I. Úvodní slovo ředitele penzionu
Přežili jsme další rok nejistého období. Nemáme důvod dívat se do budoucna s velkým optimismem. Obáváme se toho, že v období krize, kdy se musí ve všem a všude šetřit, přijdou sociální služby na řadu poměrně brzy. Obáváme se, že kvůli ekonomickému tlaku budou muset poskytovatelé sociálních služeb opouštět leccos z toho, co se v posledních letech, zvláště po uvedení zákona 108 do praxe, museli pracně učit a co vedlo ke zvýšení kvality služeb.
Také se obáváme, že podpora bude směřovat do velkých zařízení, zatímco malá zařízení, jako jsme my, budou zanikat nebo jen obtížně přežívat.
Ale třeba jsou to jen plané obavy a malování čertů na zeď.
Díky Bohu jsme tento rok přežili bez větších karambolů; bez větších personálních změn (i za to díky Bohu – jsme s jeho současným složením personálu spokojeni). V některých oblastech jsme tápali a hledali, v jiných učinili krůček dopředu a snad nikde neudělali krok zpět.
Ve všech třech oblastech poskytovaných služeb jsme se museli s některými klienty rozloučit, což je vždy smutné – tím víc, čím jsou s námi klienti déle a vzájemný vztah je hlubší. S naší cílovou skupinou to však jiné nebude.
Jako každý rok, provázíme výroční zprávu množstvím fotografií. Domníváme se, že naši činnost přiblíží lépe než naše spisovatelské (ne)schopnosti.
II. Základy a zásady
Jako každý rok na tomto místě připomínáme – sami sobě i všem, kdo s námi spolupracují a podporují nás – pilíře, na kterých byla stavba Horizontu zbudována a na kterých přes všechny změny stojí.
Neznamená to samozřejmě, že nereagujeme na okolnosti a požadavky přicházející zvenčí. Musíme pochopitelně reagovat na změny ve fungování systému sociálních služeb (z nichž nejvýznamnější bylo přijetí nového zákona o sociálních službách a vše co z něho vyplývá a co na něj navazuje) ale i na potřeby, které se ve společnosti objeví „neinstitucionálně“. Příkladem je např. přeorientování se denního stacionáře na klienty s demencí, ačkoli jsme původně počítali s tím, že zájem bude především ze strany pohybově handicapovaných – a tedy společensky izolovaných – seniorů.
Níže uvedené zásady jsou formulovány tak, aby vystihovaly všechny námi poskytované služby a aktivity. Specificky – pro každou službu zvlášť – jsou formulovány v našich standardech a zveřejněny např. na naší webové stránce.
Posláním Horizontu je poskytovat komplexní sociální péči, služby a pomoc především seniorům a dospělým občanům s mentálním i fyzickým postižením, kteří nepotřebují nepřetržitou zdravotnickou pomoc a péči, zamezovat jejich sociálnímu vyloučení, poskytnout jim nové vyhovující prostředí k životu a přiměřené sociální kontakty pomocí trvalého ubytování v penzionu, nebo je udržet v jejich stávajícím prostředí a vztazích pomocí pečovatelské služby či stacionáře a nabídnout jim rozmanité a přiměřené aktivity a životní program.
Cílem Horizontu je
– zvýšení, respektive udržení soběstačnosti uživatelů
– tam, kde to není možné, chceme usilovat o to, aby kvalita života a prostředí utrpěla co nejméně.
– umožnit prožití klidného stáří a příjemných chvil navzdory různým komplikacím, které
s sebou vyšší věk přináší
– poskytovat pocit bezpečí, důvěry a zázemí při zachování soukromí uživatelů
– udržovat dosavadní síť sociálních vztahů, respektive spoluvytvářet a budovat vztahy nové. Tam, kde rodina není, respektive nefunguje nebo se nemůže klientovi dostatečně věnovat, se ji pokusit podle možností a přání klienta alespoň částečně doplnit
– vytvářet vztahy a komunitu mezi uživateli služeb i uživateli a personálem prostřednictvím společných aktivit
– integrovat nově příchozí do stávajícího společenství zařízení i okolí a pomáhat jim v orientaci a využívání místních institucí
– umožnit kontakt s různými generacemi formou otevřených a všem přístupných aktivit a formou zapojení mladých dobrovolníků do projektu
– aktivizovat a stimulovat uživatele služeb nabídkou rozmanitých programů
– umožňovat zapojení uživatelů do chodu zařízení a napomoci tak jejich seberealizaci
– citlivě doprovodit uživatele i v závěru života.
