Uvádíme výsledky průzkumu spokojenosti denního stacionéře v té podobě, v jaké nám je „průzkumnice“ zaslala:

Výsledek průzkumu spokojenosti klientů denního stacionáře

Centra služeb pro seniory Horizont 2018

Průzkum spokojenosti klientů denního stacionáře Horizont byl uskutečněn v průběhu měsíců června a července 2018. V tomto období docházelo do denního stacionáře / dále jen DS / celkem 18 klientů, z toho 13 žen a 5 mužů. Z celkového počtu klientů jich 15 žilo ve vlastních domácnostech a do DS byli dopravováni rodinnými příslušníky či zaměstnanci stacionáře, přičemž se zde zúčastňovali celodenního programu. Zbývající 3 klienti byli v Centru služeb Horizont i ubytováni s tím, že se v denním stacionáři účastnili pouze aktivit, které si sami zvolili.

Průzkum probíhal formou individualizovaných rozhovorů, bez přítomnosti zaměstnanců zařízení, v prostorách DS či v bytech zde žijících klientů.

Před zahájením rozhovorů byli všichni klienti informováni ze strany vedení DS o smyslu a účelu průzkumu a požádáni o spolupráci. Byli seznámeni se skutečností, že průzkum bude realizován externím pracovníkem a jeho výsledky budou zpracovány tak, aby byla zachována anonymita jednotlivých respondentů. Klienti byli vyzváni, aby bez obav sdělovali své připomínky, námitky, podněty k chodu DS s tím, že tak mohou napomoci ke zlepšení jeho fungování či poskytnout náměty k odstranění případných nedostatků. Byli seznámeni i s tím, že jejich účast na průzkumu je dobrovolná a mají možnost ji odmítnout

Ani jeden z klientů DS účast na průzkumu neodmítl. S jedním z klientů se nepodařilo rozhovor zrealizovat z důvodu velmi omezených komunikačních dovedností / při pokusu o navázání kontaktu klient nereagoval či opakoval poslední slova položené otázky /. Rozhovory byly nakonec vedeny se 17 klienty DS, přičemž každý z rozhovorů trval cca 60 minut. Jednalo se o polostandardizované rozhovory, kdy byly dotazovaným předkládány jednotlivé okruhy otázek, avšak současně jim byl ponechán široký prostor k vlastnímu vyjádření.

U dvou klientů jsem se setkala s počáteční neochotou k rozhovoru, po opakovaném vysvětlení jeho účelu se však podařilo kontakt navázat a rozhovory byly uskutečněny. Se třemi z uvedených 17 respondentů, kteří trpěli pokročilejším stadiem onemocnění demencí, bylo obtížné navázat plnohodnotný kontakt. Výraznější ztráta kognitivních dovedností jim znemožňovala pochopit obsah kladených otázek a smysl rozhovoru. S jedním z respondentů byla komunikace velmi ztížená z důvodu výrazné nedoslýchavosti. Rozhovory se zbývajícími klienty DS proběhly bez větších obtíží, přestože bylo často nutné pokládat otázky opakovaně, vysvětlovat a vracet se k aktuálnímu tématu / u mnoha klientů byla patrná tendence vracet se do minulosti, ke vzpomínkám, k osobním a zdravotním problémům, nevyřešeným osobním a rodinným záležitostem atd /. Pro některé z respondentů bylo obtížné hodnocení na škále od 1 do 5, někdy z důvodu obtížného rozhodování, jindy z obavy, aby svým hodnocením někomu neublížili. Dále uvedená čísla jsou tedy průměrem hodnocení těch klientů, kteří se k němu vyjádřili.

Níže shrnuji vyjádření klientů DS k jednotlivým okruhům dotazů :

1. STRAVOVÁNÍ

Převážná většina dotazovaných uvedla, že množství jídla ke svačinám v DS je dostatečné, žádný z klientů neuváděl, že by mu množství jídla nestačilo. 9 dotazovaných sdělilo, že jídla je „až moc“, pro 5 klientů je jídla „akorát“. Žádný z dotazovaných nepociťoval potřebu větších porcí či častějšího podávání stravy. Jeden klient naopak uvedl, že jídla je takové množství, že odpolední svačinu již někdy není schopen sníst. Několik klientů sdělilo, že pokud jsou doma, je množství jídla, které zkonzumují, výrazně menší. Převážné většině respondentů vyhovuje ke svačinám toastový chléb, protože je měkký a mohou ho dobře rozkousat. Jiné pečivo by nechtěli. Pouze jeden z dotazovaných by uvítal např. celozrnné pečivo, avšak jak sám uvedl, chápe, že „ostatní ho nemohou rozkousat kvůli problémům se zuby“. 5 dotazovaných uvedlo, že zeleniny a ovoce ke svačinám je dostatečné množství, 3 z klientů uvedli, že by jim větší množství ovoce a zeleniny vyhovovalo. Dva klienti by uvítali častější podávání jablek, jeden by zařadil častěji rajčata. Jeden respondent navrhl, že by ke svačině mohl být občas zeleninový salát, další by měl rád častěji tvrdý sýr. Jeden klient by občas uvítal ke svačině zavináče či matesy. Jeden dotazovaný velmi ocenil pomazánky, které jsou k svačinám podávány.

