Koncem června se mohly konečně „rozvolnit“ i denní stacionáře pro seniory.

Většina našich klientů projevila zájem návštěvy stacionáře obnovit. Zdaleka ale ne všichni. Někdo odešlel do domova pro seniory, u jiných se zhoršil stav natolik, že museli být hospitalizováni nebo zůstanou v domcím ošetování a návštevy stacionáře zvládat nebudou. Někdo se bojí nákazy a mezi lidi zatím nechce ….

Ale většina by se vrátit mělia a u některých klientů rodiny toužebně vyhlížejí konec nouzového stavu.

Ale už před otevřením stacionáře se Horizont začal pozvolna otvírat světu – začaly  biblické hodiny a pedikúra.

A 22.6. jsme mohli po dlouhém čtvrt roce uvítat klienty stacionáře. U většiny z nich nedošlo k výrazným změnám.

Kapacitu jsme v souladu s doporučením MPSV snížili na 8 klientů na den. A když některé dny několik klientů nečekaně nepřišlo, tak to vypadalo, že má stacionář doby slávy dávno za sebou. Nicméně jsme doufali, že se „rozchodí“ i ti, kteří zatím „klempírovali“.  A zároveň se nám ozývali noví zájemci, takže doufám, že se stacionář znovu naplní nejen deklarativně, ale i fakticky.

Horizont získal nového obyvatele a další stěhování se čeká v červenci.

Narozeniny oslavila jedna z obyvatelek a to jako obvykle v rámci biblické hodiny. Pohostila však i ty obyvatele (a samozřejmě personál), který na biblické hodiny nechodí.

Také ve stacionáři jsme slavili jedny narozeniny. Bylo to ve středu po znovuotevření, takže to bylo zároveň oslava obnovení provozu stacionáře. K tomu jsme přispěli šampaňským.

Týž den odpoledne se konala první akce pro veřejnost. Byla jí přednáška Vladimíra Lukse o jeho cestování Kyrgyzstánem. Většina publika vydžela až do konce, tj. téměř dvě hodiny a pak se pana Lukse ještě  individuálně ptaly a debatovaly. Jakoby po tak dlouhé pauze byly společensky vyhládlé.

Doufáme, že se jednou přednáškou nenasytily a budou chodit nadále. Zajímavých akcí máme na léto domluveno celkem dost.

Květen nebyl nijak radostný měsíc. Venku pořád řádil koronavirus. Nouzový stav se začal „rozvolňovat“ (toto slovo se stalo velice frekventovaným a spolu s „promořováním“ je horkým kandidátem na slovo roku). Ulice proto už nebyly tak pusté. Ale v Horizontu bylo pusto pořád. Dokonce by se dalo říci, že čím dál tím pustěji.

Denní stacionář byl stále zavřený a dozvěděli jsme se, že podle plánu „rozvolňování“ budou moci být stacionáře pro seniory otevřené až od 22.6.

Navíc v květnu do Horizontu 2x sáhla smrt – 2 obyvatelé v tomto měsíci zemřeli. To se nám už dlouho nestalo. Naposled v červenci 2004, kdy krátce po sobě zemřeli 2 pánové.

Obsazení uvolněných bytů bylo jedním z hlavních bodů jednání Střediskové rady, které proběhlo v pondělí 25.5. Dalším důležitým bodem jednání Střediskové rady bylo její složení na následující funkční období.

V naší pečovatelské službě nastala nová situace – ozvala se nám rodina s trojčaty, která se právě nastěhovala na Suchdol. Ze zákona o sociálních službách jsme povinni poskytovat ji pečovatelskou službu bez úhrady. Aby to, co jim nabídneme pro ně mělo smysl, musíme přijmout pečovatelku speciálně pro pomoc v jejich rodině. S našimi stálými pečovatelkami bychom jim toho moc nabídnout nemohli – jsou celkem vytížené péčí pro místní seniory.

„Stalo se … “ většinou doprovázíme fotkami z dění ve stacionáři a z našich kulturních akcí. Ani jedno z toho se však nekonalo. Tak sem dáváme aspoň pár fotek ze zahrádky. Díky našemu zahradníkovi byla velmi krásná moc nás mrzelo, že se jí nemohli kochat klienti stacionáře, kteří tam tak rádi sedávají. O vyvýšený záhon se letos nemohli postarat klienti, tak to zůstalo na Lucii. A truhlíky s petúniemi ke zkrášlení zahrady přispěla Daniela.

