• v srpnu pokračovalo období veder, stejně jako období dovolených. Postupně si tak všichni zaměstnanci vybrali dovolené. Jediná Drahomíra se celý měsíc nezastavila a své programy prokládala poezií, zpěvem a cvičením.
• dále proběhlo několik setkání „Klubu pamětníků“ a  to v prostředí zahrady, kdy bylo snesitelněji
• i odpolední procházky musely být v některé dny z důvodu vysokých teplot zrušeny a klienti tak radši trávili odpolední pohodu za zdmi Horizontu
• další z klientek oslavila své narozeniny v Horizontu. Podle nové tradice jí ostatní klientky s Drahomírou složily báseň a Daniela s klientkami upekla dort. Protože se báseň zvlášť vydařila a zmíněná klientka z ní měla velikou radost, dovolujeme se o ní s vámi také podělit.

Narozeninová báseň:
My všichni z Horizontu vše nejlepší přejeme Vám
k Vašim narozeninám.
Děkujeme za Váš osobitý humor i vtip,
díky kterému i nám je veseleji a na duši líp.
Děkujeme, že pomáháte nám a staráte se i o naše kvítí,
že dáváte vláhu květinám i našemu žití.
Konvičky i vozíku se vždy Vaše ruka chopí,
veze ostatní s citem a nikoho nevyklopí.
Ruku pomocnou Vy neváháte nám nikdy dát,
a tak dovolte, abychom ji stiskli a mohli Vám ze srdce přát.
Ať je Váš život voňavý jak Vámi zalitý květ,
ať stejně barevný je i Váš svět.
Kéž naše úcta k Vám je cítit z těchto vět.
Ať je Váš život sladký jako med,
ale ať se Vám vyhne vosí jed.
Ať na Váš nos sedne leda hodná včela,
ať je každé zítra hezčí, než bylo včera.
Ať se máte lépe než z Manon král
a s chutí a umem recitujete básně stále dál.

Tak všechno dobré a všechno nej,
ať je Vám hej v Horizontu i mimo něj!

• Další, kdo tento měsíc slavil byly Vlasta s Drahomírou. Každá dostala malý dárek a přáníčkem a básničkou. Jsme rádi, že je tu máme a doufáme, že je tu budeme vídat i nadále.
• Tak tomu bohužel nebude s naší kolegyní Klárou, která si po studiích našla stálé zaměstnání. Několik měsíců bude ještě obě zaměstnání kombinovat a postupně předávat svou agendu naší již osvědčené kolegyni Lence, která nyní v Horizontu působí zejména jako asistentka jednoho z klientů. Klára za dva roky co tu byla posunula zas o kus dál způsob, jakým zde probíhá individuální plánování a přispěla různými nápady a návrhy k dalšímu celkovému rozvoji naší služby.
• v srpnu proběhly dvě zajímavé přednášky

Prvním přednášejícím byl Vojtěch Čurda, který se vrátil k letošnímu Husovskému výročí. Náš obvyklý letní host promluvil o Husovi v poměrně širokém kontextu – v myšlení své doby, evropských dějinách, politických tlacích atd. všichni byli spokojeni. Zajímavá byla i následná diskuse, která sklouzla mimo jiné i k hodnocení letošní husovké televizní trilogie a jejímu porovnání s komunistickými ideologickými filmy Otakara Vávry.

Další přednášku tu měl další náš „starý dobrý známý“, pan Vítězslav Havránek. Loni jsme s ním putovali po národních parcích Jižní Kalifornie, letos nás provedl NP jižního Utahu. Lidí přišlo dost a moc se jim to líbilo, takže doufáme, že nás zase za rok zavede do dalších parků.