Pitný režim hodnotili klienti jako dostatečný s tím, že je jim pití personálem opakovaně nabízeno. 3 z dotazovaných vítají, že si mohou pití připravit sami, pokud mají žízeň. Jeden z nich velmi ocenil nový kuchyňský kout, který mají klienti k dispozici. 6 klientům naopak vyhovuje, že jsou obsluhováni a pití jim připravuje personál. Jeden z dotazovaných uvedl, že pokud by si pití bral každý sám, „bylo by to živelné“. 4 respondenti uvedli, že preferují ovocný čaj, jeden klient má nejraději čaj zelený. Dva z dotazovaných sdělili, že je pro ně pití ke svačinám příliš sladké, jeden z nich si podávané šťávy ředí s tím, že chápe, že ostatní to tak mají rádi. K nabízeným nápojům neměli klienti žádné připomínky, jeden z dotazovaných by uvítal občasné zařazení džusů, další dva klienti naopak sdělili, že o džus nestojí. Jeden klient přímo uvedl, že mu „nedělá dobře“. Jeden z respondentů navrhoval, aby do pitného režimu byly zařazeny minerálky. Jeden klient ocenil domácí bezinkovou šťávu, kterou vyrobila Daniela.

9 dotazovaných uvedlo, že jim vyhovují časy jídla tak, jak jsou v DS nastaveny v současné době / jeden klient se vyjádřil tak, že doba jídla „pasuje k programu“ /. Dva z klientů by uvítali posunutí oběda na pozdější hodinu – jeden na 11,30 hod, druhý až na 12,00 hod. Uvedli, že oběd v 11,15 hod. se jim zdá příliš brzký. Jeden z klientů velmi ocenil podávání obědů na zahradě v případě příznivého počasí : „když je nás málo, tak to jde, jinak se musí donést stoly, to už je těžší, ale i tak to někdy dělají“. Uvedl, že by to uvítal i častěji.

Stravu na škále od 1 do 5 hodnotilo celkem 11 klientů. Výsledná známka je 1,6.

2. ODPOČINEK

Všichni dotazovaní bez výjimky uvedli, že možnost odpočinku v DS mají, je jim umožněn. Po obědě mohou relaxovat vleže či spát v místnosti, která je označována jako„salonek“, rovněž v další sousedící místnosti. Pouze jeden klient uvedl, že možnost spaní po obědě využívá pravidelně, vyhovuje mu to, protože „dopoledne nemá ani minutku pro sebe“. Dva dotazovaní uvedli, že možnost relaxace vleže využívají jen někdy, buď si o to sami řeknou, nebo si personál všimne, že jsou unavení. Klienti shodně uváděli, že nemají problém personál o odpočinek v salonku požádat. 9 respondentů uvedlo, že možnost jít si po obědě lehnout nevyužívají vůbec. Necítí se unavení, někteří jdou raději s ostatními na procházku, jiní si raději čtou v křesle / 2 klienti /, jeden klient pobývá raději sám na zahradě, dá si „kafe a cigárko“, jeden klient si volí dle momentální nálady a zdravotního stavu – budˇ jde s ostatními na vycházku nebo je na zahradě, kam mu personál přinese kávu. Pokud byli klienti dotazováni, zda by chtěli, aby se jim v době odpočinku někdo věnoval, ani jeden z nich neodpověděl kladně. Všichni uvedli, že preferují odpočinek o samotě, dlouhá chvíle jim v této době není – naopak, vítají příležitost pobývat chvíli sami.

3. INTIMITA, SOUKROMÍ

Žádný z dotazovaných klientů si nestěžoval na necitlivé či nevhodné chování personálu ve vztahu k vlastnímu soukromí. Naopak – 10 klientů se výslovně vyjádřilo v tom smyslu, že personál se chová po všech stránkách velmi korektně, citlivě, empaticky. Klienti se k tomuto tématu vyjadřovali takto : „tady jsou opravdu slušný lidi, nikdy jsem nenarazila“ , „personál je trpělivý, milý“, „podobný problém u mě zatím nenastal, ale oni jsou ochotní, pomůžou“, „zatím mě nikdo nenaštval, pokud by se to stalo – ozvu se“, „ upadl jsem na WC, hned přišli, spíš mi vadí to, že se mnou mají práci“, „ mám obavy z výletů, ale už jsem zažil situaci, kdy jsem potřeboval pomoc při použití WC a ačkoli mi bylo trapně, zvládli to velmi dobře“. Jeden z klientů uvedl, že sám žádné problémy v této oblasti nemá, ale pokud si všímá chování personálu k ostatním klientům – pokud mají nějakou nehodu tak personál, včetně ředitele se snaží pomoci : „ředitel se nebojí a neštítí ničeho, pro ty lidi udělá všechno“. Tentýž klient si všiml, že personál opakovaně nabízí klientům, kteří to potřebují, doprovod na WC, což považuje za důležité. Dva respondenti uvedli, že pokud by se v oblasti respektování soukromí objevil nějaký problém, event. by je něco rozčílilo, obrátili by se přímo na ředitele zařízení. Věří, že by jim pomohl / „ on je spravedlivej“/.

