tam něco jiného než hory, skály a kamenitou pustinu je opravdu těžké. A když už člověk narazí na nějakou stopu života, může to být třeba stopa ledního medvěda. Je proto žádoucí nosit s sebou po Špicberkách pušku. Ostatně pobyt na těchto ostrovech pro každého začíná povinným střeleckým výcvikem.

Grónsko je proti Špicberkům  zelenou oázou. Alespoň ta část, kterou jsme díky přednášejícímu mohli poznat. Pan Lehejček nám povídal asi o desetidenním „treku“ (pro dříve narozené o desetidenní túře) krásnou a liduprázdnou krajinou. Při promítání fotek si zvláště milovníci hor přišli na své. Doufáme, že si za rok zase budeme moci dovolit zase nějakou podobně zajímavý virtuální výlet. Tento jsme si mohli dovolit díky kulturnímu grantu MČ Praha – Suchdol.

Ještě se musíme zmínit o výletu, který jsme podnikli ve čtvrtek 29.8.

Koncem srpna nebylo zrovna hezké počasí. Ale zrovna na náš výletní den se vrátilo léto. Den byl plný slunce a teplota se vyšplhala pár stupňů nad dvacítku.

Vydali jsme se na zámek Radíč.  Je po rekonstrukci, otevřený teprve tři roky, „schovaný“ v malé obci na Sedlčansku. Ale půvabný a příjemný. S malým, ale hezkým parkem. Hlavní cílovou skupinou, kterou se sem snaží přilákat jsou děti ( používá slogan Radíč – zámek rytířů a princezen). A s ohledem na děti je sestavená i prohlídka – během ní plní různé úkoly, hledá se poklad a na konec si mohou vyzkoušet různé princeznosvké šaty. Ale ani my, senioři, jsme se nenudili. Naopak – pohled na děti, které nadšeně plnily svěřené úkoly byl milý.

Pak jsme se vydali do Sedlčan na oběd, kde jsem si pochutnali na náměstí v restauraci U Krčína.  A následně jsme zamířili do vesničky Vojkov, resp. do tamního špejcharu, který nás nadchnul. Z trosek ho rekonstruoval pan ing. Bohumír Krampera, který nás tam i prováděl. Ukázalo se, že je to velký milovník Rumunska. Jeho kouzlu propadl hned po své první výpravě do rumunských hor v roce 1972. Od té doby ho procestoval křížem krážem, naučil se rumunsky, sbírá rumunskou keramiku a vůbec se snaží o popularizaci Rumunska u nás.  Chce, aby se našinci zbavili předsudku, že Rumunsko je zaostalou, chudou, nezajímavou zemí. Za svou zásluhu o posilování česko-rumunských vztahů dostal dokonce rumunský rytířský řád. Čiší z něj nakažlivé nadšení ať povídá o Rumunku nebo o některé ze svých mnohých aktivit a zájmů. A těch je věru mnoho.

Není tedy divu, že jsme ho požádali o nějaké vyprávění o Rumunsku přímo v Horizontu. Nebyl proti a tak doufáme, že ho na podzim budeme moci v Horizontu skutečně uvítat a o Rumunku se dozvědět něco více. Z jeho špejcharu jsme se vraceli nadšeni – a obtěžkáni: rumunským vínem, knihami o Rumunsku, rumunskou keramikou a mnoha pěknými zážitky.

PROGRAM HORIZONTU na ZÁŘÍ 2014

1. 9. 2014

pondělí 1.9. 16:30 masáže
úterý 2.9. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 3.9. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
15:00 FOTOODPOLEDNE aneb CO HORIZONT PROŽIL
v posledním půlroce (společné promítání fotografií z prvního
pololetí 2014)
čtvrtek 4.9. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: z cyklu ZÁHADNÉ POSTAVY DĚJIN:
díly: * Marco Polo
* Zorro zvaný Mstitel
pátek 5.9. 8:00 pedikúra
pondělí 8.9. 14:00 výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou
16:30 masáže
úterý 9.9. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 10.9. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
15:00 přednáška: ODPOLEDNE s LIŠKOU BYSTROUŠKOU
pořad PhDr. ZLATY FOŘTOVÉ k příležitosti 160. výročí
narození LEOŠE JANÁČKA
čtvrtek 11.9. 8:00 pedikúra
pátek 12.9. 8:00 pedikúra
výlet do PAMÁTNÍKU A. DVOŘÁKA ve Vysoké u Příbrami a
do Podbrdského muzea, kde je PAMÁTNÍK J.J. RYBY
pondělí 15.9. 14:00 výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou
16:30 masáže
úterý 16.9. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 17.9. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
čtvrtek 18.9. 8:00 pedikúra
15:00 koncert: KLAVÍRNÍ RECITÁL JAROMÍRY ŠKAMPOVÉ
vstupné 20,-
pátek 19.9. 8:00 pedikúra
14:30 videokavárna: ZÁZRAKY SE DĚJÍ (Itálie 1974)
Tento příběh se skutečně odehrál den před Vánoci roku 1971. Juliane Koepcke letěla
se svou matkou za otcem do Pucalpy. Shodou okolností musely přestoupit do
jiného z letadla, které kvůli poruše na motoru havarovalo do amazonské džungle.
Z 92 cestujících a 6 členů posádky přežila pouze Juliane. Té tak začala
nejdobrodružnější cesta jejího života, protože dostat se zpátky do civilizace nebylo
vůbec snadná…
pondělí 22.9. 14:00 výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou
16:30 masáže
úterý 23.9. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou
středa 24.9. 8:00 cvičení s Editou Lachmanovou
15:00 koncert: na KYTARU nám zahraje ADAM HERMUTH
a na FLÉTNU BARBORA RUSNÁKOVÁ vstupné 20,-
čtvrtek 25.9. 8:00 pedikúra
15:00 dokumentární odpoledne: GRÓNSKO – drsná krása
dokument nám připomene srpnové povídání J.Lehejčka (velkoplošná projekce)
pátek 26.9. 8:00 pedikúra
sobota 27.9. 9:30 bohoslužba CČSH – slouží Jarmila Kučerová
pondělí 29.9. 14:00 výtvarná dílna s Hankou Jamriškovou
16:30 masáže
úterý 30.9. 14:45 biblická hodina s Jarmilou Kučerovou

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2013

25. 8. 2014
    1. Úvodní slovo ředitele penzionu

    Horizont završil první tucet roků své existence. V porovnání s předchozím rokem či dvěma se nic podstatného nezměnilo. To však můžeme napsat skoro každý rok. Přesto však byl Horizont v roce 2001 či 2003 podstatně jiný než Horizont v roce 2011 nebo 2013. Ten podstatný rozdíl se však odehrál drobnými krůčky. I v letošním roce jsme pár drobných krůčků urazili.

    Samozřejmě, že lze dělat kroky kupředu i zpátky.  Domníváme se a doufáme, že letos to byly především krůčky správným směrem. Krůčky, které Horizont posunují směrem ke správně fungující organizaci, poskytující sociální služby.

    Důležité také je, že jsme tyto kroky dělali společně. Že jsme nešli záměrně proti sobě, „jeden hot, druhý čehý“.

    Je samozřejmé, že každý do společné cesty vložil více nebo méně úsilí, někdo byl iniciátorem změn, někdo k jejich přijetí dospíval déle, někdo by raději rychleji, někdo pomaleji, neobešlo se to bez dohadování i sporů … Přesto snad můžeme říci, že jsme šli společně a že jsme šli kupředu.

    Víme, že ještě nejsme v cíli a vlastně ani nevíme, jak přesně by ten cíl měl vypadat. Snad je to dobře. Pro každou organizaci (i jednotlivce) je nebezpečné říci si „máme hotovo“.

    Naopak stále platí to, co ve své starší písni zpívá Oldřich Janota: „i cesta může být cíl“. Kéž můžeme být na cestě i v dalších letech.

    2. Základy a zásady

    Ale i během cesty je třeba umět se na chvíli zastavit a rozhlédnout, podívat se zpět a uvědomit si kam jdeme a proč. Pro nás je jedním z takových zastavení právě psaní výroční zprávy, při které si znovu připomínáme to nejzákladnější – proč, kam, s kým a jak (nebo na čem) cestujeme

    Posláním Horizontu je poskytovat komplexní sociální péči, služby a pomoc především seniorům a dospělým občanům s mentálním i fyzickým postižením, kteří nepotřebují nepřetržitou zdravotnickou pomoc a péči, zamezovat jejich sociálnímu vyloučení, poskytnout jim nové vyhovující prostředí  k životu a přiměřené sociální kontakty pomocí trvalého ubytování v penzionu, nebo je udržet v jejich stávajícím prostředí a vztazích pomocí pečovatelské služby či stacionáře a nabídnout jim rozmanité a přiměřené aktivity a životní program.


    Cílem Horizontu je

    zvýšení, respektive udržení soběstačnosti uživatelů

    tam, kde to není možné, chceme usilovat o to, aby kvalita života a prostředí utrpěla co nejméně

    –    umožnit prožití klidného stáří a příjemných chvil navzdory různým komplikacím, které

    s sebou  vyšší věk přináší

    poskytovat pocit bezpečí, důvěry a zázemí při zachování soukromí uživatelů

    udržovat dosavadní síť sociálních vztahů, respektive spoluvytvářet a budovat vztahy nové. Tam, kde rodina není, respektive nefunguje nebo se nemůže klientovi dostatečně věnovat, se ji pokusit podle možností a přání klienta alespoň částečně doplnit

    vytvářet vztahy a komunitu mezi uživateli služeb i uživateli a personálem prostřednictvím  společných aktivit

    integrovat nově příchozí do stávajícího společenství zařízení i  okolí a pomáhat jim v orientaci a využívání místních institucí

    umožnit kontakt s různými generacemi formou otevřených a všem přístupných aktivit a formou zapojení mladých dobrovolníků do projektu

    aktivizovat a stimulovat uživatele služeb nabídkou rozmanitých programů

    umožňovat zapojení uživatelů do chodu zařízení a napomoci tak jejich seberealizaci

    –    citlivě doprovázet klienty se syndromem demence světem, který je pro ně stále méně srozumitelný

    citlivě doprovodit uživatele i v závěru života.

    Cílovou skupinou, které se snažíme pomáhat, jsou lidé, jejichž soběstačnost je především z důvodů věku a/nebo zdravotního stavu omezena a snížena, ale přitom nepotřebují trvalou zdravotnickou péči, ani stálý dohled jiné osoby. Těm nabízíme trvalé ubytování v penzionu, ambulantní docházení do stacionáře nebo pomoc v terénu prostřednictvím pečovatelské služby.

    Skupině seniorů se věnujeme proto, že ze zkušeností víme, že všichni senioři v určitém věku a situaci pomoc potřebují, a že rodina často nemůže nebo nechce se jim věnovat tak, jak by potřebovali, resp. že i rodina si potřebuje od náročné péče o svého blízkého odpočinout.

    Občanům, jejichž soběstačnost je natolik snížena, že potřebují pomoc i v úkonech základní sebeobsluhy a stálou přítomnost další osoby, ale nikoli nepřetržitou zdravotnickou péči, nabízíme pobyt v denním stacionáři. Nezáleží na tom, zda omezení jejich soběstačnosti je způsobeno vysokým věkem nebo vrozeným či získaným fyzickým postižením nebo poruchou kognitivních funkcí.

    Principy, na nichž naše práce stojí, vycházejí z křesťanské morálky a lze je vyjádřit slovy „láska k bližnímu“, v sekulární podobě pak „úcta k člověku“, nebo „respekt k osobě“. Ačkoli si neděláme sami o sobě iluze, že bychom byli schopni vůči našim bližním vždy jen pozitivních citů a vztahů, snažíme se, aby alespoň naše jednání vůči uživatelům i zaměstnancům těmto principům co nejvíce odpovídalo.

    + S výše zmíněnými principy je neodmyslitelně spojena svoboda, která je jednou z nejdůležitějších životních hodnot. V  praxi se realizuje především jako svoboda volby. Víme však, že právě senioři jsou o ni často připravováni, a to i svými blízkými. Odmítáme využívat jejich znevýhodněné situace, úbytku sil, handicapu apod. a zříkáme se manipulace s nimi, rozhodování za ně atd. I ti kteří nejsou schopni názory a vůli jasně vyjadřovat, jsou schopni dát najevo libost či nelibost. Motivujeme a vyzýváme uživatele, aby svá přání, návrhy, připomínky i nespokojenost vyjadřovali – otevřeně i anonymně.

    + Snažíme se, aby péče byla přiměřená každému z uživatelů, aby odpovídala přáním a potřebám každého z nich osobně a jeho zvláštní situaci a také, aby odpovídala všem jejich potřebám – duševním, duchovním, sociálním i tělesným.

    + Usilujeme o vstřícnost vůči všem a odmítáme jakékoli upřednostňování při plánování péče. Možnost využívat našich služeb je otevřená všem zájemcům cílové skupiny (s přihlédnutím ke kapacitě zařízení).

    + Při výběru klientů pro službu se snažíme o maximální objektivitu. Služby nesmí být nikomu odmítnuty na základě barvy pleti, pohlaví, přesvědčení ani osobních antipatií apod.

    + Pokud nemůžeme vyhovět všem, snažíme se, aby výběr klientů byl transparentní.

    Tyto principy vnímáme jako svůj závazek vůči našim klientům i vůči veřejnosti.

    Připomínáme, že zde uvedený veřejný závazek je formulovaný pro všechny námi poskytované služby. Specificky pro každou registrovanou službu zvlášť jej zájemci najdou na našich internetových stránkách.

    III. Historie

    Stejně jako nad veřejným závazkem, který je startem i cílem naší cesty, se při psaní výroční zprávy ohlížíme zpět, na cestu, kterou už máme za sebou. Při té příležitosti je dobré se zamyslet nad tím, nakolik jsme věrni odkazu „matky zakladatelky“, nakolik jej rozvíjíme, případně nakolik se od něj odchylujeme.

    Horizont byl otevřený v červnu 2001. V té době měl však za sebou už celkem dlouhé „prenatální stadium“.

    Sv. apoštol Pavel připomíná, „že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“. A obecná zkušenost to potvrzuje v lidovém rčení, že „všechno zlé je pro něco dobré“.