• Za zmínku stojí i promítání Prodané nevěsty, kterým jsme navázali na červencovou Rusalku. Zase byla návštěvnost slušná a rádi bychom příští měsíc promítli zase další.
• Srpnový výlet byl náročný. Stihli jsme dokonce dva zámky a v každém jsme šplhali do druhého patra. Takže jsme se vrátili celý schvácení. Ale stálo to za to.
• V Benátkách nad Jizerou jsme navštívili expozici na místním zámku, která byla velmi rozmanitá a hlavně interaktivní. V každém sále je něco, co si návštěvníci můžou osahat a vyzkoušet – od sestavování pravěké kostry skrčence, přes brnění, garderobu rudolfínské doby až po sestavování dřevěné mapy třicetileté války. Samozřejmě, že jsme této možnosti hojně využívali.
• A z Benátek hopsa hejsa do Brandejsa. A tam hopsa hejsa do hospody a pak hopsa hejsa na tamní zámek. Tam jsme však dohopsali těsně po začátku prohlídky. Díky vstřícnému kastelánovi jsme nemuseli čekat celou hodinu. Umožnil nám prohlídku mimo cyklus jen pro naši skupinku. Brandýský zámek působí opravdu majestátně – velké komnaty důstojně vyzdobené masivním historickým nábytkem mají skutečně působivou atmosféru.
• A na závěr měsíce jsme měli opět po půl roce naše obvyklé fotoodpoledne, při kterém se vždy sejdeme a společně si promítáme fotografie za uplynulý půl rok.  Připomněli jsme si únorové sedmikrásky, březnové krokusy zapadané dubnovým sněhem, všechny možné koncerty, přednášky, výlety atd. Přes menší účast si návštěvníci objednávali dokonce více fotografií než při předchozích setkání.

• Letošní červenec byl opravdu velmi bohatý na parné letní dny. Tomu se přizpůsobily také naše procházky, jejichž cílem se stávala místa, kde jsme se mohli trochu ochladit. Tedy jednak do stínu lesa a také jsme častěji jezdili do Sedlce k vodě.

• Na léto se nám stacionář mírně vylidnil, protože někteří klienti mají problémy s dopravou nebo pobývají jinde.
• Také pravidelné aktivity byly mírně pozměněné. Pondělní výtvarné dílny se kvůli dovolené příslušné pracovnice musel ujmout někdo jiný a pracovnice, která zde má na starost muzikoterapii s sebou přiváděla své děti, takže zde s nemalým úspěchem probíhala jakási „kinderterapie“.
• Rehabilitační cvičení s Editou se ze střed přesunulo na pátky. Drahomíra se od ní nechala trochu proškolit a cvičí tak s klienty stacionáře i v jiné dny. Jednou se k zácviku nachomýtl i pošťák, tak si zacvičil s námi. Pokud nebylo horko, probíhalo cvičení i na zahradě.
• Další, kdo sem přes léto nemohl, byla Eva se psem Tarou. Přesto nezůstaly klienti stacionáře o zvířecí společnost úplně ochuzení. Jednou na své čtvrteční dramahrátky přivedla Drahomíra svou sestru se psem a bylo velmi veselo.
• Jedna z klientek zde oslavila životní jubileum a Daniela s ostatními klientkami upekla dort a Drahomíra s ostatními klientkami ji složila narozeninové přání ve formě básně.
• S velkým úspěchem se setkalo zařazení mezi promítané filmy a dokumenty zpracování opery Rusalky a na srpen je tak naplánovaná Prodaná nevěsta.
• Během července se konaly dvě zajímavé přednášky:
• První byla historická k husovskému výročí a měl ji zde PhDr. Radek Hobza. Navzdory tom, že akcí s husovskou tematikou bylo v tomto období hojně, přišlo hodně lidí a odcházeli spokojeni. Pan Hobza se dlouhodobě zabývá tématem české reformace a projevil ochotu ještě někdy přijít, takže už vyhlížíme další výročí, které se tématu týká.

• Další přednášku zde měl náš již pravidelný host Ing. Luboš Kálal. Tentokrát jsme s ním domluvili povídání o jeho cestě po Asii. Navštívil Hong Kong, Malaisii, Sigapur a Macao.
• Během července se konal také jeden výlet a to na zámek v Korozlukách. Zaujalo nás zejména vyprávění pana majitele, který se svou rodinou zámku, který byl v dezolátním stavu ujal a za nelehkého úsilí se mu ho podařilo opravit.