4. PROSTŘEDÍ DENNÍHO STACIONÁŘE – ČISTOTA, POŘÁDEK, VYBAVENÍ

14 z dotazovaných 17 respondentů je s čistotou stacionáře velmi spokojeno, 3 klienti se vzhledem k pokročilejší fázi onemocnění demencí k tomuto problému nevyjádřili. Jeden z klientů, přestože byl s celkovou čistotou a pořádkem v DS spokojený, uvedl, že by pouze uvítal častější vynášení odpadkových košů. Klienti neměli žádné připomínky ani k čistotě WC. Jeden klient uvedl, že od doby, kdy je v DS oddělené dámské WC, není s čistotou toalety problém, předtím občas zaznamenal pomočený poklop. Dva klienti se shodli na tom, že pokud dojde ke znečistění toalety, stačí upozornit personál, který vše uvede do pořádku. Jeden klient ocenil přítomnost papírových utěrek na WC a odpadkového koše s pedálem. K tepelné pohodě ve stacionáři nebyly žádné výhrady, jeden klient pouze uvedl, že „salonek“ je trochu chladnější : „je tmavší, je to tam jako v kobce, ale s tím se nedá nic dělat, v zimě tam taky bývá chladněji“. Dva klienti uvedli, že mají rádi, když se často větrá. Nadměrný hluk v DS nepociťuje žádný z respondentů. K vybavení nábytkem neměl nikdo z dotazovaných žádné výhrady. Jeden klient ocenil, že v hlavní místnosti DS je po rekonstrukci více světla a rovněž je spokojen s novou kuchyňkou. K čistotě nádobí, ubrusů či ručníků nebyly žádné výhrady. K dotazu, co by klienti ve vybavení DS vylepšili, jeden z dotazovaných uvedl, že by uvítal více madel podél zdí a držáků na WC „ pro větší pocit jistoty“. Uvedl, že doma je má „všude“, aby se mohl „bez pomoci jiných posunovat“. Jeden z klientů navrhl, že by na WC mohla být sprcha / zřejmě myšleno jako součást toalety /, má prý podobné zařízení doma a „je to hygieničtější“. Přítomnost zvířete / morčete / ve stacionáři nepřekáží 12 klientům / 5 z nich však dodalo, že ho nechovají, jen ho pozorují, 2 z nich uvedli, že se s ním rádi i pomazlí /. Jeden dotazovaný sdělil : „morče mi nevadí, já bych si ho sice nepořídil, ale vím, že je to pro radost ostatním“. Jednomu z klientů morče „trochu vadí“. K občasné přítomnosti psa v DS se klienti vyjadřovali kladně, ani jednomu z nich pes nevadí. Jeden z dotazovaných uvedl : „nevím, čí je to pes, ale je milej“. Žádného z klientů neobtěžuje ani přítomnost koček na zahradě, jeden z nich se vyjádřil tak, že má kočky rád a jejich společnost je mu milá.

5. DENNÍ REŽIM

S dobou příchodu a odchodu do DS je spokojena většina klientů, uvádějí : „v klidu se doma připravím, rodina už je pryč“, „rodina dcery je do 8 hodin doma, já pak uklidím a v klidu se vypravím“. Pouze jeden respondent uvedl : „kdyby to šlo, chodil bych i dřív, třeba na 8 hodin, ale respektuju, že pan ředitel nemá čas“. 1 dotazovaný naopak uvedl, že kvůli docházce do DS musí vstávat v 8 hodin, vyhovovalo by mu však vstávat později – v 9 nebo v 10 hodin. Tři klienti velmi oceňovali dopravu do stacionáře a zpět, neboť je pro ně velmi důležitá – jinak by nemohli DS navštěvovat. K dotazu, jaká denní doba v DS je nejpříjemnější, 5 klientů uvedlo, že odpoledne, jeden z nich upřesnil, že po 13 hodině. Jako důvod uváděli : „ je pestřejší program“, „baví mě trénink paměti“, „těším se na dramahrátky, které jsou bezvadně organizované“, „jsem rád na zahrádce“. Pro jednoho z klientů je příjemnější dopolední doba, důvod nespecifikoval. 6 klientů sdělilo, že na denní době nezáleží, proto se nemohou jednoznačně vyjádřit. Množství aktivit v denním stacionáři je dle nejčastější odpovědi klientů přiměřené. K dotazu, zda se v DS někdy nudí či zda jim je dlouhá chvíle, odpověděla většina respondentů záporně / „ nenudím se, je furt co dělat“, „ vyhovují mi všechny aktivity“ /. Pouze dva klienti připustili, že se občas nudí : „když téma promítání není zrovna pro mě“, „co dělat, musím vydržet“. Jeden z klientů k tomuto tématu sdělil : „ když momentálně nemají čas, tak jen sedíme a mlčíme, a to nemám rád – například než nám přinesou oběd, někdy třeba i půl hodiny, vadí mi, že tam jen tak sedíme“.