    Tak také komunismus nebyl dobou, na kterou bychom vzpomínali s láskou nebo se do ní chtěli vracet. Přesto však stojí za pozadím vzniku Horizontu. Kdyby komunistický režim neznemožňoval vykonávat Martě Jurkové její farářské povolání, možná by Horizontu nebylo. Nelze z toho však samozřejmě vyvozovat pražádnou vděčnost komunistickému režimu.

    Veškerá vděčnost za Horizont patří naopak Martě Jurkové, která byla za komunismu perzekuovaná. Když už nemohla dělat to, co chtěla, tj. farářku, zvolila jiný způsob služby bližním a pracovala jako pečovatelka. Mimo jiné pracovala i v několika „domech s pečovatelskou službou“. Opakovaně se v nich stávalo, že některý z obyvatel-klientů po skončení provozu pečovatelské služby upadl a na pomoc si musel počkat až do rána, do příchodu pečovatelek. Někdy bylo už pozdě …

    Z těchto důvodů se tato služba paní Jurkové zdála nedostatečná. Zároveň však měli obyvatelé-klienti v domech s pečovatelskou službou na rozdíl od tehdejších „domovů důchodců“ své soukromí. V době totality však bylo nesnadné cokoli změnit.

    Po „sametové revoluci“ to už možné bylo a jak příslovečné houby po dešti začaly vznikat nestátní neziskové organizace. Každá se snažila napravovat zanedbání v oblasti a mezi „cílovou skupinou“ (dnešním žargonem řečeno), která jí byla blízká a na které jí záleželo.

    V sociální oblasti se začaly hodně angažovat církve, což odpovídá požadavkům Evangelia. Také Církev československá husitská založila svou diakonii právě z důvodů péče o bližní, především o opomíjené skupiny obyvatel. V Diakonii a misii CČSH vzniklo několik středisek z nich každé se věnovalo skupině, na které jí ze „srdečních“ důvodů záleželo nejvíce. Paní Jurková založila středisko, které se mělo věnovat seniorům.

    Napadlo ji, že požadavek soukromí i nepřetržitosti služby by bylo možné dosáhnout zapojením mladých dobrovolníků, kteří by v domově se seniory bydleli a na péči o ně se podíleli. Začala rozvíjet „model soužití generací“.

    Pro svůj projekt získala budovu v Belgické ulici, kterou CČSH získala v restituci. Tento dům Církvi československé věnoval její člen ing. Hovorka.

    V domě měly být byty pro seniory a zároveň několik menších bytových jednotek „kolejního typu“ pro studenty, kteří by zde bydleli, ale také střídavě byli k dispozici obyvatelům v případě náhlých krizových situací.

    Ukázalo se však, že na přebudování velkého činžáku v Belgické ulici už nedokáže DM CČSH získat dostatek prostředků. Řešení se našlo ve výměně velkého domu za malý. Z této výměny zbylo ještě dost prostředků na rozšíření a přebudování vily na okraji Prahy, v Suchdole. Jde o budovu bývalého komerčního penzionu pro turisty.

    Pro paní Jurkovou to znamenalo slevit ze svých nároků co do počtu bytů pro seniory. Ale to, co muselo znamenat ve své době zklamání, se ve zpětném pohledu jeví jako požehnání. Jsme rádi, že Horizont je malý. Mohou zde být osobnější vztahy mezi personálem a obyvatelkami i mezi obyvatelkami navzájem. Díky své „malosti“ můžeme v Horizontu vytvářet relativně rodinnou atmosféru a to je pro nás důležité. Chceme co nejméně připomínat instituci a co nejvíce domov.

    Také přesunutí Horizontu z centra na periferii je výhra. Klidný a rovinatý Suchdol se spoustou zeleně a zahrádek a minimálním provozem je (nejen) pro seniory mnohem příjemnější místo k životu, než rušné a hlučné centrum Prahy.

    Po otevření se penzion rychle zaplnil. Od svého otevření dosud se zde uskutečňuje „model soužití generací“ tak, jak paní Jurková vymyslela. Podle našich zkušeností jde o model funkční. Nicméně se domníváme, že jde o model, který lze využít pouze pro tak malá zařízení, jako je Horizont. Pro domov s 60ti obyvateli si jej dokážeme představit jen těžko.

    Po otevření Horizontu byla uzavřena dohoda mezi DM a Úřadem MČ Praha Suchdol, jejímž výsledkem bylo sloučení Horizontu s místní pečovatelskou službou a stacionářem. K tomu všemu došlo v roce 2001.

    Významným předělem v „dějinách“ Horizontu byl rok 2003 kdy Horizont (spolu s ostatními středisky DM) získal právní subjektivitu. Mohlo k tomu dojít poté, co všechna střediska prokázala schopnost a možnost samostatného fungování.

    Od roku 2003 – 4 jsme začali pořádat více akcí pro seniorskou veřejnost a Horizont se začal více dostávat do povědomí zdejších seniorů. Tyto akce většinou vykonávali mladí dobrovolníci.

    V roce 2006 se začal objevovat stále větší zájem o náš denní stacionář. Dosud jej využívali senioři především k docházení na obědy, což pro ně bylo i příležitostí ke společnému setkávání. K dennímu pobytu byl dlouhodobě využíván jen jedním klientem. V uvedeném roce se nám stacionář během krátké doby zaplnil.

    Rok 2007 znamenal velký předěl pro všechny poskytovatele sociálních služeb a to v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách. Znamenalo to spoustu starostí s registrací, zintenzivnění práce na standardech kvality, povinnost celoživotního vzdělávání a nové promýšlení naší práce.

    V roce 2009 se nám obměnila většina personálu. V souvislosti s tím přišla kolegyně, která byla v následujících 5ti letech hnacím motorem změn a studnicí nápadů v denním stacionáři a od roku 2010 i v pečovatelské službě.

    V roce 2009 jsme pevnou bezpečnostní signalizaci, zabudovanou do každého bytu při rekonstrukci budovy, doplnili mobilní bezpečnostní signalizací.

    Od té doby žádné výrazné změny nenastaly. Nadále postupujeme řadou drobných krůčků, o kterých jsme se zmínili výše.

    A mezi tím nám odcházeli klientky a klienti. Každé loučení je těžké a tím těžší, čím déle naší službu využívali a čím byl kontakt s nimi intenzivnější. A každý z nich v Horizontu a v nás samotných zanechal větší či menší stopu, něčemu nás naučil, umožnil nám dozvědět se něco o lidech i o nás samotných, umožnil nám přemýšlet o naší službě a našem konání. A jiní klienti a klientky zase přicházejí a i oni nás učí  …

    IV. Současnost

    Ke konci roku se zdála personální situace celkem stabilizovaná. Měli jsme jeden personální „přírůstek“, se kterým jsme byli velmi spokojení. Pod povrchem však dlouhodobě bublalo něco, co mělo vyvřít na povrch v následujícím roce. Za každého odcházejícího člena personálu je třeba urychleně hledat náhradu. A také místo uvolněné po každém z klientů je třeba zaplnit. To jde mnohem hůře. Musíme čekat na nové zájemce.

    V loňské výroční zprávě jsme psali, že bychom rádi instalovali zátarasy na střechu proti padajícímu sněhu a ledu. A také, že bychom rádi pro klienty pořídili na zahradu houpačku. Obojí se nám v tomto roce podařilo a osvědčilo. Cesta v zimě po zahradě je teď mnohem bezpečnější a uklidňující působení houpačky se potvrdilo.

    V letošním roce v Horizontu poprvé (a možná naposledy) natáčela televize. Bylo to v rámci dokumentárního cyklu „Příběhy, které svět nevidí“. 13. díl byl věnován dobrovolnictví v CČSH. Mezi středisky, která byla k natáčení přizvána, byl i Horizont. Případní zájemci se mohou alespoň na dálku do Horizontu podívat n webu České televize, konkrétně na adrese:

    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10492787142-pribehy-ktere-svet-nevidi/213562215900013-skola-charity

    Je třeba opět po 3 letech obnovit Střediskovou radu. Znamená to vypracovat návrh a nechat ji schválit na Ústředí CČSH. Předpokládáme, že se její složení nijak výrazně nezmění. Avšak její předseda avizoval, že by se rád nechal někým nahradit. Uvidíme, zda se uvolí k ještě jednomu funkčnímu období. Náhradu za něj zatím nemáme.

    V. Pečovatelská služba

    ( identifikátor služby v registru poskytovatelů soc. služeb: 2253794)

    S potěšením musíme konstatovat, že jsme si celkem zvykli na systém zavedený od začátku tohoto roku. Totiž, že pracovnice v přímé péči jsou klíčovými pracovnicemi těch klientů, kteří využívají i jiné služby než jen dovoz obědů. A klientům, kterým naopak jen dovážíme obědy je klíčovou pracovnicí sociální pracovnice. Avšak je pravda, pečovatelky nejsou právě spisovatelkami a doplňování dokumentace je potřeba jim připomínat a tak trochu „dohlížet“ nad jeho pravidelností i obsahem.  Tato podoba je výsledkem hledání systému, který by pro nás byl smysluplný, odpovídal požadavkům standardů kvality soc. služeb a neodrazoval svou formální stránkou klienty ani personál v přímé péči.

    Za zavedení této změny a také za její skutečné fungování (stejně jako mnohé jiné změny k lepšímu) vděčíme naší sociální pracovnici.

    V PS došlo v roce 2013 k některým dalším změnám. Některé jsme zavedli na podnět klientů, impuls k jiným přišel ze strany PS.

    Na přání některých klientů jsme označili všechny jídlonosiče jmenovkami a domluvili jsme se s restaurací, aby nám jídelníček dávali k dispozici dříve.

    Abychom předešli zmatkům a chybám, zrušili jsme objednávání na základě jídelního lístku, tj. „podle chuti“ a zavedli 3 varianty, jak lze obědy odebírat (každý den; po+st+pá; út+čt), přičemž možnost volby ze dvou jídel je samozřejmě zachována. Další změnou – přijatou především na základě impulsu naší soc. pracovnice – je pevné stanovení denní kapacity pro rozvoz obědů. Společně jsme o tom podrobně mluvili a nakonec jsme se z různých důvodů shodli na kapacitě 60 obědů do terénu na den (nepočítáme do toho klienty, kteří na obědy docházejí do našeho denního centra). Společně jsme přijali několik vnitřních směrnic, které upravují poskytování různých druhů našich služeb.

    Abychom nemuseli kvůli nemocem, dovoleným, povinným školením, supervizi atd. odříkat u klientů domluvené úkony, uzavřeli jsme DPP se dvěma místními obyvatelkami s potřebnou kvalifikací a tato spolupráce nadále trvá ku prospěchu všech stran.

    V reakci na průzkum spokojenosti se zintensivnila komunikace mezi naší PS a restaurací Na Farmě, od které odebíráme obědy.

    Celkově jsme služby poskytli v tomto roce 103 klientům. 64 z nich využívalo jen službu dovozu obědů. 13 z nich využívalo jen jiné služby. 26 jich využívalo dovoz obědů i jiné služby. V průběhu roku jsme nově podepsali smlouvu s 20 uživateli. 17 z nich využívá jen dovoz obědů. 3 využívali jen jiné služby.

    Službu v průběhu roku ukončilo 19 klientů:

    7 uživatelů zemřelo,

    6 se jich nastálo odstěhovalo do rezidenčních zařízení nebo k rodině mimo Suchdol,

    6 jich službu přestalo využívat (3 z nich službu od počátku považovalo pouze za dočasnou v době rekonvalescence, 3 ukončili dovoz obědů, protože jim nevyhovoval z dietních nebo chuťových důvodů).

    Ke konci roku evidujeme 84 klientů, kteří službu pravidelně využívají:

    51 klientů využívá jen dovoz obědů,

    21 klientů využívá kromě dovozu obědů i jiné služby,

    12 klientů využívá jen jiné služby; dovoz obědů nikoli.

    Celkově se dá říci, že se počet klientů oproti loňskému roku nijak výrazně nezměnil.

    Jak je patrné z předchozího přehledu, ne všichni klienti využívají pečovatelskou službu ve stejné míře, tj. stejně často či stejné množství úkonů.

    Jednoznačně nejžádanější službou je stále dovoz obědů. Je tomu tak ve všech pečovatelských službách. Na Suchdole je tento obecný trend posílený tím, že zde mnozí senioři bydlí ve společném domě se svými potomky. Ti jim pomohou v mnoha věcech, které PS běžně zajišťuje v případech, kdy senior není už plně soběstačný a rodina bydlí daleko.

    Dovoz stravy do domácností nabízí kromě PS ještě několik firem, i zde v blízkém okolí. Některé z nich začaly působit až v tomto roce. Navzdory této nabídce jsme nepocítili menší zájem ani úbytek klientů ani v těch případech, kdy klienti využívají jenom službu dovozu obědů. Z toho je zřejmé, že i tito klienti vnímají rozdíl mezi komerční službou rozvozu jídla a pečovatelskou službou. Mají v ní větší důvěru a více od ní očekávají. Proces započetí PS – i když jde jen o dovoz obědů – je přitom komplikovanější než u čistě komerční služby. Sestává z min. 2 schůzek se soc. pracovnicí, přečtení a vyplnění různých materiálů, sepsání smlouvy atd.

    Naopak soc. pracovnice by na tyto komerční subjekty předala kontakt v případě, že by zájemce o dovoz obědů, který by nás oslovil, nespadal do naší cílové skupiny seniorů s omezenou soběstačností (např. kdyby nás oslovil zájemce v důchodovém věku, ale zdravý a plně soběstačný).

    Kromě obědů je největší zájem o pomoc v domácnosti, pomoc s hygienou, o nákupy a různé pochůzky. V posledním roce se poněkud zvýšil zájem o společenský kontakt, resp. o návštěvy, které nemají za cíl nějakou konkrétní pomoc, ale „pouze“ nebýt celé dny sám.

    Častým jevem je postupné rozšiřování služeb o další úkony. Jak klientům ubývají síly, a zhoršuje se zdravotní stav, zvyšuje se jejich potřeba pomoci. Poměrně často někdo projeví zájem jen o dovoz obědů a po určité době, někdy až po několika letech, začne potřebovat pomoc i v dalších oblastech.