ílovou skupinou, které se snažíme pomáhat, jsou lidé, jejichž soběstačnost je především z důvodů věku a/nebo zdravotního stavu omezena a snížena, ale přitom nepotřebují trvalou zdravotnickou péči ani trvalý dohled jiné osoby. Těm nabízíme trvalé ubytování v penzionu, ambulantní docházení do stacionáře nebo pomoc prostřednictvím pečovatelské služby.
Skupině seniorů se věnujeme proto, že ze zkušeností víme, že všichni senioři v určitém věku a situaci pomoc potřebují, a že rodina často nemůže nebo nechce se jim věnovat tak, jak by potřebovali, resp. že i rodina si potřebuje od náročné péče o svého blízkého odpočinout.
Občanům, jejichž soběstačnost je natolik snížena, že potřebují pomoc i v úkonech základní sebeobsluhy a stálou přítomnost další osoby, ale nikoli nepřetržitou zdravotnickou péči, nabízíme pobyt v denním stacionáři. Nezáleží na tom, zda omezení jejich soběstačnosti je způsobeno vysokým věkem, nebo vrozeným či získaným fyzickým postižením nebo poruchou kognitivních funkcí.
Principy, na nichž naše práce stojí, vycházejí z křesťanské morálky a lze je vyjádřit slovy „láska k bližnímu“, v sekulární podobě pak „úcta k člověku“, nebo „respekt k osobě“. Ačkoli si neděláme sami o sobě iluze, že bychom byli schopni vůči našim bližním vždy jen pozitivních citů a vztahů, snažíme se, aby alespoň naše jednání vůči uživatelům i zaměstnancům těmto principům co nejvíce odpovídalo.
+ S výše zmíněnými principy je neodmyslitelně spojena svoboda, která je jednou z nejdůležitějších životních hodnot. Víme však, že právě senioři jsou o ni často připravováni, a to i svými blízkými. Odmítáme využívat jejich znevýhodněné situace, úbytku sil, handicapu apod. a zříkáme se manipulace s nimi, rozhodování za ně atd. I ti kteří nejsou schopni názory a vůli jasně vyjadřovat, jsou schopni dát najevo libost či nelibost. Motivujeme a vyzýváme uživatele, aby svá přání, návrhy, připomínky i nespokojenost vyjadřovali – otevřeně i anonymně.
+ Snažíme se, aby péče byla přiměřená každému z uživatelů, aby odpovídala přáním a potřebám každého z nich osobně a jeho zvláštní situaci a také, aby odpovídala všem jejich potřebám – duševním, duchovním, sociálním i tělesným.
+ Usilujeme o vstřícnost vůči všem a odmítáme jakékoli upřednostňování při plánování péče. Možnost využívat našich služeb je otevřená všem zájemcům cílové skupiny (s přihlédnutím ke kapacitě zařízení).
+ Při výběru klientů pro službu se snažíme o maximální objektivitu. Služby nesmí být nikomu odmítnuty na základě barvy pleti, pohlaví, přesvědčení ani osobních antipatií apod.
+ Pokud nemůžeme vyhovět všem, snažíme se, aby výběr klientů byl transparentní.
Tyto principy vnímáme jako svůj závazek vůči našim klientům i vůči veřejnosti.
III. Historie
V roce 2011 oslavil Horizont 10. výročí svého otevření. Jeho historie však sahá o pár let dále do minulosti. Rozdíl mezi původními plány a následnou skutečností je značný, především pokud jde o velikost zařízení, nikoli však pokud jde o ideu.
Hlavními dvěma ideami bylo soužití mladých se starými a pomoc jedněch druhým; a dále stálá dostupnost pomoci při zajištění soukromí seniorů. Horizont neměl být ani klasickým „domem s pečovatelskou službou“, ani klasickým „domovem důchodců“.