6. CHOVÁNÍ PERSONÁLU

Klienti byli vyzváni, aby nejprve zhodnotili personál jako celek, následně se vyjadřovali k jednotlivým členům personálu. Z těch klientů, kteří posuzovali chování personálu na škále od 1 do 5, hodnotilo personál celkovou známkou 1 celkem dvanáct klientů, známkou 1-2 jeden klient a známkou 2 dva klienti / výsledné hodnocení 1,2 /. K personálu jako celku se vyjadřovali klienti takto : „nemůžu si stěžovat, všichni jsou ochotní, příjemní“, „já je mám rád, oni mají rádi mě“, „všichni se chovají dobře“, „mám k nim důvěru“, „nikdy se mi nestalo, že by byli nepříjemní“, „nic proti ním nemám, jsou hodný“, „všechny mám stejně rád, nemůžu vybrat jednoho“, „personál je na úrovni, není nikdo, kdo by mi neseděl“, „mají snahu to tady lidem zpříjemnit, posloužit“, „jednou jsem upadl na WC – hned přiběhli “, „obdivuju jejich trpělivost s těžšími pacienty – opakování věcí a tak..“. Jeden klient uvedl : „času na mě mají dost, jen jsou někdy zaneprázdnění těžšími případy“. Žádný z dotazovaných nepociťoval zanedbávání ze strany personálu. Pouze jeden klient poznamenal : „někdy na mě nemají čas – jako všude“. K dotazu, komu z personálu, by se klienti případně svěřili / event. zda by se vůbec svěřili /, pokud by se vyskytl nějaký problém, 7 klientů sdělilo, že by šlo za ředitelem zařízení : „má trpělivost“, „ten vždycky pomůže, zkusí všechno rozřešit“, „je spravedlivej“, „šel bych za ředitelem, nebo bych to spolkl“. 2 klienti by se s problémem obrátili na Lucii, 1 na Danielu. Jeden respondent uvedl, že by se svěřil „ tomu, kdo by byl po ruce“ s tím, že dodal: „zatím mě tu ale nikdo nenaštval“. 1 klient sdělil, že by si raději vše nechal pro sebe, 1 dotazovaný by to nejprve řešil doma s rodinou, poté by se zřejmě svěřil řediteli zařízení. 1 klient nevěděl, s kým by problém řešil, ale sdělil : „ pro sebe by si to ale nenechal“.

Vyjádření klientů k jednotlivým členům personálu DS :

ŘEDITEL ZAŘÍZENÍ – všichni klienti, kteří hodnotili na škále od 1 do 5, hodnotili známkou 1, ostatní hodnotili slovně : „člověk na svém místě“, „ten je dobrej“, „já si s ním rozumím“, „jsem spokojený“, „chová se k nám moc dobře“, „samý klady“, „chová se zodpovědně – když něco slíbí, tak to hledí splnit“ „ochotný“, „slušný“, „řeší vše, co potřebujeme“, „má trpělivost“, „obdivuju, jak se o nás – starý lidi – tak stará“, „obětavý – na tak mladýho člověka – nemusel by“, „trošku legrační“ – po žádosti o vysvětlení klient dodal : „lehce ironický, okoření vše vtipem“, „snaží se nám vyjít vstříc“, „je vidět, že se mu práce s námi líbí“, „dělá si legraci, ale v dobrém“. Klienti, kteří jsou dopravováni ředitelem do DS a zpět, tuto službu hodnotí velmi kladně. Jeden z klientů ocenil i to, že ředitel má zájem na docházce klientů do DS. I přes rekonstrukci výtahu v bydlišti jednoho z klientů se údajně snaží „něco vymyslet“, aby klient mohl i v této době zařízení navštěvovat. Jeden z klientů, který dochází do DS ráno jako první, má radost z toho, že mu ředitel v této době nabídne čaj. Jeden klient velmi ocenil osobní návštěvu ředitele ve svém bydlišti v době své nemoci. Pouze jeden z dotazovaných vyjádřil lítost nad nedorozuměním, které mezi ním a ředitelem zařízení vzniklo. Klient uvedl toto : „Ke mně se chová slušně, kdybych měl problém, šel bych za ním. Jen mě mrzí – ale je to moje chyba – že jsem poslouchal tu paní, která se mě pořád ptala, kdy půjde domů. Já jsem se pak pana ředitele taky ptal, on asi myslel, že se ptám kvůli sobě, tak mi teď pořád zdůrazňuje, v kolik hodin půjdu domů. Není mi to příjemné, neměl jsem se ptát, ale bylo to kvůli té paní, ne kvůli mně. Někdy mám moc prořízlou pusu.“ / i přes toto nedorozumění však hodnotil klient ředitele zařízení nejvyšší „známkou“ /