    V následující tabulce uvádíme přehled vykonaných úkonů PS v posledním roce. Někdy je těžké péči důsledně rozlišit na jednotlivé úkony (někdo chce spíše pomoc s úklidem, někdo si chce spíše popovídat, a v rámci jedné návštěvy se „stihne“ obojí apod.).

    PŘEHLED ÚKONŮ PS Rok 2013
    Základní činnosti
    Nákupy a pochůzky (jednotkou je hodina) 174,75
    Praní (jednotkou je kg) 395
    Žehlení (jednotkou je kg) 28
    Dovoz obědů (jednotkou je úkon) 13 211
    Úklidy a pomoc v domácnosti (jednotkou je hodina) 376,75
    Pomoc s péčí o vl.os., přítomnost u klienta v domácnosti, spol. kontakt…  (jednotkou je hodina) 157
    Pomoc s hygienou, ranní toaletou (jednotkou je hodina) 243,75
    Doprovod (jednotkou je hodina) 62,75
    Fakultativní činnosti
    Doprava po Suchdole (jednotkou je úkon) 156
    Doprava mimo Suchdol (jednotkou je km) 886

    U některých poskytovaných úkonů se zájem, resp. počet hodin o něco zvýšil, u jiných o něco snížil. Hodně při tom záleží na situaci a stavu konkrétních klientů, na jejich úbytku kvůli přestěhování či exitům, častosti a délky jejich hospitalizací, ale např. i na počasí (zvláště v zimě, při sněhu a náledí zájem o nákupy a pochůzky výrazně vzrůstá). V roce 2013 převažovali klienti, kteří službu potřebují spíše zřídka (obvykle 1x za týden, někdy i jen 1x za 14 dní). Přesto jsme měli i několik klientů, kteří potřebovali návštěvu pečovatelky i 2x či 3x týdně, v jednom případě i denně. S určitým zobecněním platí, že čím více a čím častěji klient potřebuje naše služby, tím více přestávek ve využívání služby je (kvůli hospitalizacím), a kratší dobu je využívá (kvůli zesnutí, případně nástupu do rezidenčního zařízení).

    Poté, co PS přijde o nějakého klienta, který její služby intenzivněji využívá, často delší čas trvá, než se uvolněná kapacita zaplní. Na jeho místo někdy „musí nastoupit“ někdy i několik klientů. Jsou období, kdybychom větší zájem uvítali, i období, kdy zájemce musíme téměř odmítat. Celkově se domníváme, že o PS je mezi Suchdolskými seniory poměrně setrvalý zájem.

    Domníváme se, že klienti jsou s našimi službami spokojeni. Svědčí o tom nejen to, že uživatelé naše služby doporučují svým známým, ale především to dokládá anonymní dotazníkový průzkum, který každoročně provádíme. Dotazník je (s malými změnami) týž, abychom mohli srovnávat výsledky v jednotlivých letech.  Domníváme se, že i letos dopadl celkem v náš prospěch. Zároveň klienti více píší různé komentáře a připomínky. Vnímáme to jako rostoucí otevřenost, která je znakem důvěry. Výsledky každoročně předáváme Radě MČ a nastálo jsou umístěny na našem webu (výsledky za tento rok viz http://www.centrumhorizont.cz/?p=1567)

    Pracovní tým se nadále schází každý týden na pracovních poradách. Mluvíme na nich o provozních záležitostech, ale i principielních záležitostech naší služby i naší organizace, a také si vyměňujeme informace o klientech, každý měsíc procházíme společně dokumentaci klientů, mluvíme o tom, co tam patří a co ne, jak mají být zápisy formulovány atd.

    Dlouhou dobu nám zabralo hledání nového supervizora. Scházet na supervizích jsme se začali zase v září. Prostor k nerušeným supervizním setkáním nám nově poskytl Úřad MČ Praha – Suchdol.

    Ke konci roku 2013 vypadalo personální zabezpečení a organizační struktura pečovatelské služby takto:


    Z činnosti terénní PS se získávají fotografie o poznání hůře než ve stacionáři. Proto lze považovat za některé z použitých fotografií spíše za tzv. ilustrační.

    VI. Denní stacionář

    (Identifikátor služby: 4721158)

    V průběhu roku využívalo pravidelně stacionář 13 klientů – 11 z nich k dennímu pobytu; dvě klientky pravidelně docházely pouze na jeden aktivizační program (výtvarnou dílnu, resp. dramaterapii).

    Z třinácti klientů, kteří využívají stacionář k celodennímu pobytu jich bylo: 7, kteří byli v určitém stupni demence (získaném úbytku kognitivních funkcí), 1 má vrozenou mentální retardací. Další 4 jsou omezení především pohybově (v důsledku Parkinsonovy choroby, kloubní degenerace či stavu po CMP –  v tomto případě se k pohybovému postižení přidává velké omezení v komunikaci – afázie). Ale i klienti se syndromem demence jsou často navíc pohybově omezení.

    Obě skupiny klientů jsou rozdílné, ale pro obě platí, že by tyto osoby neměly zůstávat delší domu sami a právě to je důvodem, proč stacionář navštěvují.

    Nově začali stacionář v roce 2013 navštěvovat 3 klienti (2 na denní pobyt, jedna klientka pouze na konkrétní aktivizační program).

    Rozloučit jsme se museli naopak se 2 klienty. Jedna paní musela nastoupit do domova se zvláštním režimem. Jeden klient zemřel.

    Ke konci roku 2013 navštěvuje stacionář pravidelně 10 klientů. Je to stejný počet, s jakým jsme do tohoto roku vstupovali.

    Všichni klienti sem nechodí každý den. Denní kapacitu máme stanovenou na 8 uživatelů a všechny bychom zde mít nemohli kvůli nedostatku prostoru i personálu. 8 uživatelů je hraniční počet, záleží na stupni samostatnosti resp. nesamostatnosti.

    Někteří uživatelé chodí do stacionáře denně; jiní si zvolí k návštěvě stacionáře jen určité dny.

    Klienti navštěvují stacionář dlouhodobě a v průběhu doby nemoc postupuje a jejich stav se mění. V tomto roce navštěvovali stacionář klienti, kteří jsou již ve vyšším stupni postižení, což samozřejmě snižuje jeho denní kapacitu.

    3 klienti tohoto roku byli ve 4., tj. nejvyšším, stupni postižení. Další 2 jsou ve třetím, také dosti vysokém stupni postižení. 3 jsou ve druhém stupni, 1 v prvním stupni. Dvěma klientkám na denní pobyt v době využívání stacionáře nebyl příspěvek přiznán. Jedné z nich se syndrom demence v krátké době výrazně zhoršil a stala se zcela nesoběstačnou a musela nastoupit do specializovaného zařízení a řízení o příspěvku bylo dokončeno až tam. Další klientka má podanou žádost a na výsledek čeká.

    Dvěma klientům byl příspěvek v roce 2012 zvýšen ze 2. stupně na 4. V roce 2013 se jejich stav dále zhoršoval. Je třeba jim věnovat téměř stálou individuální pozornost a péči, což je ve skupinové službě dost náročné. Pokud jim však nevěnujeme individuální pozornost, hrozí pády, odchody, naprostá ztráta orientace, úzkostné a depresivní stavy, které se mohou přenést na ostatní klienty ve skupině atd. Do společných aktivit ve skupině se tito klienti zapojit už nedokáží.

    Je to pro nás důvod nepřijímat, resp. nehledat další klienty, navzdory tomu, že kvůli výše zmíněným osobám je klientů ve stacionáři co do počtu málo. Ze stejného důvodu je však při menším počtu klientů ve skupině naopak více práce. Novým klientům bychom při stávající skladbě skupiny nemohli věnovat dostatečnou pozornost.

    Uvedení dva klienti navštěvují stacionář již 6., resp. 4. rokem. S ostatními klienty i personálem mají vytvořené vztahy. Variantu ukončení služby z naší strany jsme důkladně zvažovali, ale zatím k ní nechceme přikročit. Mělo by to za následek brzký nástup do rezidenčního zařízení, adaptaci na neznámé prostředí (která je u osob se syndromem demence ještě obtížnější než u osob bez této diagnózy), omezení kontaktu s příbuznými, jejich pocit, že jsme s to s nimi vzdali, že o ně nestojíme … To vše by se s velkou pravděpodobností promítlo na jejich celkovém stavu.

    Kromě velkých nároků na personál má péče o tyto klienty ve vysokém stupni postižení také finanční dopad. Je méně klientů a tedy méně peněz od klientů.

    Tuto situaci popisujeme tak podrobně proto, abychom přiblížili problémy naší práce a způsob našeho přemýšlení o klientech a práce s nimi. A také, abychom vysvětlili, že nižší počet denních pobytů oproti předchozím letům neznamená méně práce pro personál a nevyužitou službu.

    U klientů stacionáře je kvůli různým druhům postižení a obtížím v komunikaci nutná užší spolupráce s rodinou, o což se pokoušíme. Někdy je to poněkud problematické – rodina má někdy sklon svého postiženého přeceňovat, nedokáže leckdy přijmout postižení vyplývající z nemoci. Mají pocit, že postižený příbuzný něco prostě „musí“ pochopit, umět atd. S postupující nemocí naopak svého příbuzného zbytečně invalidizují, mají tendenci mluvit, rozhodovat, dělat věci za něho … A to i v případech, kdy klient je schopen něco posoudit, vyjádřit se k něčemu, zvládnout věci sám, byť s menší pomocí či návodem, komentářem, ačkoli je to pro pečujícího mnohem náročnější na čas i trpělivost. Zároveň je to však cestou, jak postup nemoci zpomalovat a co nejdéle zachovávat dosavadní schopnosti sebeobsluhy. Tyto skutečnosti se snažíme příbuzným vysvětlovat a mluvit s nimi o tom, pokud vidíme ochotu z jejich strany.

    V péči se snažíme o individuální přístup. U klientů denního stacionáře vedeme poměrně podrobnou dokumentaci, na které se podílejí všichni stálí členové pracovního týmu. Alespoň 1x ročně by s každým s klientů měla klíčová pracovnice vést individuální rozhovor. Jeho hlavním obsahem je aktualizace individuálního plánu a osobních cílů, ale také hodnocení služby a spokojenosti ze strany uživatele, komentáře ke vztahům mezi uživateli i personálem atd. Pokud je stupeň postižení už opravdu vysoký a klient nedokáže adekvátně komunikovat, přibíráme k rozhovorům i někoho z příbuzných.

    V září proběhla jediná letošní personální změna tohoto roku. Jde právě o změnu na pozici „klíčové pracovnice“, resp. sociální terapeutky.

    Kromě klientů samotných je k těm, kterým stacionář přímo pomáhá třeba připočíst i jejich blízké.  Díky pobytu uživatelů ve stacionáři mohou chodit do zaměstnání, vyřídit si své osobní záležitosti, lékaře atd. a od náročné péče o své blízké si odpočinout. Péče o osoby se syndromem demence je psychicky velmi vyčerpávající a nemožnost odpočinku se může negativně projevit na vztahu mezi pečujícím a nemocným.

    Do stacionáře dále chodí skupina seniorů na obědy (v tomto roce jich bylo, včetně obyvatelek penzionu, které na obědy do společné jídelny docházejí, celkem 8). Nechodí sem  jen kvůli jídlu, ale i kvůli společenskému kontaktu s ostatními návštěvníky a personálem. Nově začali docházet 3 lidé (jedna paní jen na dobu rekonvalescence po operaci ruky).

    Velmi významné je využití různých podpůrných terapeutických metod a programů ve stacionáři. Smyslem je především aktivizace klientů. Tyto aktivity přicházejí s klienty vykonávat odborní externí lektoři, kterým je stálý personál v případě potřeby ku pomoci. Ne vždy mají všichni klienti chuť se jich účastnit a tyto programy rozhodně nejsou „povinné“. Jejich střídání zajišťuje pestrost a rozmanitost v průběhu týdne a pomáhají nám i klientům strukturovat čas. Dlouhodobě využíváme arteterapii, muzikoterapii a fyzioterapii, reminiscenční terapii a dramaterapii. Kromě reminiscence probíhají tyto aktivity v průběhu celého roku. Reminiscence („klub pamětníků“) letos probíhala jako dvou měsíční blok s frekvencí 1 setkání týdně.

    Novinkou roku 2013 byla canisterapie. Od léta sem chodí slečna se psem, který má canisterapeutický výcvik. Výcvik prodělali letos, což znamená, že nemají mnoho praktických zkušeností a všichni se to vzájemně učíme. Reakce klientů na přítomnost psa jsou jednoznačně kladné. V roce 2013 proběhlo takových setkání 12 a doufáme, že se budeme vídat celý následující rok.

    Také v tomto roce se nám podařilo pokročit v tvorbě a nikdy nekončící aktualizaci vnitřních směrnic, požadovaných standardy kvality soc. služeb. Byly důkladně probírány a komentovány všemi stálými členy týmu (bez externích lektorů) na pracovních poradách. Na základě těchto porad byly upraveny a můžete tedy říci, že jsou společným dílem a výsledkem shody, což je pro nás velmi důležité.

    Práce ve stacionáři je značně psychicky náročná. Proto se pracovní tým stacionáře schází nejen na pravidelných týdenních poradách, ale i na pravidelné týmové supervizi zhruba jednou za 5-6 týdnů, kde řešíme obtížné pracovní situace a vztahy, ale i koordinaci týmové práce a další problémy, na které se za běžného provozu těžko najde čas. Tento způsob podpory personálu je sice dosti nákladný, ale vzhledem k náročnosti práce jej považujeme za velmi užitečný.