Od domu s pečovatelskou službou jej měla odlišovat možnost vždy se na někoho obrátit o pomoc. Tento požadavek vzešel z osobní zkušenosti „matky zakladatelky“ a dlouholeté předsedkyně Střediskové rady Marty Jurkové. Za minulého režimu se nemohla věnovat farářskému povolání a na živobytí si vydělávala jako pečovatelka, což pro ní byl jen jiný způsob služby bližním. Nejedou se stalo, že v domě s pečovatelskou službou po skončení provozní, resp. pracovní doby někdo z obyvatel domu upadl a protože nemohl sám vstát, dočkal (nebo také nedočkal) se pomoci až následující den s příchodem pečovatelky. Podobně neřešitelné byly pro některé seniory i „banální“ problémy jako prasklé žárovka v lustru, vypadlé jističe atd.
Od domova důchodců (v dnešní terminologii domova pro seniory) se měl Horizont odlišovat dostatkem soukromí svých obyvatel. V době, kdy myšlenky na zařízení typu Horizontu začaly klíčit, byl jednolůžkový pokoj, neřku-li s vlastním příslušenstvím, v domovech opravdu výjimkou.
Snahu také bylo nevytvořit další zařízení, které je jen pro staré lidi, nýbrž zařízení, kde by staří a mladí dokázali žít společně, pomáhat si, mít vzájemnou důvěru atd.
Právě mladí lidé, napadlo M. Jurkovou, by mohli být tím, na koho by se senioři obraceli v tísnivé situaci mimo pracovní dobu pečovatelské služby. Slečny a mladíci by v zařízení mohli po určitou dobu bydlet (např. po dobu studií) a pravidelně by byli k dispozici obyvatelům v naléhavých případech.
Paní Jurková tuto ideu prosadila v Diakonii a misii CČSH, která byla jednou z mnoha neziskových organizací, jež po 90. roce začaly vznikat a vnášet do systému sociálních služeb nový vítr a nové nápady. V rámci restitucí získala CČSH dům v Belgické ulici v Praze 2. Církev CČSH ji svěřila své Diakonii a budování plánovaného zařízení mohlo začít.
Ukázalo se však, že přebudování 5ti patrového domu na plánované zařízení je příliš velké sousto. Navzdory velkému entusiasmu a nasazení nebylo na tak důkladnou rekonstrukci možné sehnat dostatek financí. DM CČSH se nakonec rozhodla dům v Belgické směnit za vilu na Suchdole.
Z výměny zbylo ještě dost prostředků na přistavění další časti vily a její rekonstrukci.
Slevit z původního záměru a vzdát se některých představ a plánů, znamenalo značnou frustraci a zklamání. Zpětně viděno to však bylo požehnání. Jsme rádi, že je Horizont tam, kde je. Představa rušného centra v Belgické ulici nás ani malinko neláká. Pokud jde o občanskou vybavenost, je na Suchdole vše, co senioři potřebují. Výrazným bonusem je pak klidné rovinaté prostředí se spoustou zeleně a zahrádek, které od jara do podzimu přímo láká k procházkám. 
Také to, že Horizont je tak malý, je paradoxně jeho velkou výhodou. Lépe se tak dosahuje důvěrné, neformální a relativně přirozené atmosféry a prostředí, ze kterého na první pohled „nečiší“ instituce.
Před otevřením Horizontu došlo k jednání DM CČSH s MČ Praha – Suchdol. Jeho výsledkem bylo, že Horizont převzal výkon pečovatelské služby, kterou pro „své“ seniory zřizovala MČ. Do nitra Horizontu se také přesunul stacionář.
Výrazným okamžikem bylo získání právní subjektivity v roce 2003, která umožnila samostatně jednat i po právní stránce.
Od roku 2003 – 4 jsme začali pořádat akce, které sice nejsou přímo sociální službou, ale život místních seniorů obohacují a zpříjemňují. Jsou to různé – řekněme – kulturně společenské akce (přednášky, besedy, koncerty apod.) V průběhu času se rozrostly natolik, že je považujeme za stálou nabídku aktivit pro místní seniory.
K těm se někdy od roku 2006 přidaly výlety. Z občasných výjezdů se staly pravidelnou každoměsíční nabídkou od května do září.