LUCIE – hodnocena celkem 9 klienty, z toho 8 klientů hodnotilo známkou 1, jeden klietnt známkou 2. Slovní hodnocení : „výborná“, „milá holka“, „ povídá nám o dětech“, „taková opravdová“, „když jsem poprvé přišel do stacionáře, tak mě tak vřele uvítala – objala mě, bylo to hodně milé“, „obdivuju ji, s jakou vervou všechno dělá“, „veselá holka“, „báječná ženská, mám ji z personálu nejdraději“ / k dotazu, čím si to zasloužila, respondent sdělil, že „osobním vystupováním“ /. Klienti vnímají, že s Lucií bývají ve stacionáři občas přítomné děti nebo také pes.

DRAHOMÍRA – hodnocena celkem 9 klienty, z toho 7 klientů hodnotí známkou 1, dva klienti známkou 2. Slovní hodnocení : „opravdu hodná, příjemná“ „ milá“ / tímto přívlastkem hodnotí Drahomíru celkem 5 klientů /, „mám ji rád“, „zajímavá“, „všestranná“, „šikovná holka“, „ochotná“, „moje favoritka“, „pořád se směje“, „znám ji od vidění, aktivity nemůžu posoudit“. Jeden klient k Drahomíře uvedl, že je „jak kulovej blesk“ / míněno rychlá /. Dva klienti vysoce hodnotí pečlivou přípravu na aktivity / dramahrátky /. Celkem 5 klientů zmiňuje manžela Drahomíry, vědí že pochází ze Slovenska. Uvádějí, že občas pomáhá Drahomíře s aktivitami. Jeden klient dokonce uvedl, že nejlepší program, který v DS zažil, byl právě program manžela Drahomíry / s tématem Vltavy od B. Smetany /

DENISA – hodnocena celkem 7 klienty, čtyři klienti hodnotili známkou 1, dva klienti známkou 2, jeden klient známkou 3. Slovní hodnocení : „milá“, „hodná“, „výborná“„je technicky zručná, má vkus“, „pomáhá nám“, „obdivuji její umělecký projev, fantazii, učí nás vystřihování, malování, dovede z toho udělat příjemnou věc“, „ má dobré nápady“, „snaží se“, „vše promyslí, zkusí si to nejdřív doma, shání materiál“, „pořád vymýšlí“, „někdy příliš povídavá, někdy trvá než se k něčemu dostane – vypráví nám o sobě, o rodině, o manželovi“, „chvilku mi trvalo, než jsem si na ni zvykl, ze začátku to bylo horší, teď už je to dobré“, „příjemná – ona byla jednou z prvních, které jsem tu potkal, mluvili jsme spolu německy“. Tři z klientů zdůraznili, že si u Denisy všimli její pracovitosti. Jeden klient velmi ocenil výrobu zajíčků.

DANIELA – na škále hodnotilo celkem 9 klientů, 6 klientů hodnotilo známku 1, dva klienti známkou 2, jeden klient známkou 3. Slovní hodnocení : „jsem u ní v kroužku – je úžasně zručná, mohla by šéfovat u vaření, má různé grify“, „je inteligentní“ / uvedli celkem 3 klienti /, „trošku přísnější, malinko vážnější, ale jinak hodná“,“ tu mám nejraději“, „cvičí s námi paměť“, „čte nám z knížek“, „hodnotím kladně“, „šikula, dělá s námi kvízy“, „taková vážnější, ale vycházíme moc dobře, trénink paměti je moc dobrý“, „šikovná, milá“, „příjemná, nemám proti ní nic, při pečení obdivuju její znalosti, objevuje další možnosti“, „snaží se nám vše vyložit“.

EDITA – na škále hodnocena celkem 6 klienty, z toho 5 klientů hodnotilo známkou 1, jeden klient známkou 2. Slovní hodnocení : „moc ji neznám, jen asi 2x jsem s ní cvičil – byla dobrá“, „snaží se zaměřit na oblast, kterou potřebuju procvičit, mám ji rád“, ,,je to profesionál, má dobré nápady jak cvičit“, „párkrát jsem s ní cvičil, motivovalo mě to“, „výborná, ale má na každého člověka málo času – můžu to posoudit, chodí za mnou domů fyzioterapeut, ten se mi věnuje hodinu, tady ona nemá tolik času“, „cvičení je fajn, vyhovuje mi“. Dva klienti uvedli, že Editu neznají, jeden klient sdělil, na cvičení nechodí, od zlomeniny krčku to nemá rád.