Březen 2020 se bezpochyby zapíše do světových dějin, rozhodně do dějin české republiky. Pro Čínu to možná bude spíš leden, pro Itálii únor, pro jiné země duben. Ale koronavirová pandemie dostihla všechny a Českou republiku ochromila v březnu.

Nejprve se ale zmíníme, co jsme stihli ještě před tím.

Například jedna z obyvatelek penzionu stihla hned 1.3. upadnout a zlomit si nohu.

První březnovou středu jsme stihli další dovádění s maminkami a dětmi s Rybičky. Bylo to fajn, jako vždy. Přišly nějaké nové tváře i děti, které tu byly už víckrát a byly tudíž více otrkané, spontánnější a divočejší.

Na březen jsme měli domluvené 3 přednášky. Koronavirus nám však bohužel 2 z nich překazil. Stihli jsme jen povídání Terezy Brůžkové o jejím půlročním pobytu na Novém Zélandě. A i na téhle akci už bylo – pokud jde o účast – patrné, že „něco je ve vzduchu“. Přišlo výrazně méně lidí než bychom za normálních okolností čekali. Tereza mluví zajímavě, je bezprostřední, přátelská a veselá, takže bylo radost ji poslouchat a všichni se dobře pobavili.

Byla to však poslední kulturní akce na dlouhou dobu.

V pátek 13.3. jsme ještě stihli popřát a oslavit narozeniny Romany a rozcházeli jsme se s tím, že od pondělka bude už všechno jinak, protože od pondělka 16.3. byl vyhlášený „nouzový stav“ a v důsledku toho byly uzavřeny denní stacionáře.

Musíme vyzdvihnout úžasnou práci Suchdolské radnice a rady MČ v době koronakrize. Ještě před vyhlášením nouzového stavu se skrze Horizont zajímali o situaci místních seniorů. Horizont jako první zásobili alkoholovou virucidní desinfekcí, ptali se na to, jak jsme na tom s ochrannými prostředky atd.

A hned v prvním týdnu nám sem začali různí lidé nosit dobrovolnicky našité látkové roušky, protože těch zdravotnických jednorázových byl nedostatek. Někdo je přinesl sám od sebe, jiné nám přinesla paní místostarostka pí. Štěpánková, která se na jejich přípravě také podílela a na radnici je od různých dobrovolníků shromažďovali a distribuovali. Dost jich obstarala také Petra s Danielou od různých svých známých. Zkrátka sešlo se jich zde tolik, že jsme mohli nabídnout všem obyvatelům, personálu i všem klientům PS z terénu. Zájem byl a několik desítek jsme jich rozdali. Patří za to VELKÝ DÍK všem ochotným krejčovým.

Místní Úřad také připravil balíčky s rouškou, desinfekcí a rukavicemi pro všechny zdejší seniory, což nám připadá opravdu velkorysé.

Mezitím magistrát HMP zjišťoval, jak jsou ochrannými prostředky vybavení jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a od konce března nás ochrannými prostředky hojně zásobil.

Také Horizont se snažil pomoci nejohroženější skupině, včetně těch, kteří nejsou stálými klienty pečovatelské služby. Prostřednictvím Úřadu a následně Suchdolské mozaiky jsme nabídli dovoz obědů všem místním seniorům, což někteří využili. Nabídli jsme i nákupy, vyzvedávání léků atd. Někteří senioři nabídku využili. Jiní klienti PS naopak služby omezili. Zvláště ti, kteří bydlí s rodinami ve společném době. Chtějí být v kontaktu s co nejmenším počtem lidí a potomci v době nouzového stavu pracují z domova a mohou tak rodičům pomáhat více než když chodí do práce.

V druhé polovině března bylo opravdu krásné počasí.  Jaro přichází čím dál dříve i letos si pospíšilo. Ale nouzový stav znamenal co největší omezení vycházení. Takže jsme o to nejkrásnější období přišli a mohli jsme se kochat maximálně z okna. Poslední březnové dny se prudce ochladilo a dokonce napadalo víc sněhu než za celou zimu, to znamená asi 2 centimetry. A všechny květy byly pokryté sněhem a mráz nás připravil o letošní úrodu meruněk.