Pochopitelně byl dalším zlomem vstup zákona o sociálních službách, který nabyl účinnosti 1.1.2007. Tím přestaly být „penziony pro seniory“ sociální službou. Registrování Horizontu jako „domova pro seniory“ se ukázalo být nereálné a Horizont tedy poskytuje pouze 2 registrované služby.
Od té doby se po formální stránce nic významného nezměnilo.
Personál byl prvních asi 7 let vzácně stabilní. V roce 2008 se nám obměnil personál téměř komplet. Od té doby dochází k menším změnám dochází nadále. Celkově se domníváme, že má Horizont na personál poměrně štěstí. Každá obměna v personálu znamená samozřejmě změnu – někdy výraznější, někdy méně výraznou. Některé kolegyně svým „angažmá“ Horizontu hodně pomohly a pozvedly jej o několik stupňů výš. V takových případech jejich odchodu ostatní personál, uživatelé i vedení, obzvlášť lituje. Zároveň ale chápeme, že – zvláště pro mladou generaci – je pro ně Horizont jen dočasnou zastávkou a zkušeností.
Každý rok se snažíme život Horizontu – zvláště jeho uživatelů – nějak obohatit a přijít s něčím novým. Co byly tedy „novinky“ roku 2011?
IV. Současnost
Mnohé změny se týkaly denního stacionáře. Jeho činnost – na rozdíl třeba od činnosti pečovatelské služby – se odehrává přímo v Horizontu. S klienty stacionáře jsme v nejužším kontaktu a jsou to klienti s velmi výraznou potřebou pomoci. Nejprve se tedy stručně zmíníme o změnách, které mají původ ve stacionáři. Podrobněji ( patřičnou fotodokumentací) o nich budeme psát v kapitolce o denním stacionáři:
– výlety za památkami Středočeského kraje jsme o obohatili o vyjížďky po Praze (vypravili jsme se do historického centra, ZOO a muzea Vojty Náprstka ). Impuls k tomu vzešel od klientů samotných. 
– asi po dvouleté pauze jsme opět spolupracovali se ZŠ Bílá v rámci programu Prahy 6 „Veřejná služba“
– aktivizační programy stacionáře jsme rozšířili o reminiscenční terapii a dramaterapii
– uspořádali jsme v knihovně MČ Praha – Suchdol výstavu výrobku denního stacionáře
– vyráběli jsme figurky pro o.s. Suchdolský betlém
– za výrazný počin považujeme výstavu výtvarných výrobků klientů stacionáře, kterou jsme uspořádali v místní knihovně. Setkala se s dobrým ohlasem a jsme rádi, že jsme místní veřejnosti mohli ukázat, že i staří lidé a lidé s postižením mohou být tvůrčí, když se jim trochu pomůže a když se jim někdo věnuje. Zde je fotka z vernisáže.
Za zmínku stojí také pravidelné prodejní stánky našich výrobků při zahájení Suchdolského betléma a na svatováclavském Suchdolském (p)osvícení.
Dalšími výraznými počiny byly:
– Oslava 10. výročí otevření Horizontu. 
Při této příležitosti předsedkyně střediskové rady a „matka zakladatelka“ Horizontu Marta Jurková oficiálně předala úřad svému nástupci Jiřímu Füzérovi. Na oslavě se sešly uživatelé stacionáře, obyvatelky penzionu, někteří uživatelé PS, zástupci CČSH, MČ Praha – Suchdol, pravidelní účastníci kulturně společenských akcí a další sympatizanti Horizontu. Jedlo se, povídalo, zpívalo, ba i tančilo a dokonce sportovalo.
– „Odpoledne otevřených dveří“ uspořádané na podzim také při příležitosti 10. výročí 
– První dobročinný bazar ve prospěch Horizontu
– Taneční odpoledne pro seniory. Účastnily se ho obyvatelky penzionu, klienti stacionáře a některé návštěvnice našich kulturně společenských akcí a většina personálu Horizontu. Hrála živá hudba, bylo drobné občerstvení. Měli jsme zde předtančení od holčiček i slečen z tanečního kroužku místního Domu dětí a mládeže.