HANKA – na škále hodnotilo celkem 5 klientů, z toho čtyři hodnotili známkou 1, jeden známkou 2. Slovní hodnocení : „ta je hodná, pomůže, protože já nejsem zručný“, „na výtvarku chodím hodně rád“, „ta to vede moc dobře tu výtvarku“, „hodná“, „zajímavá“, „velice příjemná, ale na výtvarku nechodím, většinou spím“, „je už na mne zvyklá, ale nijak zvlášť se nebavíme“, „výborná, říkám jí Haničko“. Jeden z klientů sdělil, že ho velmi potěšilo, když byl o vánocích nemocný a Hanka mu poslala hedvábný šátek, který vyráběl v DS, včetně dopisu. Jeden z klientů hodnotil Hanku jako nejoblíbenějšího člena  personálu, poměrně dost klientů uvedlo, že ji neznají / nezúčastňují se zřejmě výtvarných aktivit /.

7. – 8. AKTIVITY DENNÍHO STACIONÁŘE

Hodnocení jednotlivých aktivit na škále od 1 do 5 bylo velmi problematické z důvodu, že každý z klientů preferuje jinou činnost a má jiné zájmy. Činnost, která jednoho klienta baví a zajímá, je pro jiného méně atraktivní a naopak. Ani jeden z klientů neměl pocit, že by byl do aktivit, které ho příliš nebaví, nucen. Jeden klient uvedl, že se účastní všeho, ale když „se necítí ve své kůži“, může se omluvit, což není problém. Jeden dotazovaný sdělil, že by se rád zúčastňoval více aktivit, ale je omezen velmi špatným sluchem: „já jsem tam jak pitomej, neslyším, nerozumím“. Většina klientů se na aktivity těší. Mnozí velmi oceňují odpolední vycházky, někdo však raději po obědě odpočívá v DS či na zahradě. Velmi vysoce je hodnocen trénink paměti / na 1. místě mezi oblíbenými činnostmi ho uvádí celkem 6 klientů /„doplňovačky“, „města na písmena“, atd. /, čtení aktualit / vysoce hodnotí 7 klientů / : „dozvím se, kolikátého je, co je nového“, „pak o tom diskutujeme“, „ přečtu si je i sám, ale přijde mi vhod, že mám komentář“. Zpěv a hru na ukulele hodnotí velmi kladně 8 klientů. Některé zpěv nebaví, nebo uvádějí, že nemají sluch a neumějí zpívat. Jeden klient uvedl, že nejraději má „lidovky“. Dva klienti mají rádi tanec. U dramahrátek klienti oceňovali pestrý program a velmi dobrou přípravu, bez improvizace : „bezvadně organizované“ / na první místo v oblíbenosti je zařadili 4 klienti /. Výtvarnou činnost hodnotili jako nejoblíbenější 2 klienti, ostatní uváděli, že nejsou příliš šikovní, někteří rádi jen pozorují : „tomu jsem se celý život vyhýbal, měl jsem samé jedničky a z výtvarky dvojku“. Cvičení vysoce oceňují 3 klienti. Jeden z dotazovaných uvedl : „mám rád např. cvičení s balónkama, cvičím si postřeh“. Klienti, kteří se účastní společného pečení, oceňují zejména nové nápady. Dvěma dotazovaným vyhovuje, že je občas Lucie zaměstná zpracováním bylinek, které pěstuje na vlastní zahradě. Jeden z klientů by ocenil více programů, vztahujících se k hudbě, divadlu, operetě, další klient by zase uvítal vystoupení živých zpěváků v DS nebo častější pouštění hudby – Simonová, Zíma, dechovka. Jeden respondent sdělil : „ jednou přišla paní, která hrála na piano, to bylo moc fajn“. Jeden z klientů uvedl, že by rád hrál různé deskové hry, „třeba i piškvorky“. Další z dotazovaných nerad hraje pexeso z důvodu, že obrázky jsou pro něho příliš malé a nevidí na ně. Rozporuplněji se klienti vyjadřovali k promítání : „někdy to člověka ani nebaví, třeba doba kamenná, ale zvířata ještě ujdou“, „ někdy to jen vyslechnu“, „na promítání chodím, ale hned to zapomenu“. Jiný klient naopak sdělil, že právě doba kamenná ho zajímá. Jeden z dotazovaných by uvítal více promítání o divokých zvířatech / sloni, tygři /, další navrhuje téma psi, hory, příroda. Dva klienti sdělili, že na promítání je špatně vidět: „někdy je to bledé a nevidím na to“, „dříve – před přestavbou – to bylo lepší, teď je tam na promítání moc světla, moc už tam nechodím, už nemám stoprocentní zrak“. Tři klienti mají ze všech aktivit nejraději výlety : „teď se těším na Orlík, uvítal bych i více výletů“. Jeden klient uvedl, že na výlety nejezdí, protože neslyší např. výklad průvodce, ale dodal : “možná se odhodlám“. Jeden z klientů sdělil, že o výletě nyní nevěděl, možná by jel / je sporné, zda byl nedostatečně informován či informaci zapomněl /. Jeden z respondentů navrhuje výlet do Hradce Králové.