    PŘEHLED SLUŽEB a AKTIVIT STACIONÁŘE Rok 2013
    Denní pobyt ve stacionáři (jednotkou je osoba / den) 1071
    Obědy vydané ve stacionáři 3402
    Celková hygiena (jednotkou je hodina) 34,75
    Pomoc na WC (jednotkou je hodina) 161
    Pomoc při jídle (vykazujeme pokud klient nepotřebuje pouze dopomoc, např. krájení stravy, ale pomoc přímo při jídle; jednotkou je hodina) 50,5
    PODPŮRNÉ AKTIVIZAČNÍ PROGRAMY
    Fyzioterapie    (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 36
    Muzikoterapie  (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 42
    Arteterapie  (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 40
    Reminiscenční terapie  (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 10
    Dramaterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 42
    Canisterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) 12
    FAKULTATIVNÍ SLUŽBY
    Doprava po Suchdole (jednotkou je úkon) 333
    Doprava mimo Suchdol (jednotkou je km) 608,5

    Ke konci roku 2013 vypadalo personální zabezpečení a organizační struktura denního stacionáře takto:

    1. VII. Penzion

    Pět z devíti obyvatelek, které zde bydlely ke konci roku 2013 patří k původní generaci obyvatelek, které se sem nastěhovaly po otevření Horizontu v roce 2001. Třem z nich bylo v tomto roce přes 90 let, přičemž nejstarší z nich oslavila v tomto roce 98. narozeniny.

    Nejmladší obyvatelce je 71, je však téměř nejvíce postižená následky CMP.  Mezi nejstarší a nejmladší obyvatelkou je tedy rozdíl celé generace.

    Jedna z obyvatelek však v prosinci upadla a zlomila si ruku a měla bolesti po naražení. Bolesti se stupňovaly a proto den před vánocemi musela pro nesnesitelné bolesti být hospitalizována. Bylo jí 91 let. Kvůli nemožnosti pohybu bylo velké nebezpečí imobilizačního syndromu a její návrat zpět domů do Horizontu byl velmi nejistý.

    Jedna z obyvatelek se rozhodla odstěhovat se v lednu 2014 ke svému příteli. Ke konci roku bylo jasné, že nás v následujícím roce čeká minimálně jedno výběrové řízení na novou obyvatelku nebo obyvatele. Budeme vybírat z žádostí podaných před 10ti lety. Je tedy pravděpodobné, že mnozí z oslovených už nebudou mít zájem.

    Mezi obyvatelkami jsou v současné době velmi dobré sousedské (někdy až přátelské) vztahy. Vždycky tomu tak nebylo. O to víc si této bezproblémové symbiózy vážíme. Společně slaví své narozeniny, nejčastěji v rámci biblické hodiny. A často po biblické hodině zůstávají v družném rozhovoru dlouho po odchodu paní farářky.

    Několik obyvatelek se „mihlo“ ve zmiňovaném TV dokumentu.

    Stále podporujeme na studiích indického mladíka. V roce 2013 mu bylo 18 let. Podporujeme ho od jeho 15ti let. Chce být programátorem. Každoročně si s ním vyměníme několik dopisů a za ta léta jich už máme pěkný štůsek. Píše nám ve své mateřštině. Zprvu jeho dopisy překládal do angličtiny někdo z organizace, která s Arcidiecézní charitou v Adopci na dálku spolupracuje. V současné době už píše Selvakumar sám. Někdy připojí i obrázek. O korespondenci ze strany Horizontu se stará jedna z obyvatelek, která vládne angličtinou.

    Jeho podporovatelů ubylo. Jedna ze skupinky obyvatelek, které se do toho zapojily, musela z Horizontu odejít do domova se zvláštním režimem. Doufáme (a Selvakumar jistě s námi), že ho budeme moci podporovat do skončení školy (jako se nám to povedlo jeho předchůdci z Ugandy Ibrahimovi)

    1. VIII. Kulturně – společenské akce pro seniory

    Nabídka našich kulturně společenských akcí pro seniory je setrvalá. Začala jako snaha o dovezení „kultury“ (byť amatérské a v malém) seniorům, kteří už se sami za kulturou vydat nemohou. Suchdol je pro seniorské zařízení výborné místo pro svůj klid, dostatek zeleně a rovinatý terén. Je však odlehlý od centra. V době otevření Horizontu to znamenalo malou možnost návštěvy kulturních akcí. A tuto mezeru jsme se snažili alespoň pro seniory zaplnit.

    Dalším cílem, proč jsme s tím začali, byla snaha vytvořit příležitosti a prostor pro setkávání seniorů a pro seznámení obyvatelek Horizontu s místní seniorskou veřejností a naopak, otevření Horizontu zdejším lidem. Oba dva cíle se nám snad aspoň zčásti podařilo naplnit.

    Za poslední léta se hodně změnilo. Samozřejmě nejen díky Horizontu.  Hodně se zde rozvinul komunitní život díky mnoha aktivním jednotlivcům i skupinám, které se snaží, aby se lidé mohli navzájem setkávat. Mají v tom velkou podporu místní radnice, která mimo jiné každoročně pořádá setkání zástupců místních spolků, pomáhá jim koordinovat jejich aktivity, každý měsíc vydává přehled kulturních a společenských akcí, které probíhají na Suchdole,  ať už je požádá kdokoli atd.

    V Horizontu začali kulturní akce konat nejdříve přátelé a známí personálu. Později to byli i známí známých. Dobrovolníky jsme hledali na internetu. Někdy se i sami nabídli. Od roku 2008 do roku 2013 nás v tomto ohledu podporovalo i Letiště Praha a.s. Od roku 2011 nás podporuje i Úřad MČ Praha – Suchdol. Domníváme se, že se díky tomu, že můžeme alespoň některé vystupující finančně odměnit, se úroveň našich akcí celkově zvedla. Více než polovinu přednášek a koncertů však vykonávají nadále dobrovolníci. Někteří při tom podávají takřka profesionální výkon, na některých bývá vidět, že s hovorem na veřejnosti nemají moc zkušeností.

    Návštěvnost se pohybuje mezi 10 – 20 návštěvníky. Zřídkakdy bývá vyšší, zřídkakdy nižší.

    KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ AKCE 2013
    Videokavárna 11
    Promítání dokumentárních filmů 29
    Společenská odpoledne pro seniory 2
    Koncerty 8
    Dětská vystoupení 1
    Přednášky a besedy 22
    Výlety 6

    IX. Dobrovolnictví

    Dobrovolnictví se v Horizontu odehrávalo dlouhá léta dvojím způsobem. Jednak tím, že mnohé z našich kulturních akcí vykonávali vystupující bez nároku na honorář, čistě z ochoty zpříjemnit seniorům nějaké odpoledne. Někteří přišli jednorázově, jiní víckrát, někteří chodí každoročně. Letos jich tu bylo celkem 22.

    Na dobrovolnictví je také postavená nepřetržitá přítomnost někoho v penzionu. Naše 4 pohotovostní dobrovolnice zde působí dlouhodobě a ani letos nedošlo k žádné změně. Což je dobře. Pro vytvoření vztahu a získání důvěry je lepší, když tu každá členka „pohotovostní dobrovolnické služby“ působí déle, než kdyby se tu střídali, jak na „běžícím pásu“. Přesto se jich tu za oněch 12 let vystřídalo kolem dvaceti. Často jsou to studenti, kteří se po skončení školy stěhují zpět domů apod.

    Právě této skupině dobrovolníků se hodně věnoval zmíněný televizní dokument.

    Během doby bylo pár pokusů o zapojení dobrovolníků do stacionáře, ale nikdy neměly dlouhého trvání. Až letos. Na podzim jsme dostali typ na paní, která je čerstvě v důchodu a zároveň plná energie, kterou by chtěla smysluplně využít ve prospěch svých bližních. Podařilo se. Paní dochází 1x týdně do stacionáře a věnuje se skupince klientů a následně se s nimi účastní výtvarné dílny. Je to dobré pro všechny strany – pro klienty je to oživení, pro personál pomoc a pro onu paní smysluplné využití času, ale i nová zkušenost s komunikací s osobami se syndromem demence.

    Další dobrovolnice, která nám začala pravidelně a vytrvale pomáhat, je slečna, která do stacionáře se svou fenou Tarou chodí vykonávat canisterapii. A opět můžeme říci to samé, jako výše. Doufáme, že nám obě dobrovolnice vydrží i v příštím roce.

    X. Statistika služeb a aktivit v letech 2006 – 2013

    Jde o souhrnnou statistiku za celou organizaci, tj. za obě registrované služby (denní stacionář a pečovatelkou službu) plus doprovodné programy a fakultativní služby.

    Tato tabulka samozřejmě nevyčerpává všechny aktivity Horizontu. Akce, které se nám „nevešly“ do žádné z položek jsou např. návštěvy z několika základních škol, během nichž se děti ptaly seniorů na dětství, nebo pomoc a účast dětí a učitelek při arteterapii, návštěva SDM Sedlec s klienty stacionáře a naopak návštěva jejich klientů na koncertu v Horizontu, výměnná návštěva stacionáře v domově E. Purkyňové v Šolínově ulici, výstava výrobků stacionáře v místní knihovně, taneční odpoledne pro seniory, „fotoodpoledne“, dobročinný bazar atd.

    Není-li uvedeno jinak, je u jednotlivých služeb jednotkou hodina.

    2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
    Nákupy a pochůzky 207 196 238 242,25 204 174,25 174,75
    Dovoz obědů 13 573 13 846 15 559 17 250 16 931 16663 16613
    Úklidy a pomoc v domácnosti 597,75 607 624,75 641,75 525 423 376,25
    Praní prádla (počet praček) 190 173 207 177 146 98 79
    Pomoc s hyg.,ranní toaletou, WC 361,5 478 331 372,25 293 374 439
    Podání při jídle 261 205 272 290 45,5 50,5
    Přítomnost,dohled,spol. kontakt, pomoc s péčí o vl.osobu, 327 111 36,5 16,5 51 133,25 157
    Denní pobyt ve stacionáři 579 895 1379 1251 1436 1336 1071
    Doprovod 107,25 170 121 47,5 58 58,5 62,25
    Fyzioterapie  ( v návštěvách lektorky) 22 33 31 43 37 32 36
    Muzikoterapie (v návštěvách lektorky) 17 25 24 24 40 42
    Arteterapie  (v návštěvách lektora) 11 30 36 41 36 38 40
    Reminiscenční terapie  (v návštěvách lektorky) 12 11 10
    Dramaterapie (v návštěvách lektorky) 30 38 42
    Canisterapie  (v návštěvách lektorky) 12
    Pedikúra  (v návštěvách pracovnice) 27 69 70 75 89 88 92
    Masáže  (v návštěvách pracovnice) 55 45 38 41 44 48 46
    Doprava po Suchdole (počet jízd) 547 1350 1132 732 215 489
    Doprava mimo Suchdol (v km) 752 1164 1789 1830 2723 1494,5
    Bohoslužba 22 19 19 17 18 10 10
    Biblická hodina 37 38 43 39 40 36 41
    Videokavárna 11 11 15 16 11 11 11
    Promítání dokumentárních filmů 33 38 41 45 40 40 29
    Společenská odpol. pro seniory 4 3 3 3 3 2 2
    Koncerty 13 10 12 10 14 11 8
    Dětská vystoupení 1 1 4 4 2 1 1
    Přednášky a besedy 21 22 25 23 20 20 22
    Výlety 11 9 9 8 8 7 6
    Kursy pro seniory 2 1 1 1 1 1

    XI. Plány do budoucna

    Za těch dvanáct let nám Horizont trochu omšel a bude potřeba udělat pár změn a vylepšení.

    V jídelně bychom proto rádi vyměnili linoleum. Je ještě původní z doby otevření a je to na něm vidět.

    Dřevotříska kuchyňské linka se nám na některých místech ve své spodní části drolí a bude ji také potřeba vyměnit.

    Na zábradlí balkonů a u vstupu do budovy se začíná objevovat rez a bude potřeba nový důkladný nátěr.

    A rádi bychom vybudovali v přízemí budovy bezbariérový sprchový kout. Koupelnu s vanou ve třetím patře, zatím mohli využívat všichni klienti, kteří o to měli zájem. Ale sprchový kout by pro ty obzvláště méně pohyblivé byl přece jen pohodlnější. Koupelnu s vanou ve 2. patře je sice také možné považovat za bezbariérově přístupnou, ale sprchový kout v přízemí by přece jen byl komfortnější pro personál i klienty, které sem za hygienou dovážíme.

    Nevíme, zda se nám všechny úkoly tyto podaří v následujícím roce, ale alespoň něco bychom rádi uskutečnili.

    Ale nejdůležitější úkol zůstává stále stejný – snažit se, aby „podzim života“ našich seniorů byl barevný, slunný a hřejivý a ne plný deště a plískanic.

    A dále se musíme snažit, aby naše služby byly využívané. Vždy po odchodu nějakého klienta (zvláště ze stacionáře nebo obyvatelky) je velké napětí, kdy se mám podaří najít náhradu a jaká bude.

    XII. Finanční zpráva

    Výnosy i výdaje uvedené v grafech a tabulkách níže jsou za celou organizaci, nikoli za jednotlivé služby. Vyúčtování za jednotlivé služby předkládáme institucím, které nás podporují, pokud je tento požadavek součástí darovací smlouvy či rozhodnutí nebo pokud o to tyto instituce projeví zájem.