Ženy – nepřekvapivě – byly ve výrazné přesile, takže musely někdy tančit i dámské páry, tančily se skupinové tance a nakonec musely tancechtivé dámy uspokojit i synové, kteří si přišly pro své maminky do stacionáře. S nápadem přišla a „duší“ celé akce byla kolegyně, která pracovala jako sociální terapeutka ve stacionáři. V létě z Horizontu odešla na studia do zahraničí. Obáváme se, že nikdo ze současného personálu nesdílí její taneční zápal a nebude opakování této akce iniciovat. Je to škoda, neboť ji všichni zúčastnění považovali za velmi zdařilou.
– Kromě pravidelného grantu Letiště jsme na kulturně společenské akce pro seniory dostali grant také od MČ Praha – Suchdol, a mohli jsme tak profesionály zvát i v druhé polovině roku. 
– Na podnět Horizontu Úřad MČ Praha – Suchdol instaloval na území MČ značné množství laviček, což přispělo k zpříjemnění života místních seniorů.
– Kromě tradiční spolupráce s SDM Sedlec a opětovné spolupráci se ZŠ Bílá, jsme v rámci programu „Veřejná služba“ navázali spolupráci s dalšími, např. s oddílem Kočovníci.
– Proběhla kontrola plnění registračních podmínek ze strany pražského magistrátu.
V. Pečovatelská služba
– je registrovanou sociální službou pod identifikátorem 2253794.
Své působiště a zdaleka nejvíc uživatelů má na území MČ Praha – Suchdol, jejíž úřad ji významně podporuje. K několika dalším klientům zajíždí i do jiných obcí, resp. MČ.
Svou zástavbou a složením obyvatelstva je Suchdol specifický – je na pomezí města a vesnice. Lidé zde nejčastěji žijí v rodinných domech, ve dvou až třech generacích. Často mladší generace může pomoci starší skoro ve všem. Jen každodenní vaření je pro potomky – zvláště pokud pracují – příliš náročné. Proto je jednoznačně nejžádanějším úkonem PS dovoz obědů. Ale i na Suchdole žijí někteří lidé osaměle, protože jsou jejich blízcí zaneprázdněni nebo rodinné vztahy nejsou ideální. Další nejžádanější službou je pomoc v domácnosti, pochůzky, nákupy a pomoc s hygienou.
Rozhodně se nedá říci, že by PS byla nevyužitá. Ostatně v naší PS pracují v přímé péči u uživatelů jen tři lidé na 2,25 úvazku. Pro danou oblast je to zatím akorát. Ještě snad nikdy jsme nebyli v situaci, kdy bychom klienta museli odmítnout (snad jen v případech, kdy zájemci zaměňovali několikahodinovou osobní asistenci či dohled s pečovatelskou službou). Především v prvním pololetí byly pečovatelky poměrně značně vytíženy a pro případné nové zájemce jsme obtížně hledali volnou kapacitu, zvláště pokud by šlo o častější, např. každodenní službu. V druhém pololetí se kvůli několika úmrtím a odchodům klientů z domova situace změnila a volnou kapacitu máme. Zájem o služby je kolísavý, závislý hlavně na zdravotním stavu klientů, hospitalizacích atd. Naše pečovatelky byly především v prvním pololetí poměrně vytíženy a pro případné nové zájemce jsme obtížně hledali volnou kapacitu, zvláště pokud by šlo o častější, např. každodenní službu. Rozhodně se nedá říci, že by pečovatelky neměly „do čeho píchnout“.
Celkově jsme služby poskytli v tomto roce 100 klientům.
Nově jsme podepsali smlouvu s 25 uživateli. Během roku zemřelo 17 uživatelů, 4 jsou trvale umístěni v rezidenčních zařízeních, resp. v LDN a návrat domů není pravděpodobný. Někteří z nich využívali naše služby dosti intenzivně. Ke konci roku evidujeme 79 klientů, kteří službu pravidelně využívají. Ne všichni ji využívají ve stejné míře, tj. stejně často či stejné množství úkonů. Jednoznačně nejžádanější službou je dovoz obědů.