• celý červen bylo moc krásné počasí a tak jsme mohli trávit hodně času na naší zahrádce, nově však nemusí vysedávat pouze tam, na Suchdole totiž během posledních měsíců vznikla nová komunitní zahrada. Pracuje na ní  hodně lidí z místní komunity a tak vždy když se tam vypravíme, můžeme vidět něco nového. Postupně se tak zahrada stává velmi příjemným prostředím. My tam zatím chodíme relaxovat a sledovat, jak se rozvíjí, ale kdo ví, třeba se někdy se stacionářem zapojíme aktivněji.

• v den, kdy se konala oslava výročí Horizontu, vznikla na podnět Drahomíry báseň, kterou vymysleli s klienty v rámci dopoledního programu. Bohužel se nakonec neuskutečnil přednes básně na odpolední slavnosti, tak ji uvedeme alespoň touto cestou:

HORIZONT

Horizontu my přejeme
vše nejlepší,
protože nás vždy něčím potěší.

Čas nám tady rychle letí,
vaříme tu, malujeme, chodíme na výlety.

Hrajeme si, cvičíme i zpíváme písně,
nezbývá tak čas na stesky nebo tísně.

Horizont my rádi máme,
stále něco nového tu poznáváme.

Poznáváme jeden druhého i sami sebe,
rozjasňuje se nám tady nebe.

Z toho nebe slunce na Horizont svítí
a naši zahradu provoní barevné kvítí.

Kvetou nám tu růže i sedmikrásky
a vane tu vítr plný pohody a lásky.

A ten svěží vítr tady šíří
náš milý pan ředitel Přeučil Jiří.

klienti denního stacionáře Horizontu

• Oslava 14. výročí otevření Horizontu se vydařila. Počasí nám přálo, mohli jsme být na zahradě. Nový pan předseda Střediskové rady ve svém slově připomenul výročí mučednické smrti Jana Husa a přečetl jeden z jeho posledních listů z vězení.
  Novinkou letošního matiné bylo opékání buřtů, což byl nápad, který vzešel od některých klientek samotných. A k ohni patří nezbytně kytara. O tu se pro změnu postarala Petra – ne snad, že by sama hrála, ale díky svým kontaktům získala kytaristy hned dva. Na oslavě tak vládla velmi příjemná a uvolněná nálada.

V červnu jsme tu měli mít dvě přednášky.

• Znovu po roce dorazil RNDr. Pavel Mrázek. Přednášel zde o Karnaku, o monumentálním staroegyptském chrámovém komplexu. Přišlo spousta lidí – jednak proto, že starý Egypt je lákavé téma a také proto, že jsou přednášky pana Mrázka vždy výborné.
• Druhou přednáškou mělo být povídání se včelařem. Včelař se však jaksi nedostavil, tak jsme pohotově na internetu našli aleposoň dokumentární film o včelách.

• Za zmínku jistě stojí i výlet do Nelahozevsi. Jde o reprízu výletu, který jsme už podnikli před pár lety. Ale složení výletníků bylo už úplně jiné, takže to vůbec nevadilo. Prohlédli jsme si památník Antonína Dvořáka. Poté jsme se posilnili v restauraci s výhledem na zámek a pak jsme se na něj vydali.  Čekala nás tam milá průvodkyně. O něco méně milé bylo zjištění, že prohlídka se odehrává ve dvou patrech, ale nakonec se všem s větší či menší pomocí podařilo dostat i do druhého patra. Viděli jsme tam plno krásných věcí, zejména obrazů ( a to i obrazů velmi známých mistrů). Doufáme, že všichni výletníci byli spokojeni.

• A poslední věc, o které se zmíníme je první „hyppoterapie“ v dějinách Horizontu. Domluvili jsme se s Evou, že jednou místo s fenkou Tarou přijde s koněm Hermínem. A soudě podle ohlasu mezi klienty to nebyla návštěva poslední. Kůň všechny přitahoval jako magnet. Přišli i klienti, kteří na „canisterapii“ nechodí. Někteří říkali, že takhle z blízka koně ještě nikdy neviděli. Jiní někdy v dětství či v mládí.