    VÝNOSY:

    celkem: 4 015 252 Kč 100%
    příjmy od klientů 1 329 292 Kč 33%
    Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 059 000 Kč 26%
    Jiné ostatní výnosy (včetně plateb klientů za obědy) 900 747 Kč 22%
    MČ Praha-Suchdol 403 000 Kč 10%
    Magistrát HM Praha 160 000 Kč 4%
    Sponzorské dary 83 213 Kč 2%
    Letiště Praha a.s. 40 000 Kč 1%
    Praha 6 40 000 Kč 1%

    VÝDAJE:

    PROVOZNÍ NÁKLADY:

    celkem: 2 424 136 Kč 100%
    jiné služby (včetně plateb cizímu dodavateli za obědy pro klienty) 1 081 227 Kč 45%
    odpisy HIM 523 109 Kč 22%
    energie 272 671 Kč 11%
    právní a ekonomické služby 142 974 Kč 6%
    materiál,čistící a hyg.potřeby 103 980 Kč 4%
    spoje 93 718 Kč 4%
    opravy a údržba 67 402 Kč 3%
    vzdělávání 33 149 Kč 1%
    pojištění 28 885 Kč 1%
    kancelářské potřeby 25 250 Kč 1%
    propagace a reprezentace 22 746 Kč 1%
    vybavení DHIM 16 136 Kč 1%
    bankovní poplatky 11 748 Kč 0%
    cestovné 1 040 Kč 0%
    jiné ostatní náklady 101 Kč 0%

    OSOBNÍ NÁKLADY:

    celkem 1 739 342 Kč 100%
    mzdy 1 107 667 Kč 64%
    odvody na soc. a zdrav. pojištění 399 361 Kč 23%
    DPP 103 970 Kč 6%
    DPČ 94 608 Kč 5%
    penzijní připojištění 24 000 Kč 1%
    zákonné pojištění zaměstnanců 4 936 Kč 0%
    životní pojištění 4 800 Kč 0%

    PODĚKOVÁNÍ

    Děkujeme především Pánu Bohu za vše

    a dále

    DĚKUJEME

    – našim klientkám a klientům za trpělivost, s jakou snášeli případnou nedokonalost našich služeb i nás samých,

    – našim milým kolegyním a spolupracovnicím Romaně Miňovské, Haně Novotné, Mirce Gardelkové, Petře Vojáčkové, Vlastě Balcarové, Miriam Žilkové, Kláře Urbanové, Editě Lachmanové, Hance Jamriškové, Zlatě Fořtové, Drahomíře Brokové a dalším za podobnou snášenlivost vůči nám i občasným rozmarům našich klientek a klientů,

    – našim „pohotovostním“ dobrovolnicím Táně Toma, Doubravce Vokáčové, Drahomíře Rezkové a Monice Zderadíčkové za bdělost a ochotu při jejich službách,

    Libuši Kohoutové, Evě Coufalové a její fence Taře za nezištnou, dobrovolnou, ochotnou a obětavou pomoc ve stacionáři,

    Ministerstvu práce a sociálních věcí, MČ Praha – Suchdol, Magistrátu hlavního města Prahy, Letišti Václava Havla Praha a.s., MČ Praha 6našim sponzorům Mgr. Jarmile Ryšánkové, Zdeňkovi Skálovi, Regině Brokové, Františku Kocourkovi za finanční podporu,

    dr. Z. Fořtové, M. Loewovi, dr. M. Secké,  ing. P. Benešovi, ing. L. Sedláčkovi, T. Denkovi, K. Hummelové, J. Krajbichovi, L. Kubicovi, ing. L. Kálalovi, P. Kadeřávkovi, J. Seifertovi, M. Vovsové, P. Sladkému, M. Šmídovi, E. Sýkorové a J. Řepkovi a oddílu Kočovníci, dětem a paním učitelkám z mateřské školy „U Lesa“ za věnovaný čas, za ochotu a pečlivost, s jakou si připravili svá vystoupení a programy pro naše seniory a seniorky,

    – za příkladnou ochotu a spolupráci DĚKEJEME

    – panu starostovi Petru Hejlovi, Janě Krulíkové, Ludmile Knappové a Zuzaně Krumholzové z Úřadu MČ Praha – Suchdol

    – našim účetním Marku Sezimovi a firmě Finesa,

    – členům střediskové rady Jiřímu Füzérovi, paní farářce Jarmile Kučerové, Emilii Urbanové, Magdaleně Turchichové a Romaně Miňovské,

    – panu doktorovi Jozefu Čupkovi a paní doktorce Jiřině Majerové a jejich zdravotním sestrám Kláře Procházkové a Anežce Hronkové,

    – Michalovi Šandovi a zaměstnancům restaurace Na Farmě

    a všem dalším dobrým duším, na něž jsme pro množství jmen a pro naši slabou paměť zapomněli, za vše dobré, co pro nás udělali. Věříme, že nic z toho nakonec zapomenuto nebude a skryto nezůstane.

    PRŮZKUM SPOKOJENOSTI klientů PEČOVATELSKÉ SLUŽBY v roce 2014

    18. 8. 2014

    Dovolujeme si vás seznámit s výsledky průzkumu spokojenosti klientů pečovatelské služby.

    Rozdali jsme 75 dotazníků, vrátilo se jich 55, tj. ankety se zúčastnilo 73% klientů.

    Jako vždy neodpověděli všichni na všechny otázky. Průměrné „známky“ jsme počítali pouze z dotazníků, kde byla odpověď zaškrtnutá (např. 34×1, 9×2, 1×3, 10x bez zaškrtnutí jakékoli možnosti = 58:45 = 1,28)

    Anketa byla obdobná jako v loňském roce, avšak přece jen s jedním podstatným rozdílem.

    Tentokrát nebyly součástí dotazníku otázky, týkající se obědů. Restaurace Na Farmě vytvořila vlastní anketu, jejíž výsledky by pro ni měly větší výpovědní hodnotu než naše laicky formulované otázky z předchozích let.

    Obě ankety jsme rozdávali klientům společně. Horizont a restaurace Na Farmě si vyhodnocoval každý svou část ankety.

    U třech otázek jsme zaznamenali v porovnání s předchozím rokem mírné zlepšení, u šesti mírné zhoršení, u dvou byl výsledek totožný. Rozdíly byly většinou v řádu setin.

    Níže uvádíme dotazník podobě, v jaké ho klienti a klientky dostali. Po každé otázce následuje výsledná „známka“ + případné slovní komentáře a doplnění. Původní text dotazníku je kurzivou, vyhodnocení a komentáře nikoli.

    Vážení klienti a klientky,

    opět po roce vás prosíme: prosíme vás, pomozte nám zlepšit naše služby. Tyto služby jsou určeny pro Vás a z toho důvodu je pro nás důležité, aby co nejlépe odpovídaly Vašim skutečným potřebám, přáním, požadavkům.

    Za tímto účelem se na Vás opět obracíme s dotazníkem, který je ANONYMNÍ a, který nám pomůže zjistit, jak vnímáte a hodnotíte poskytované služby. Mnozí jej znáte z předchozích let. Otázky jsou formulovány tak, abyste mohli odpovídat výhradně  pomocí zaškrtávání ( případně jste se sami rozhodli, že svoji odpověď rozšíříte písemně).

    Proto také dotazník dostáváte v obálce spolu se samolepicím štítkem  a zalepený v této obálce jej laskavě vraťte pečovatelkám, případně odešlete nebo jinak dopravte do penzionu HORIZONT (Na Vrchmezí 8/231, Praha 6, 160 00) nebo jej můžete vhodit do schránky důvěry v přízemí budovy nebo do poštovní schránky na domě, a to nejpozději do pondělí 23.6.2014.

    Odpovědi vyznačte na škále 1 až 5 stejným systémem, jako se známkuje ve škole, tzn. 1 vyjadřuje úplnou spokojenost, 5 naopak úplnou nespokojenost. Odpovězte laskavě na všechny otázky.

    Výsledky tohoto anonymního průzkumu poskytneme ke shlédnutí Radě MČ Praha – Suchdol (která nás finančně podporuje)  a Střediskové radě penzionu Horizont (která je naším řídícím orgánem) a kromě vás se za kvalitu poskytovaných služeb zodpovídáme i těmto institucím a v případě vaší nespokojenosti s námi právě ony mohou jednat ve váš prospěch.  Pro zájemce budou výsledky přístupné na našich internetových stránkách (www.centrumhorizont.cz).

    Novinkou je druhá část ankety. Týká se obědů a sestavili ji pro vás v restauraci Na Farmě. Nejen my, ale i oni se snaží své služby zkvalitňovat, zjišťovat vaše přání a zlepšovat komunikaci. Výsledky této části ankety budou vyhodnocovat přímo zaměstnanci restaurace a Vaše návrhy a hodnocení se pokusí co nejdříve zapracovat do jídelníčku a předat kuchařům. Věnujte tedy také anketě z restaurace patřičnou pozornost. Některé změny, vzešlé z ankety, se projeví snad už v červenci. Pokud dovoz obědů nevyužíváte, tak samozřejmě druhou část ankety nevyplňujte.

    Musíme vás upozornit na jednu důležitou věc: Každý rok se v naší anketě objevovaly hlasy, že jídlo, které naše peč. služba rozváží není vhodné pro seniory (je příliš mastné, příliš slané, příliš kořeněné atd.) Proto jsme se rozhodli využít nabídky firmy GZD s.r.o. , která o sobě tvrdí, že vaří především pro seniory. V srpnu tedy budete dostávat od firmy GZD. Ještě vás na to upozorníme krátkým dopisem.

    Koncem srpna provedeme stručné „referendum“ ve kterém se VY rozhodnete, zda se chcete vrátit k restauraci Na Farmě nebo natrvalo odebírat obědy od GZD. Rozhodne většina (nebude to tedy tak, že kdo chce bude dostávat obědy z Farma, kdo chce, tak od GZD)

    Berte tedy prosím Vás obě části této ankety i následné srpnové „referendum“ vážně.

    1) Jak byste ohodnotila provádění pečovatelských úkonů v případě Vaší osoby

    Celková „známka“ je 1,28. (v loňském roce 1,33)

    2) Jsou Vaše požadavky, případně stížnosti vyřizovány dostatečně (přiměřeně) rychle ?

    Celková „známka“ je 1,21. (v loňském roce také)

    Slovní komentáře: 2x „žádné stížnosti jsem nikdy neměla“

    3) U jednotlivých členů personálu zaškrtněte laskavě vlastnosti (pozitivní i negativní), které danou osobou podle vás nejlépe charakterizují. Vlastností samozřejmě můžete zaškrtnout více, může to být tak, že některé budou pozitivní, jiné negativní atd.  Některé jsou na řádce v protikladných dvojicích či trojicích. V takovém případě zatrhněte pouze jednu (nebo žádnou, pokud danou osobu podle vás nevystihuje žádný z protikladů). Vzhledem k různým rolím, které zde různí pracovníci zastávají není samozřejmě možné, abyste u všech osob hodnotili vše. Zatrhávejte prostě tak, jak jednotlivé lidí znáte (u někoho bude zatržených vlastností více, u jiných méně – a je to tak v pořádku).

    Odpovědi na tuto otázku u jednotlivých členů neuvádíme v úplnosti. Výsledky slouží pro sebereflexi jednotlivých členů i  celé služby. Celkově výrazně převažovalo u všech členů personálu pozitivní hodnocení.

    Zde uvádíme pouze nabídnuté možnosti vlastností, ctností a neřestí.


    Zodpovědný   /     Nespolehlivý

    Dochvilný  /   chodí pozdě   /   chodí pozdě bez omluvy

    Pečlivý    /    lajdácký    /    puntičkář

    V práci rychlý    /      pomalý      /    rozvážný    /    zbrklý

    Pracovitý   /   líný

    Důvěryhodný  /    nevěřím mu

    Jemný    /   hrubý

    Trpělivý   /    netrpělivý   /      pořád ve spěchu

    Dobře si popovídáme

    Ptá se na věci, do kterých mu moc není (příliš zvědavý)

    Vyrovnaný    /    náladový

    Uzná chybu    /     chce mít vždy pravdu

    Respektuje mě – váží si mě      /     jedná svévolně, rozhoduje za mě, cítím se s ním poníženě, vnucuje mi své představy

    Nehodnotí mě ani mé okolí

    Ohleduplný     /    lhostejný    /    přehnaně starostlivý

    Umí odlehčit i vážnou situaci   /     nebere nic vážně

    Uklidňující    /     Rozrušující

    Mluví příliš složitě    /    je srozumitelný

    Dokáže mě ocenit  (povzbuzuje , motivuje mě)

    Má pochopení (rozumí mi, dokáže se vcítit)

    Pohotový (dokáže si poradit v nenadálé situaci)

    Vyzná se ve své profesi, dokáže mi poradit, jak či s kým mám svou situaci řešit apod.

    Jiné ………………

    5) Dokázal/a  byste se v případě nespokojenosti s poskytovanými službami naší PS ozvat vedení PS s požadavkem na nápravu?

    Celková „známka“ je 1,41 (v loňském roce 1,32)

    Pokud taková  situace nastala, pokuste se, prosím,  popsat    jak jste  se zachoval/a?

    Možnosti např.:

    –         Mlčela jsem;

    –         Nebylo to tak důležité;

    –         Hned  jsem to sdělila přítomné osobě a vyřešili jsme to; 4x

    –         Hned  jsem to sdělila přítomné osobě, ale nevyřešili jsme to;   1x

    –         Sdělila jsem to vedení organizace;                                              3x

    –         Žádná taková situace nenastala. 15x

    –         Jiné: služby se mně zdály zpočátku moc „hr“. Hlásila jsem to, ale už se to zlepšilo; jsem zde velmi spokojená, nemám si na co stěžovat,

    6) Stalo se někdy, že by Vám personál podle vašeho názoru neoprávněně odmítl v něčem vyhovět?

    Celková „známka“ je 1,1 (v loňském roce 1,08)


    7) Jak jste spokojeni se  spolehlivostí  místní pečovatelské služby?

    Celková „známka“ je 1,32 (v loňském roce 1,23)


    8/  Cítíte se dostatečně informováni o všech úkonech, které místní pečovatelská služba nabízí?

    Celková „známka“ je 1,3 (v loňském roce 1,18)



    9) Víte jak postupovat, kdybyste chtěli služby rozšířit o jiné úkony?

    Celková „známka“ je 1,68 (v loňském roce 1,41)



    10) Máte přehled o doprovodných aktivitách, které se v penzionu HORIZONT odehrávají?

    Celková „známka“ je 1,52 (v loňském roce 2,03)

    + jak se o nich dovídáte?  zaškrtněte:

    – dostávám pravidelně tištěný program,          18

    letáčky na veřejných vývěskách,

    informace v Suchdolských listech,                  14

    z programu vyvěšeného přímo v Horizontu,     4

    ze Suchdolského kulturního přehledu,              5

    od přátel, 3

    – jinak : 4x letáčky, 1x z webu PS, uvítala bych tištěný program do schránky

    11) Jste spokojen/a s prostředím, v němž žijete nebo byste uvítal/a pomoc s jeho udržováním?

    Celková „známka“ je 1,69 (v loňském roce 1,45)

    Slovní komentáře: zatím nepotřebuji; už mi pomáhají; jsem po mnoha těžších operacích-zatím to s obtížemi zvládám; hodnocení 5 (tj „velmi nespokojena“ doplněno: se zahrádkáři, kteří celé soboty a neděle obtěžují hlukem pily – řežou dřevo na otop, pletou si to s osadou za Prahou! Také jsou velmi hluční-ulice Kamýcká, s udržováním prostředí v němž žiji pomoc potřebuji; postupně budu potřebovat větší pomoc

    12)  Jak jste se o pečovatelské službě Horizont dozvěděl/a?