9. VZTAHY S OSTATNÍMI KLIENTY

Vzájemné vztahy mezi uživateli denního stacionáře byly hodnoceny na škále celkem 11 klienty, výsledné hodnocení je 1,7. Celkem 7 klientů hodnotí vztahy jako velmi dobré, nemají k nim žádné výhrady / „jsou na mě hodní, „jsou to milí lidi“, „uvolňují si místa“, „žádný problém“, „vycházíme dobře“, „žádný konflikt jsem nezažil“, „jsem nekonfliktní“, „nejsem hádavý“, „já se obhájím, zatím si na mě nikdo nedovolil“ /. Čtyři z klientů pociťují větší sympatie ke konkrétním osobám / „mám tu kolegyni, se kterou si rozumíme, je to inteligentní paní, když je tady, cítím se líp“, „mám rád pana ….., ale ani s ostatními žádné konflitky zatím nebyly“/. Dva klienti sdělili, že se s ostatními příliš nebaví / „moc se s nimi nekamarádím, ale vycházíme“, „nemám rád, když jsou otrávený“ /. Jeden klient uvedl : „když je někdo protivný, ignoruju to“ a dodal „vyhovuje mi, že jím sám, někomu to vadilo“. Další uvedl, že nemá rád, když se ostatní „hrabou v jídle“. Jeden dotazovaný sdělil : „někdo moc nemluví, ale chápu, že mají své starosti“.

10. KONTAKT S JINÝMI GENERACEMI

Celkem 12 dotazovaných uvedlo, že kontakt s dětmi mají velmi rádi a shodovali se i v tom, že by ho uvítali častěji / „děti na mě působí velmi kladně“, „je to docela milé“, „mám to rád“, „rád je pozoruju, jsou takové upřímné“ /. Jeden klient sdělil : „s dětma to neumím, ale rád si je poslechnu“, další uvedl : „děti mám rád, ale mám pět vnoučat, tak mi to stačí“. S přítomností seniorů „zvenčí“ nemá problém ani jeden z dotazovaných, dva klienti naopak oceňují, že jeden z nich je občas vezme s vozíkem na procházku. Dva dotazovaní uvedli, že jim jejich přítomnost nevadí, ale nekomunikují s nimi. Dva naopak sdělili, že se s nimi vždy pozdraví a prohodí pár slov. K občasné přítomnosti dětí zaměstnanců ve stacionáři se vyjádřilo celkem 13 dotazovaných, 11 z nich se vyjádřilo tak, že mu jejich přítomnost nevadí / „popovídám si s nimi“, „chovají se fajn“, „je to taková vzpruha“, „jsou dobře vychované“ /. Jeden klient uvedl, že přítomnost dětí personálu zatím nezažil, připustil však, že by ho to „možná trochu rušilo“. Jeden dotazovaný sdělil : „ někdy zdržuje syn Lucii od práce, věší se na ni, nudí se, běhá, bojím se, aby tady ještě neupadl“.