• v květnu se v Horizontu hodně opravovalo – konečně se podařilo sehnat firmu, která rychle dodělala lakování balkonů a železných částí na budově, mimo to začala probíhat důkladná oprava střechy, která byla poškozená po únorové bouři
• čím dál tím častěji jsme vysedávali na zahradě a kochali se nádherně upravenými záhonky. A samozřejmě jsme stále chodili na procházky.
• Drahomíra, které vystřídala Míšu v dopoledních službách se rychle zaučila a svým vstřícným přístupem si s klienty utvořila hezký vztah. Pro klienty si vždy umí připravit přiměřený, rozmanitý a zajímavý program.
• naopak naše nová dramaterapeutka Monika získala práci kvůli které již nemůže Horizont navštěvovat. Je to škoda, vypadalo to, že se klientům její program líbí a ze salonku se ozývalo hodně smíchu. Nabídli jsme tedy Drahomíře, aby si rozšířila úvazek a „dramahrátek“ se zase ujala ona a jsme rádi, že s tím souhlasila a tento oblíbený čtvrteční odpolední program tak může pokračovat.
• v květnu jsme se také vydali na další návštěvu divadla, tentokrát na generální zkoušku hry“ Komedie antických rozměrů Romulus Veliký“. Všichni byli spokojeni, někdo byl více nadšený ze hry samotné, jiní z návštěvy centra Prahy, kam se třeba už tak často nepodívají.
• po delší pauze se vrátily Eva s Tarou. Poprvé tu byly právě v den, kdy jsem byli v divadle. A Tara nás svým kejklířstvím při chytání piškotů pobavila skoro jako Romulus.

• V květnu jsme měli v Horizontu 3 koncerty a 1 přednášku.

Richard Adam potěšil publikum pásmem svých nejznámějších, ale i méně známých písní. Rozzářené tváře posluchaček napovídaly, že se v nitru vrací do svých mladých let, do období plesů, bálů a „čajů“.

Druhý koncert tu měl Bělásek – dětský pěvecký soubor při ZŠ Bílá v Dejvicích. Opět nadchli svou mladistvou energií, živelností spontaneitou. Zpívali většinou nové a moderní písničky pro děti. Publikum bylo z vystoupení tak nadšené, že to vypadá, že zde děti přivítáme opět na podzim.

A konečně třetí koncert pro nás udělala Magdalena Vovsová. Umělkyní je bez nadsázky, byť se to umění netýká hudby, kterou tu tentokrát provozovala. Magda Vovsová je respektovanou výtvarnic, která učí na AVU. Nám ale přišla zahrát na harmoniků a tak ji asi zná jen málokdo.Do Horizontu si přinesla 2 „heligonky“ a ne nadarmo své vystoupení nazvala „Povídání s heligonkou“. Nejen hrála a zpívala, ale i povídala – o harmonikách, jejich původu, rozdílech, slavných harmonikářích a harmonikářských dílnách, ale i o písničkách. Její vystoupení se zřetelně líbilo a tak doufáme, že nebylo poslední.

Svou přdnášecí premiéru si tu v dubnu odbyla Drahomíra Broková a její přítel Lukáš Staněk. Vyprávěli o své skoro půlroční cestě na Kanárské ostrovy a do Španělska. Sympatický byl jejich důraz nikoli na různé zážitky a atrakce, ale na to, že jejich dlouhá cesta byla především příležitosti k poznání sebe sama a jeden druhého navzájem. To bylo asi to nejcennější, co si s sebou přivezli zpátky.

A v poslední pracovní den v měsíci jsme se konečně vydali na výlet. Tentokrát na zámek do Vrchotových Janovic. Jelo nás celkem dost – 12 seniorů a 3 asistenti. Čtyři dámy potřebovaly vozík. Poprvé s námi jely jako asistentky Klára a Lucie. Ta s sebou vzala asi tříletého synka Vašíka, který byl pro účastnice výletu atrakcí sám o sobě. Zajímavostí zámku je to, že jím provázejí děti ze základní školy, což bylo příjemné oživení. Jsou oblečení do dobových kostýmů, někdy jsou ve dvojici a výklad má formu dialogu. A ocenit musíme také ochotu, se kterou nám mládež pomáhala s vozíky ze schodů a do schodů, během prohlídky šlo s námi několik mladíků a slečen, nosili židle, aby si dámy při výkladu mohly sednout atd. Velmi nám tím pomohli.