    Možnosti např.:

    – od známých, kteří PS využívají   11x

    – na Úřadě MČ Praha – Suchdol   1x

    – z letáčků na veřejných vývěskách   1x

    – od soc. prac. v nem.

    – Od svého prakt. lékaře   5x

    – Od zam. PS Horizont   3x

    – v Suchdolských listech   4x

    – z internetu   1x

    – z vývěsky Horizontu   2x

    – jinak : 2x z CČSH; od rodiny; od dcery, která hledala výpomoc.Náhlá indispozice krční a bederní páteře; zařídil mi to syn se snachou. Nezlobte se, prosím, mám ještě dost důležité práce, které se musím věnovat! jsem opravdu od vás se vším moc spokojená; z letáčku v kostele; s PS Horizont měla výborné zkušenosti má matka a tedy kdysi od ní jsem se o této potřebné službě dozvěděla. Pro nás, seniory, je veškerá činnost Horizontu nenahraditelná a i do budoucna velmi potřebná.

    13) Doporučil/a byste tuto pečovatelskou službu svým blízkým přátelům?

    Celková „známka“ je 1,13 (v loňském roce totéž)


    14) Cítíte se kvůli věku, horší pohyblivost apod. omezen/a v dostupnosti některých místních veřejných služeb, aktivit atd.?

    Celková „známka“ je 1,76 (v loňském roce 1,8)

    Slovní komentáře: špatně venku chodím, doufám, že se pohyblivost zlepší a nebudu omezena


    15) Uvítal byste zveřejňování jídelníčku na internetových stránkách Horizontu?

    Pokud projeví zájem alespoň 10% respondentů, budeme jídelníček pravidelně zveřejňovat.

    ANO    4x

    NE    27x

    Slovní komentáře: není třeba, nemám internet, neznám internet stř. Horizont, nepovažuji za nutnost, je mi to jedno, neznám internet.


    16) Chcete nám ještě něco sdělit?  Napadlo Vás někdy, že by se dalo dělat něco lépe nebo  snáz?

    Víte o něčem, co jiné služby poskytují a my ne, přitom by to bylo podle Vás potřebné a užitečné?

    -jsem spokojen

    – to co poskytujete opravdu moc jsem spokojena a za všechno moc vám děkuji

    – ne, děkuji

    – vždy se najde nějaký notorický stěžovatel, nenechte se odradit! Děláte všichni záslužnou a vynikající práci. Máte můj obdiv a velký dík.

    – cvičení na židlích pro zdravá záda, jóga pro seniory, nordic wolking – Suchdol, Lysolaje, procházky Prahou

    – dovážet jídlo ze vzdálenosti 20 km je riskantní činnost, zvyšuje to náklady a ohrožuje časové termíny obědů! Jednejte o druhém dietním jídle.

    – využíváme vaši službu pouze na donášku oběda, nemáme tak možnost poznat vaše pečovatelky. Nikdy jsme neměli s nimi žádný problém. Jsou vždy ochotné a usměvavé. Děkujeme za vaše služby. S pozdravem

    – nemohu srovnávat s jinými službami, pouze s dřívějším rozsahem služeb zde. Ten byl dřívě  rozsáhlejší a vyhovoval více. Např. velký úklid, mytí oken, atd. (pravděpodobně reakce na to, že od roku 2011 PS Horizont zrušil mytí oken pečovatelkami).

    – diety

    – vaše služby jsou opravdu profesionální – jsem velmi spokojená. Co nejvíce bych chtěla pochválit restauraci, která se o nás stará co nejlépe a svým vtipným jídelníčkem a velkou kuchařskou profesionalitou nás doslova „nutí“ těšit se na každý oběd. Moc jim děkuji! a vám všem – co třeba pro nás děláte mnoho dobra přímo od srdce!

    – děkuji za vše

    – Příležitostně si musím zjistit, jak a kde získat možnosti rahabilitačního cvičení doma pod odborným dohledem kvůli zlepšení fyzické kondice.

    – jsem spokojená s dosavadní možností pomoci s dovozem obědů. Vzhledem k svému věku a zdravotnímu stavu necítím potřebu zúčastňovat se různých vámi pořádaných akcí. Za poskytnutou službu jsem vděčná.

    – nemám internet a díky častým odkazům na internet si připadám vyřazen ze společnost.

    – Obědy: někdy velmi dobré, někdy jen dobré. Ale vždy ochotni. Pečovatelská služba: Chybí otázka na kvalitu služby, čas odchodu od klienta, na ochotu pečovatelky.

    Dotazník je anonymní.

    Pokud si přejete další služby či častější kontakt s někým z nás, tak laskavě zavolejte – budeme rádi. Jinak z tohoto dotazníku nepoznáme, kdo to byl, i když své přání napíšete.

    Jeden klient anonymitu dotazníku zpochybnil. V úvodu dotazníku u slova ANONYMNÍ dopsal „To není pravda!!“ a v  druhém případě slovo anonymní přeškrtl.

    Klienti dostávali dotazník v obálce, kromě dotazníku byly v obálce i samolepicí štítky. Zalepený (případně nezalepený – podle vlastní vůle) jej odevzdávali zpět pečovatelkám. V případě pochybností (např. že pečovatelka hned po odchodu obálku rozlepí a bude vědět, jak daný klient odpovídal), bylo možné vhodit anketu do schránky důvěry v budově Horizontu nebo obálku vhodit do schránky na domě (což se v jednom případě skutečně stalo) nebo poslat poštou. Domníváme se tedy, že možnost anonymity byla v dostatečné míře zachována.

    Osobně mohu dosvědčit, že pečovatelky předávaly obálky s anketou nerozlepené a všechny obálky se otvíraly najednou. Tato nedůvěra nás samozřejmě mrzí a budeme se jí v příštím roce snažit nějak předejít, třeba vytvořením jakési zapečetěné urny.

    PRŮZKUM SPOKOJENOSTI KLIENTŮ DENNÍHO STACIONÁŘE v roce 2014

    13. 8. 2014

    Průzkum probíhal opět formou individuálních rozhovorů externího pracovníka s jednotlivými klienty. S externím pracovníkem byla uzavřena dohoda specieně na tuto práci. Niže uvádíme jeho zprávu bez jakékoli změny či zásahu ze strany zařízení.

    Zpráva o spokojenosti klientů denního stacionáře Horizont

    Úvod

    Průzkum spokojenost klientů denního stacionáře Horizont v roce 2014 probíhal formou individuálních rozhovorů a pozorování. Měla jsem možnost setkat se opakovaně se sedmi klienty, kteří v létě roku 2014 stacionář pravidelně navštěvovali. Jeden klient dvakrát v klidné a laskavé atmosféře rozhovor odmítl, proto jsem mu vyhověla a průzkumu se nezúčastnil.
    Vedení stacionáře mi umožnilo seznámit se v míře nutné pro tuto práci s dokumentací klientů, jichž se průzkum týkal, a poskytlo mi podporu tak, abych mohla přistoupit k jednotlivým klientům maximálně citlivě. Personál i vedení stacionáře mi umožnilo vytvořit si takové podmínky, abych mohla zadané šetření provést podle svého nejlepšího vědomí.

    Rozhovory: Měla jsem k dispozici okruh otázek. Při rozhovorech jsem kladla důraz na to, abych klientům především naslouchala a také je nechala vést rozhovor k tématům, která jim přišla důležitá a hodná komentáře. Někteří klienty mi věnovali svůj čas vcelku, s jinými klienty jsme si povídali průběžně a vedli více neformálních rozhovorů. Postoj klientů k rozhovorům byl vstřícný, byli předem dobře informováni.
    Pozorování: Protože vedení stacionáře projevilo přání vést šetření i tímto směrem, snažila jsem se zaměřit se také na situace, v nichž klienti autenticky vyjadřovali nelibost nebo nespokojenost nebo naopak radost a spokojenost, ale při rozhovoru na dané téma by si třeba již situaci nevybavili. Proto je nutné přiznat tomuto šetření prvek subjektivity, který nutně vyplývá z mé role pozorovatele. Subjektivní postřehy jsem označila kurzivou.
    Vzhledem k požadavku anonymity používám v následujícím textu v důsledně pojmu klient v mužském rodě.


    Výsledk
    y

    Klienti jsou se všemi kategoriemi, jež se týkají jídla velmi spokojeni. Dva klienti se vyjádřili, že porce jsou snad až příliš velké, ale nikdo nemá zásadní problém je sníst. Ovoce a zeleniny je dost a výběr dostatečný. Ten, kdo má nějaká omezení v jídle, nemá problém je v rámci nabízeného jídelníčku vyřešit.
    Atmosféra společného jídla (zažila jsem svačiny) je příjemná, rodinná. Klienti jsou klidní a spokojení, nikdo z personálu na ně nespěchá, prožívají společný pravidelný rituál.

    Odpočinek ti klienti, kteří jej potřebují, řeší individuálně například pobytem v salonku, kde je možný i spánek. Většina klientů však odpočívá v různých prostředích stacionáře, krátkým posezením, jeden klient kouřením na zahradě, někdo nevyhledává odpočinek vůbec a je rád, že jej k němu nikdo nenutí.
    Klienti se dobře orientují v různých prostředích stacionáře (společenská místnost, zahrada, salonek) a jsou s asistencí personálu (připomenutí, jemné navedení) zvyklí měnit prostředí tak, aby se cítili dobře během celého dne.

    Potřeby intimity a soukromí jsou u klientů zřejmě dobře naplněné, protože u nikoho z klientů jsem v rámci rozhovorů nezaznamenala potřebu se k tomuto tématu vyjádřit. Ti klienti, kteří využívají i služby spojené s osobní hygienou jsou velmi spokojeni s jejich poskytováním a zejména s možností jich využít.
    Personál je připraven taktně a s předstihem řešit situace, které by mohly narušit intimitu či soukromí klientů, vše se odehrává v klidné a uvolněné atmosféře.

    Čistotu prostředí ve stacionáři negativně komentoval jeden klient, přál si častější úklid ve společných prostorách, zejména podlah. Ostatní klienti byli s prostředím spokojeni co do čistoty i co do případného hluku, průvanu pocitů horka či chladna.
    Nevšimla jsem si žádných reakcí nelibosti od klientů směrem k prostředí ve stacionáři, všichni bez zábran používají všechno zařízení a z mého pohledu se cítí dobře a bezpečně.

    Denní režim je více klienty komentován takto nebo podobně: „Tady se pořád něco děje a to je dobře, to je důvod, proč sem přicházím“.
    Den je ve stacionáři jasně strukturován a jeho rozvržení je pravidelné. Klienti jsou v tomto klidní, protože mají možnost se podle svých schopností orientovat. U některých klientů stoupá odpoledne lehce nervozita spojená s tím, kdy je vyzvednou jejich blízcí. Myslím, že tvořivé aktivity (např. výtvarná dílna) pomáhá tento lehký stres u některých z klientů vyrovnávat.

    Chování personálu klienti komentovali kladně, nezaznamenala jsem žádné výhrady směřující k nedostatku ohleduplnosti či nedostatku času na klienty. Jeden klient vyjádřil zklamání nad odchodem některých zaměstnanců a příchodem nových, v tom smyslu, že byl na ně zvyklý. Další klient oceňuje pozitivně pomalejší a soustředěnější komunikaci a vyjadřuje citlivost na generační rozdíl mezi zaměstnancem a klientem, zvláště pokud se jedná o činnosti zaměřené na klientovy potřeby, přání a představy. Někteří zaměstnanci jsou klienty velmi oblíbení, k některým mají spíše neutrální vztah, negativní postoj nevyjádřil žádný s klientů.
    Nesetkala jsem se s žádnými projevy nelibosti v reakcích klientů na chování personálu. Pokud dojde k nějaké nestandardní situaci (např. klient upadne) personál vyřeší situaci klidně a s přehledem s tím, koho se týká. Některé klienty to ovšem také rozruší a tam mi trochu chyběla potřebná krátkodobá zvýšená pozornost a péče i pro ostatní, kteří byli svědky události.
    Významná část zaměstnanců projevuje v práci s klienty svou osobnost ve své úplnosti, nikoli pouze profesionální tvář, a to klienti oceňují. Někteří zaměstnanci tím, že jsou sami sebou, vytvářejí příjemnou atmosféru a klienti na ně laskavě reagují. Je zde často přítomný i ohleduplný humor. Někteří zaměstnanci také jsou schopni potkat se s klienty tzv.“ tady a teď“, změní např. plán své aktivity s klienty, chápou její vnitřní smysl a nadřadí jej splnění dílčích úkolů.

    Některé aktivity jsou u klientů mimořádně populární jako např. pečení. Dále je velmi oceňovaná výtvarná dílna a fyzioterapie. Spíše negativní reakce byla u jednoho klienta na muzikoterapii. Klienti mají pozitivní vzpomínky a na canisterapii, rádi vzpomínají na výlety a koncerty. Pokud jde o zpěv, vícekrát bylo vyjádřeno přání zpívat s klavírem, nebo s jiným hudebním nástrojem, zvláště když klienti mají piano ve společenské místnosti denně na očích. Jeden klient hrával dříve na klavír, vyjádřil touhu si to zkusit. Jeden klient by si velmi přál terapeutickou jízdu na koni nebo možnost aspoň se na koně podívat. Klienti oceňovali možnost oslavit narozeniny v rámci společenství ve stacionáři, vyskytlo se také přání navštívit s asistencí koncert.
    Rozpačité reakce jsem u klientů zaznamenala v průběhu pravidelného čtení tisku a v následných hrách zaměřených na paměť. Když je čtení tisku rychlé a zaměřené na aktuality, klienti působí vyřazení, mimo dění. Možná, kdyby měli tu možnost, rádi by řekli něco k tomu, jak to bylo dříve, v minulosti. Doplňující otázky typu: „Víte? A to byste mohli vědět, znát?“, některé klienty rozesmutnily, protože vzhledem ke své aktuální kondici nebyli téměř nikdy schopni na ně odpovědět. Mezi klienty je značný rozdíl v zachovaných kognitivních schopnostech a některé lehce rozrušuje, když v rámci skupiny vnímají svoji vlastní „nedostatečnost“.