11. ZAPOJENÍ UŽIVATELŮ DO CHODU ZAŘÍZENÍ

K dotazu, týkajícího se zapojení do chodu zařízení, se vyjádřilo celkem 14 respondentů, z nichž 7 uvedlo, že zapojeni nejsou a ani být nechtějí, ať již z důvodu své omezené pohyblivosti či z jiných důvodů / „bydlím nahoře, jen docházím“, „nemohu, jsem na to málo pohyblivý, je na to tady personál“, „nedělám nic – vyhovuje mi to“, „zapojený být nechci – vyhovuje mi to“, „nepomáhám – nechci se plést – oni jsou šikovnější než já, rád jim to přenechám“, „nejsem tady zapojený – pracuju doma“ /. 7 klientů sdělilo, že jsou zapojeni do drobných činností – umytí hrnků od kávy, čištění prostírání, třídění příborů, přesazování rostlin / „ já jsem pro – pomáhat“, „rád pomáhám s malými věcmi“, „zapojuju se prodle svých možností“/. Jeden dotazovaný uvedl, že mu vyhovuje to, že si „spoustu věcí udělá sám“, další by byl rád zapojen více, ale potřeboval by, aby ho zapojil personál. Dva z klientů sdělili, že se snaží zapojit i do péče o ostatní klienty, kteří jsou na tom zdravotně hůře : „neobtěžuje mě to, dělám to rád, ale někdy jsem strašně unavený, doma na mně poznají, že jsem byl v Horizontu“. Další uvedl, že např. podává ostatním hůl, když jim upadne na zem, chtěl i někomu pomoci s jídlem / nakrmit ho /, ale : „šéf mi řekl, že nemáme nikoho krmit, tak to respektuju – řekl mi to taktně, nepociťoval jsem to jako křivdu“ . Na dotaz, zda chodí do stacionáře rádi a z vlastní vůle či na přání rodiny, 10 klientů odpovědělo, že do Horizontu docházejí rádi, jako důvod převážně uváděli, že doma bývají sami, členové rodiny jsou v práci, nemají si s kým popovídat, cítí se mezi lidmi dobře / „ráno jsem rád, že můžu vypadnout“, „doma jsem sám, jen občas kolem přejede maminka s kočárkem“, „dokud můžu, budu chodit“, „chodím sem rád, přece jen si procvičím mozek“ /. Jeden klient přímo sdělil, že dochází „kvůli rodině – jinak by nechodil“, další se nevyjádřil jednoznačně, ale bylo patrné, že se spíše snaží vyhovět rodině – nechce jí přidělávat starosti, ale s danou situací není zcela smířený.

12. KRÁTKODOBÁ PŘÍTOMNOST CIZÍCH OSOB

Ke krátkodobé přítomnosti cizích osob ve stacionáři se vyjádřilo celkem 15 klientů, všichni bez výjimky uvedli, že jim tyto osoby nevadí – naopak, jejich přítomnost pro ně znamená vítanou a příjemnou změnu / „dozvím se něco nového“, „je to spíše poučení“, „když se navede dobrá řeč, tak roztají ledy“, „někdy se pobavím“, „ já se přizpůsobím“ „je to oživení“ , „je to změna“, „já jsem společenský“. Pouze dva z těchto respondentů dodali „ nevadí mi to, ale ne ve velkém množtví“, „pokud by byli slušní a chtěli nám něco vyprávět, tak bych to uvítal“.

ZÁVĚR

Z rozhovorů s klienty i z mého vlastního pozorování vyplynulo, že převážná většina klientů je v DS velmi spokojena. Pokud se dotazovaní vyjadřovali k různým okruhům dotazů, bylo patrné, že nedostatky shledávali spíše v drobnostech, nikoli v zásadních věcech. Jeden z klientů srovnával pobyt zde s pobytem v jiném zařízení a oceňoval v Horizontu příjemnější prostředí a zejména rodinnější atmosféru. V průběhu průzkumu jsem měla možnost sledovat chování pesonálu ke klientům a účastnit se některých aktivit. Velmi jsem ocenila, že klientům je ponechávána velmi široká autonomie v rozhodování, opakovaně jsou dotazováni na to, co si přejí, co ne, a jejich volba je respektována. Z mého pohledu jsem vnímala značnou vytíženost pracovnice, která má na starosti dopolední program a musí v této době nejen zvládnout péči o klienty / ranní přivítání, příprava svačiny, uvaření kávy, příprava nápojů, úklid nádobí, doprovod klientů s omezenou pohyblivostí na WC, event. pomoc s převléknutím, pokud dojde ke znečistění oblečení, přesun klientů na zahradu a zpět, příprava obědů, servírování obědů, nakrájení jídla některým klietům, krmení /, ale rovněž přípravu a servírování obědů seniorům, kteří docházejí na obědy zvenčí. Na tuto skutečnost poukazují i dva postřehy klientů DS. Jeden z nich se zmiňuje o vytíženosti personálu před obědem / viz bod 5 – DENNI REŽIM / : „ když momentálně nemají čas, tak jen sedíme a mlčíme, a to nemám rád – například než nám přinesou oběd, někdy třeba i půl hodiny, vadí mi, že tam jen tak sedíme“. Další klient pak přichází s návrhem pořízení pojízdného vozíku na obědy : „aby personál nemusel běhat s jídlem do salonku a zpátky“. I přes již zmíněnou vytíženost se však personál snaží klientům věnovat v maximální možné míře a nikdy jsem nebyla svědkem situace, kdy by byl někdo z klientů zanedbáván. Přispívá k tomu i skutečnost, že se do péče příležitostně zapojují i ostatní pracovníci DS, včetně ředitele zařízení. Ačkoli je péče o klienty tímto způsobem vždy velmi dobře zabezpečena, nevyjasněnost kompetnecí by se mohla stát potenciálním zdrojem nedorozumění mezi jednotlivými členy personálu.

Praha 23.7.2018

zpracovala : Martina Vavřinová