    Vztahy s ostatními klienty jsou zřejmě dobře ošetřené, nikdo nezmiňoval problém v rámci společenství.
    Úroveň vzájemné úcty je velmi vysoká a projevuje se především v chování personálu. Klienti se k sobě chovají velmi podporujícím způsobem a s pochopením, někteří mají na sebe i vliv, který by se dal bez nadsázky nazvat terapeutickým. Osobnosti klientů se velmi dobře doplňují a to je fakt, který nevím, jestli může někdo ovlivnit. Klienti byli rozrušeni změnou stavu jednoho z klientů ve smyslu zvýšení jeho úzkosti a s tím spojených projevů.

    Kontakt s jinými generacemi by jeden klient ocenil, ale spíš na přímé dotázání. Jinak klienti spíše chválili klid a možnost mít přehled v tom, kdo se ve stacionáři objeví.
    U jednoho z klientů jsem zaznamenala potřebu a radost spojenou s možností pozorovat lidi na ulici, přičemž role pozorovatele byla pro kontakt s jinými generacemi dostačující.

    Zapojení klientů do chodu zařízení se odehrává např. návrhem a uskutečněním oslavy a připraveností personálu reagovat na jednotlivé drobné nápady klientů např. na zvelebení prostředí. Aktivní klienti tuto možnost využívají. Klienti nezmínili během šetření nic, co by vyloženě změnili. Jednomu klientovi bylo poslední dobou nepříjemné to, že se mu zde ztratili boty na přezutí a také z nedorozumění ohledně uskutečnění oslavy jeho narozenin. Klienti jsou podle svých slov připraveni své výhrady sdělit personálu. Klienti hovoří v rodinách o tom, jak tráví svůj čas ve stacionáři. Krátkodobá přítomnost dalších osob ve stacionáři je klienty vítána.
    Jeden klient se opakovaně zmiňoval o tom, že nemůže stacionář navštěvovat častěji z finančních důvodů. Nezmínil se však, že by zaměstnanci stacionáře případně vyvinuli úsilí tuto situaci řešit ve smyslu návaznosti služeb či potřebné pomoci s dofinancováním tohoto individuálního případu.

    Za laskavé pomoci klientů a zaměstnanců stacionáře Horizont zpracovala v létě 2014
    Kateřina Kovárníková

    KRONIKA HORIZONTU za ČERVENEC 2014

    1. 8. 2014

    První prázdninový měsíc nám pořádně zamíchal karty. Změnilo se toho víc než jindy za rok. Bylo toho až příliš. Jednak nastoupila nová kolegyně, jménem Daniela, na místo,  které uvolnila Hanka. Začala se tu zvolna rozkoukávat, seznamovat se s provozem v obou službách, s kolegyněmi a klienty (zatím především s klienty stacionáře, četla různé dokumenty, směrnice atd. Ke konci měsíce už měla možnost vést úvodní jednání s několika novými klienty pečovatelské služby.

    Hanka nám tu zanechala výtvarný odkaz – mapu Suchdola, ke které se měli připojit fotografie našich oblíbených míst a cílů procházek a celý panel se měl podle naší fantazie dotvořit. Strávili jsme nad tím dvě nebo tři příjemná odpoledne. Panel nahradil jiný výrobek, který vznikl asi před rokem v rámci reminiscenčních posezení.

    Dopadlo to takhle:

    V průběhu července nám stále více a více řídl stacionář a ke konci měsíce byl poprvé po mnoha letech úplně prázdný.

    Hned na začátku měsíce odjela jedna klientka s rodinou na chatu a to na celé léto. Na chatu odjel kvůli rekonstrukci výtahu u nich v domě také další klient. Rekonstrukce zabere 4 – 6 týdnů a po dobu ho zde neuvidíme. V zápětí nám volala dcera další klientky, že maminka upadla. Následky pádu si vyžádaly hospitalizaci. Přidaly se další komplikace a rodina pro ni hledala odlehčovací službu. Je velmi nejisté, zda se bude moci do stacionáře vrátit.

    Za pár dní potom volal syn další klientky, že maminka zemřela. Doma,v klidu, ale celkem nečekaně. Přitom ještě minulý měsíc tady s námi slavila své 85. narozeniny v celkem dobré kondici a nic nenasvědčovalo tomu, že za nějakých čtrnáct dní dostaneme takhle smutnou zprávu.  Rozloučení měla v dejvickém sboru CČSH, kam docházela. Za Horizont se ho zúčastnila Petra.

    Jiná dáma nastoupila začátkem července na odlehčovací pobyt po dobu nepřítomnosti své dcery. Vrátila se k nám v úterý 22. Ale hned v sobotu nato spadla doma na zahradě. Výsledem bylo výžné poranění hlavy. Lékaři připravují rodinu na nejhorší. Dcera (a my s ní) však stále doufá ve zlepšení stavu.

    Do stacionáře tedy po většinu července chodila jen jedna klientka. Ta však 30.7. nastoupila do domova se zvláštním režimem. A stacionář osiřel.

    Pro personál a vedení Horizontu je to dosti frustrující situace. Zatím jsme napsali informativní články do Lysolajského zpravodaje, suchdolských Informací a Našeho Regionu. Zatím stále doufáme, že se zájemci ozvou a nebudeme muset stacionář zavřít definitivně.

    Ale nejen ve stacionáři jsme se dočkali špatných zpráv. Naši nejstarší obyvatelku zřetelně opouštěly síly. Nechávala si nakupovat od nás a z domu už sama nevycházela.

    Jednoho dne brzo ráno upadla v koupelně. Pohotovostní tlačítko u sebe neměla. Po nějaké době se dobouchala na sousedku a ta zavolala pohotovostní službu. Ale paní měla klíče v zámku, takže se k ní nedostala. Musela tedy zavolat integrovaný záchranný systém. Jeho pracovníci se do bytu dostali přes balkon, přičemž museli rozbít sklo ve dveřích. Nic se jí naštestí nestalo, ani jí neodváželi do nemocnice.

    30. července v noci však spadla znovu. Opět dlouho trvalo než se dokázala dovolat pomoci – tlačítko opět neměla u sebe. Když jsme ji pomohli vstát, ukázalo se, že chodit může a obávanou zlomeninu krčku tedy nemá. Ale hodně si stěžovala na bolesti v zádech. Při pádu se uhodila do hlavy. Byl na ni hrozný pohled. Obličej byla jedna velká modřina. Tentokrát jsme ji pro jistotu nechali odvézt do nemocnice. Když jsme tam pak volali, řekl nám pan doktor, že si ji tam nechají den dva na pozorování a nejpozději v pátek ji propustí.

    Ale následující den ráno nám její dcera volala, že maminka zemřela. Prý nikoli na následky pádu, ale na selhání srdce. Bylo nám to moc líto, ale zároveň jsme ji to přáli.

    99ti let se dožila ve zdraví a v dobré kondici. Jen pár posledních měsíců postupně chřadla. Nakonec zemřela rychlou, dá se snad říci milosrdnou smrtí. V Horizontu bydlela od začátku a všichni jí tu měli moc rádi. Očekáváme, že většina obyvatelek ji bude chtít na pouti do věčnosti doprovodit. „Rozvzpomeň se ne ni, Hospodine, v království svém … “

    Naopak stav naší nejnovější obyvatelky  se postupně lepšil. Bolesti ustávaly, mohla zase začít více chodit, stále méně potřebovala pečovatelskou službu a mohla žít stále více aktivně, na což je dlouhodobě zvyklá. Ke konci měsíce se už zase mohla zúčastňovat našich kulturních akcí. Dosud pro ní bylo sedění natolik bolestivé, že došlo k paradoxní situaci. Léta sem z Dejvic chodila na přednášky, koncerty a výlety a teď, když bydlela přímo v Horizontu si to musela odříci, protože sedět pro ní znamenalo muka.

    Tentokrát o měsíc později než obvykle jsme oslavili výročí otevření, už 13. Počasí nám přálo – mohli jsme zase být na zahradě. Tentokrát jsme místo hudby objednali žonglérské vystoupení Renaty Němečkové. Bylo velmi efektní a účastníci našeho matiné je pozorně sledovali. Následuje pár obrázků z naší oslavičky.

    Po roce nás opět navštívil Vítek Pokorný. Tentokrát s přednáškou o bratří Čapcích.

    Zvláště Karel Čapek stále patří mezi nejoblíbenější české spisovatele. A pro generaci našich klientek je asi vůbec největším českým spisovatelem a po Masarykovi největší osobností 20. století. Znají nejen jeho dílo, ale vědí toho i mnoho o jeho životě. Přesto se však z přednášky dozvěděly informace a podrobnosti, které neznaly. A co znaly, to si alespoň připomněly. S přednáškou byly nadmíru spokojené a přednášejícího ocenily hlasitým potleskem. Doufáme, že příštím roce nás bude moci opět seznámit s nějakou osobností české kulturní elity 20. století.

    Ve čtvrtek 17.7. jsme se vydali na výlet. Tentokrát byla hlavním cílem záchranná stanice pro zvířata v Hrachově na Sedlčansku.  A cíl to byl velmi zajímavý. Celý komplex  je nově vybudovaný a  je vidět, že byl drahý. Z větší části byl financovaný z prostředků EU.

    Prohlídka byla s průvodkyní. Dozvěděli jsme se o smyslu organizace a této stanice. U každé klece jsme se dozvěděli o jejích obyvatelích – jednak daném o zvířecím druhu obecně, ale i o konkrétních jednotlivcích. Z jakých důvodů, s jakým zraněním se tam dostali, proč se nemohou vrátit do volné přírody apod. Dozvěděli jsme se, jak reagovat, když najdeme opuštěné mládě nebo poraněné zvíře atd. A nabrali jsme si spoustu materiálů s kontakty, kam v takovém případě volat a jak postupovat. Celkově to bylo velmi poučné.

    Pak jsme se odebrali k nedalekému Váchovu špýcharu. Je to vlastně soukromé muzeum a musíme smeknout před jeho budovateli. Váchovi jej dostali důkladně zničený po komunistickém družstevním hospodaření. Ale ctí rodový závazek. Nerezignovali a znovu špýchar zrekonstruovali do původní ho stavu a to pod přísným a bdělým okem památkářů. Ačkoli je v téměř původním stavu, neslouží samozřejmě k původnímu účelu. Teď je z něj malé muzeum, ale i galerie. V nižších patrech je spousta starobylého nábytku a vesnického nářadí, sbírka starých motocyklů, prvorepubliková stříkačka atd. Mimo jiné jsme mohli poprvé vidět, jak vypadají ševcovské floky (které se staly příslovečným symbolem chudoby). Za zmínku stojí i svatební šaty ušité z amerického padáku.

    3. patro špýcharu pak slouží jako galerie a jako koncertní sál.

    Když nám pan Vácha vypravoval o tom, jak začínali a co vše je skryto za současnou podobou jejich muzea, nemohli jsme než obdivovat zarputilost, pracovitost a vytrvalost jejich rodu.

    Pak jsme ještě zajeli na Svatouhoru u Příbrami a pak hurá domů.

    Ve čtvrtek 24.7. přišla do Horizontu velká návštěva. Nejen, že velká, ale navíc zdaleka. Dorazila si 15ti členná skupina Moldavanů, které sem přivezla Diakonie CČE. Byly v Čechách na exkurzi, během níž se měli seznámit s tím, co dělají starostové obcí pro své seniory. Horizont je MČ Praha – Suchdol významně podporovaný, tak bylo logické, že se přišli podívat i sem. S jejich delegací dorazil i náš pan starosta.

    Prováděla je zde Romana. Ukázala jim byt číslo 2, který stále čeká na nové obyvatele. Dále je zavedla na návštěvu k pí. Ryšánkové a k pí. Mrkáčkové (bylo to akorát týden před její smrtí). Poté, co odešly klientky stacionáře jim ukázala přízemí. Nakonec jim promítla asi 150 fotek z různých oblastí naší činnosti a samozřejmě byla příležitost i pro jejich dotazy. Doufáme, že se jim u nás líbilo.

    A koncem měsíce přišel pan doktor Mrázek na přednášku o Chetitech, kterou jsme si tu domluvili už loňské léto. Stála o ní především pí. Weiserová. Dočkala se a byla spokojena, stejně jako ostatní. Přednáška trvala skoro dvě hodiny (což už bylo na některé skoro moc). Doufáme, že příští rok na shledanou u dalšího zajímavého tématu.

    PROGRAM HORIZONTU na SRPEN 2014 (pro lepší čitelnost rozklikněte)

    31. 7. 2014

    pondělí 11.8. 16:30 masáže
    středa 13.8. 15:00 přednáška: ZNÁMÁ NEZNÁMÁ BOŽENA NĚMCOVÁ
    náš každoroční vzácný host PhDr. MILENA SECKÁ,
    ředitelka knihovny Náprstkova muzea, přijde povídat o největší
    Češce 19. století. Zasadí její život do širšího historicko-
    společenského kontextu, bude hovořit o vztazích s jinými
    významnými osobnostmi té doby apod. Už z několika poznámek,
    které jsme se dozvěděli při loňské přednášce o A. Füngerhutové
    víme, že to bude velmi zajímavé.
    čtvrtek 14.8. 8:00 pedikúra
    15:00 dokumentární odpoledne: z cyklu ZÁHADNÉ POSTAVY DĚJIN:
    díly: * Narození Ježíše Krista
    * Abraham Lincoln
    pátek 15.8. 8:00 pedikúra
    neděle 17.8. 15:00 bohoslužba CČSH slouží Josef Špak, hudební doprovod. Jan Kysela
    úterý 19.8. 15:00 přednáška: CO VŠECHNO ZMĚNILA 1. sv. VÁLKA
    – v politice, v umění, v každodenním životě …
    nám přijde povídat mladý historik VOJTĚCH ČURDA
    čtvrtek  21.8. 8:00 pedikúra
    15:00 dokumentární odpoledne: ZÁHADY MINULOSTI
    Kámen mudrců (velkoplošná projekce)
    pátek 22.8. 8:00 pedikúra
    14:30 videokavárna: Ako listy jedného stromu (SK 1979)
    Televízny film o jednom z úsekov životnej cesty spisovateľky Boženy Němcovej.
    Životopisný film je zameraný predovšetkým na jej vzťah k Slovensku, slovenskej
    kultúre,ľudu a jeho rozprávkam. Rozprávanie vyrastá z pôdorysu štyroch pobytov
    Němcovej na Slovensku, no prizmaticky zachytáva celý životný osud
    prenasledovanej tvorivej osobnosti spisovateľky – v atmosfére bachovho absolutizmu.
    pondělí 25.8. 16:30


    masáže

    úterý 26.8. 15:00 přednáška: POVÍDÁNÍ o GRÓNSKU a ŠPICBERKÁCH
    v parném létě se alespoň v představách ochladíme na drsném severu.
    Průvodcem nám bude náš starý zámý JIŘÍ LEHEJČEK
    čtvrtek 28.8. VÝLET na zámek Radíč a špejchar Vojkov
    s možností ochutnávky vín ZÁJEMCI, HLASTE SE!
    8:00 pedikúra
    pátek 29.8. 8:00 pedikúra

    KORONIKA HORIZONTU za ČERVEN 2014

    2. 7. 2014

    Začátkem června bylo pořádné horko. Teploty šplhaly nad třicet stupňů. V Horizontu byl celkem chládek, ale pro jistotu jsme vytáhli ventilátory, aby se vzduch trochu hýbal. Zato když jsme vyráželi na procházku, hloubali jsme nad tím, kam se vydat, aby tam byl poblíž stín. Jednou jsme dokonce procházku vynechali. Jindy jsme se vydali do Sedlce k vodě, kde voda přece jen vzduch malinko ochlazuje a mezi skalami mírně věje vánek. Vlastně ani nebyla procházka. Autem jsme od Horizontu přejeli k řece, přesedli na lavičku -jedinou, která je tam v chládku – a tam jsme ve stínu staré vrby probírali nejnovější drby.

    Jindy jsme se vydali na Výhledy a sedli si na dětské hříště obklopené mohutnými lípami, které nám poskytovaly blahodárný stín. Ventilátory venku nefungovaly. Ale Klára dostala spásný nápad a včas během svého programu vytvořila s některými klientkami praventilátory. Na procházce (resp. během sedění) na čerstvém a hlavně horkém  vzduchu nám přišly vhod. Občas jsme si procházku zpříjemnili lízáním zmrzliny.

    Ale nebylo pořád horko. Jindy jsme si daly u vody sraz s Evčou a Tarou. A také jsme letos poprvé vyrazili na cvičiště pro seniory, abychom posoudili, zda se naše kondice a výkonnost po roce změnila. Změnila.

    Do stacionáře se nám vrátila nová klientka, které zvykání si na náš stacionář prodloužila dvoutýdenní hospitalizace. Nicméně ke konci června můžeme říci, že si tu už celkem zvykla a že sem chodí ráda. A my jsme také rádi. Na procházkách už nás spolu s ní bývá docela pěkný houf.

    Vydala se s námi i na výlet, zatím její první s námi. Už není mnoho zámků ve středočeském kraji, které bychom nenavštívili. Ale jeden jsme přece jen našli. Jmenuje se Berchtold a leží v obci Kunice – Vidovice. Jde o historický zámek, který však v současné době slouží víc jako hotel. Nejsou tam tedy k vidění historické interiéry. Je tam však přemístěno místní muzeum, takže se pár historických exponátů přece jen najde.

    Musíme vyslovit obdiv současnému majiteli. Zámku se ujal, když byl skutečně jen ruinou. Dokázal sehnat dost prostředků na jeho záchranu a učinit z něj prosperující turistickou atrakci. Už jen se do tak nákladného podniku pustit vyžaduje velkou odvahu a podnikatelský talent. Z  uvedených fotografií, které ukazují zámek před rekonstrukcí a v současné době, můžeme posoudit kolik je za vším práce.

    Oč menší je prohlídka interiérů o to příjemnější je park, kde jsme strávili mnohem více času. Mimo jiné jsou v něm miniatury mnoha tuzemských historických staveb, z nichž leckteré jsme navštívili. Je tam také minizoo, které ocenily naše milovnice zvířat a zdejším přítulným kozám skoro vyhladily lysinu.

    Z Berchtoldu jsme pokraovali do nedalekých Hrusic, kde jsme se nejprve posilnili v místním hostinci U Sejků a pak jsme se vydali do památníku Josefa Lady. Už jsme tu byli před několika lety, ale v úplně jiném složení. Josefa Ladu máme všichni rádi a abychom jeho obrázky nevídali jen jednou za pár let v muzeu, zakoupili jsme si kalendář na příští rok a jednu dřevěnou skládačku. Prohlídku všichni sledovali se zájmem. Následující den nám jeden z účastníků výletu přinesl ukázat Ladův vlastnoruční podpis, pro který si byl v mládí u Ladů doma.

    V červnu proběhl účetní audit a finanční kontrola využití grantu Prahy 6 – obojí úspěšně.

    Oslavili jsme tu troje narozeniny – jedna z obyvatelek oslavila 80tiny. Pro spoluobyvatelky uspořádala oslavu v rámci biblické hodiny. Na tu sice nemohla dorazit paní farářka. Paní si však na oslavu pozvala svého kamaráda, který dorazil dokonce s bendžem, takže si dámy společně zazpívaly písně duchovní, ale i světské. Ve stacionáři se slavily narozeniny dokonce dvoje.

    Měly jsme tu 3 kulturní akce, přičemž dva lektoři si tu odbyli svou premiéru a doufáme, že nikoli zároveň svou derniéru. Třetí byla naše „stálice“ dr. Fořtová.

    První přednášející byla naše nová kolegyně Míša Petříková, která nám povídala o své cestě na Bajkal.

    Vydala se tam se skupinou složenou z různých národností a cílem bylo jedné ruské neziskovce pomoci s budováním turistických cest okolo jezera. Kolem Bajkalu bují turismus, ale je to ten masový turismus, které není nikterak citlivý k místní přírodě. Budují se tam velké a luxusní hotely, ke každému je samozřejmě třeba vybudovat širokou přístupovou cestu a velké parkoviště. Turisté jezdí obdivovat přírodní krásy na velkých lodích atd. Oproti tomu se zmíněná neziskovka snaží podpořit lehký turismus lidí s batohy, kteří nepotřebují jezdit autem a raději po březích jezera chodí po malých cestičkách, sledují přírodu z blízka a ne dalekohledem z lodi nebo z auta.

    Míši povídání bylo jednak o Bajkalu, ale i o jejím setkáním s Ruskem, Rusy a také místními Burjaty a s místním „neziskovým sektorem“, který tam má ještě těžší postavení než u nás. Její povídání přilákalo celkem dost posluchačů a předběžně jsme se domluvili, že by nám na podzim popovídala o své dobrodružné cestě do Kanady.

    Druhá přednáška byla přímo strašidelná, jako by ji sepsal světoznámý autor horrorů Stehen King. Martin Bitman nám přišel popovídat o svém dobrovolnickém působení v dětské domově v Nepálu. To, co ze začátku působilo jako pomoc v dobrém, se nakonec změnilo v boj se zlým. Pomoc dětskému domovu se změnila ve snahu osvobodit děti se spárů ředitele, který děti psychicky týral, zneužíval, bil, nutil je pracovat hladové a v mrazu ve svůj prospěch, obohacoval se penězi, které na děti posílali zahraniční sponzoři atd. Martinovi, jeho české kolegyni a jednomu z učitelů domova se podařilo zločiny ředitele a jeho manželky zdokumentovat, dát k soudu, některé děti vrátit jejich původním rodinám (o kterých jim ředitel tvrdil, že je nechtějí nebo že nežijí). Celou situaci komplikoval a dosud komplikuje nepálský kastovní systém (ředitel je z nejvyšší kasty, zatímco děti a jejich rodiny často naopak z kasty nejmižší) a jeho dobré kontakty u policie, soudu, v novinách…

    V současné době je ředitel už přece jen ve vyšetřovací vazbě. Proces se však táhne a ještě zdaleka není dobojováno. Klobouk dolů před prací Martina i jeho přátel, před jejich neústupností a odvahou, se kterou museli čelit různému zastrašování a nátlaku.

    Posluchačů byla k našemu údivu sice jen hrstka, ale poslouchali jsme se zatajeným dechem. Martin Bitman nám přinesl k prohlédnutí různé nepálské suvenýry, látky a šátky a došlo i na ochutnávku nepálského čaje.

    Třetí přednáška byla o čsl. legiích a dr. Fořtová ji nazvala „Cestou ke Zborovu“. Vrcholem přednášky byla tedy nejslavnější bitva legionářů. Na závěr nám dr. Fořtová promítla záběry z pietního aktu na zborovském bojišti.

    I na tuto přednášku přišlo jen pár lidí. psychicky Snad se na tom projevil i prudký liják, který byl asi půl hodiny před přednáškou, a který možná některé zájemce uvěznil doma.

    V červnu proběhlo dvojí výběrové řízení. Vybírali jsme novou kolegyni za odcházející Hanku a nějakou brigádnici, která by nám pomáhala ve dnech, kdy jsou tu klienti, kteří potřebují více individuální pozornosti. O tom, jak se nám nové kolegyně osvědčí, napíšeme příště.

    A na konci měsíce nastalo velké loučení s odcházející Hankou. Neobešlo se to bez slz. Když se loučila s klienty stacionáře, plakali skoro všichni. A komu netekly slzy po tvářích, tomu jistě v duši. Myslím, že v Horizontu nenajdeme moc lidí, kteří by jejího odchodu nelitovali (i když výjimky asi budou). Kéž by jí na její další štaci měli všichni lidé tak rádi, jako většina Horizontu a kéž by se jí tam vedlo lépe než u nás.

    Opravdu jí za mnohé vděčíme a k popsání toho slova nestačí …

    PROGRAM HORIZONTU na ČERVENEC 2014

    30. 6. 2014

    PROGRAM pro SENIORSKOU VEŘEJNOST

    úterý 1.7. 16:30 masáže
    čtvrtek 3.7. 8:00 pedikúra
    15:00 dokumentární odpoledne: BUDOVÁNÍ ŘÍŠE
    další díl seriálu o vzniku a zániku největších říší lidských dějin –
    tentokrát říše starých Aztéků
    pátek 4.7. 8:00 pedikúra

    úterý 8.7.

    16:30

    masáže

    středa 9.7. 15:00 13. NAROZENINY HORIZONTU
    alias tradiční společenské posezení pro obyvatelky penzionu,
    klienty denního stacionáře i peč. služby a přátele sympatizanty,
    na které jste zván/a i VY !
    Opět se můžete těšit především na sebe navzájem a dále na
    čtení k pobavení i zamyšlení a hojnost jídla a pití. Ale hudba letos
    nebude. Místo ní jsme pro zpestření domluvili žonglérské vystoupení.
    čtvrtek 10.7. 15:00 dokumentární odpoledne: ZÁHADY MINULOSTI
    Turínské plátno (velkoplošná projekce)

    úterý 15.7.

    16:30

    masáže

    středa 16.7. 15:00 přednáška: ODVRÁCENÁ STRANA MĚSÍCE – příběh
    bratří Čapků. Víra, erotika, zkáza
    hovořit bude MgA. VÍT POKORNÝ
    čtvrtek 17.7. 8:00 pedikúra
    výlet do Centra ochrany Fauny ve Hrachově a podle počasí a nálady
    třeba ještě na Svatou Horu v Příbrami    (náhrada za minulý měsíc)
    Zájemci, hlaste se!
    pátek 18.7. 8:00 pedikúra
    14:30 videokavárna: SEXTÁNKA (ČR 1936)
    česká romatická klasika o lásce studentky k panu profesorovi.
    sobota 19.6. 15:00 bohoslužba CČSH – slouží Josef Špak, hudební doprovod. Jan Kysela

    čtvrtek 24.7.

    8:00

    pedikúra

    pátek 25.7. 8:00 pedikúra

    úterý 29.7.

    16:30

    masáže

    středa 30.7. 15:00 přednáška: RNDr. Pavel MRÁZEK
    POVÍDÁNÍ o CHETITECH
    Žil – byl v Malé Asii přibližně mezi 17. až 12. stoletím před Kristem lid árijské
    rasy, který se dnes smluvně nazývá “Chetité”, i když se tak vůbec nejmenoval.
    Je chybou, že se o něm v českých základních a středních školách děti neučí,
    protože hlavní zásluhu na rozluštění jejich jazyka má český vědec profesor
    B. Hrozný. Díky němu a jeho následovníkům se Chetité stali jedním
    z nejpozoruhodnějších národů Blízkého východu, jehož říše stavěla velká
    opevněná města a soupeřila o moc se starověkým Egyptem a Babylonií.
    Na obrázcích budou promítnuty skvosty jejich kultury a vše podstatné,
    co se po nich dochovalo.
    čtvrtek 31.7. 8:00 pedikúra
    15:00 dokumentární odpoledne: Kuba (z cyklu Nejkrásnější místa světa)

    PROGRAM DOPROVODNÝCH AKTIVIT DENNÍHO STACIONÁŘE

    úterý 1.7. 10:00 muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou
    středa 2.7. 15:00 canisterapie s Tarou a Evou Coufalovou
    čtvrtek 3.7. 14:00 dramahrátky s Drahomírou Brokovou

    úterý 8.7.

    10:00

    muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou

    14:00 dramahrátky se Zoe

    úterý 15.7.

    10:00

    muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou

    14:00 dramahrátky se Zoe
    středa 16.7. 15:00 canisterapie s Tarou a Evou Coufalovou
    čtvrtek 17.7. výlet do Centra ochrany Fauny ve Hrachově a podle počasí a nálady
    třeba ještě na Svatou Horu v Příbrami    (náhrada za minulý měsíc)
    Zájemci, hlaste se!
    úterý 22.7. 10:00 muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou
    14:00 dramahrátky se Zoe
    středa 23.7. 15:00 canisterapie s Tarou a Evou Coufalovou

    úterý 29.7.

    10:00

    muzikoterapie s dr. Zlatou Fořtovou

    14:00 dramahrátky se Zoe
    středa 30.7. 15:00 canisterapie s Tarou a Evou Coufalovou