Častým jevem je postupné rozšiřování služeb o další úkony. Jak klientům ubývají síly a zhoršuje se zdravotní stav, zvyšuje se jejich potřeba pomoci. Poměrně často někdo projeví zájem jen o dovoz obědů a po určité době, někdy až po několika letech, začne potřebovat pomoc i v dalších oblastech. Někdo naopak služby omezí, když jeho „děti“ odejdou do důchodu a zůstanou se seniorem doma.
V následující tabulce uvádíme přehled vykonaných úkonů PS v posledním roce. Někdy je těžké péči důsledně rozlišit na jednotlivé úkony (někdo chce spíše pomoc s úklidem, někdo si chce raději popovídat a v rámci jedné návštěvy se „stihne“ obojí apod.).
| PŘEHLED ÚKONŮ PS | Rok 2011 |
| Nákupy a pochůzky (jednotkou je hodina) | 204 |
| Praní (jednotkou je pračka) | 146 |
| Dovoz obědů (jednotkou je úkon) | 13 587 |
| Úklidy a pomoc v domácnosti (jednotkou je hodina) | 525 |
| Přítomnost u klienta v domácnosti (jednotkou je hodina) | 51 |
| Pomoc s hygienou, ranní toaletou (jednotkou je hodina) | 293 |
| Doprovod (jednotkou je hodina) | 54 |
| Doprava po Suchdole (jednotkou je úkon) | 167 |
| Doprava mimo Suchdol (jednotkou je km) | 1017 |
Domníváme se, že klienti jsou s našimi službami spokojeni. Svědčí o tom nejen to, že uživatelé naše služby doporučují svým známým, ale především to dokládá anonymní dotazníkový průzkum, který každoročně provádíme. Dotazník je (s malými změnami) týž, abychom mohli srovnávat výsledky v jednotlivých letech.
I letos dopadl v náš prospěch. Výsledky za tento rok i za poslední léta jsou vyvěšeny na naší webové stránce (http://www.centrumhorizont.cz/?p=829).
V přístupu k uživatelům se snažíme se o individuální přístup a plánování sociálních služeb, včetně průběžného hodnocení spolu s klientem. Je to i požadavek standardů kvality sociálních služeb, na který je kladen obzvláštní důraz.
Systém, kdy „klíčovými pracovnicemi“ byly pečovatelky, se nám neosvědčil. Proto jsme individuální plánování od roku 2010 svěřili sociální pracovnici. Rozhodně v tomto ohledu udělala velký kus práce, jak jsme se zmínili i ve výroční zprávě za rok 2010. V současné době v pracovním týmu mluvíme o tom, že by od roku 2013 převzal individuální plánovaní na svá bedra opět personál v přímé péči. Po tříleté činnosti soc. pracovnice a absolvování odpovídajících kursů by na to měl být lépe připraven.
Předsevzetím do nového roku je začít s týmovou supervizí. Stále jsme všichni cítili, že se supervizí to v PS stále není ono a pečovatelky stále nezakusily její smysl. Také supervizor cítil, že k ní přistupují jen jako k povinnosti. Domluvili jsme se tedy, že od příštího roku uděláme další pokus s týmovou supervizí – s jinou supervizorkou než před pár lety, ale i s novým personálem (který už není vůči supervizi tak „zablokovaný“) a v neposlední řadě s pozitivní zkušeností s týmovou supervizí ve stacionáři.
Personální zabezpečení a organizační struktura pečovatelské služby:
VI. Denní stacionář
– je druhou registrovanou sociální službou poskytovanou naší organizací (identifikátor 4721158).
V průběhu roku využívalo pravidelně stacionář k dennímu pobytu 18 klientů. 13 z nich je v různém stupni demence, 5 jich navštěvovalo stacionář spíše kvůli společenskému kontaktu či špatné pohyblivosti a z toho pramenící obavě o své bezpečí. V průběhu roku začali stacionář navštěvovat 4 noví uživatelé.
K osobám, kterým stacionář přímo pomáhá, musíme počítat i blízké našich klientů, kteří díky pobytu uživatelů ve stacionáři mohou chodit do zaměstnání, vyřídit si své osobní záležitosti, lékaře atd. a od náročné péče o své blízké si odpočinout.
Ke konci roku pravidelně využívá stacionář 12 klientů. Jeden uživatel v průběhu roku zemřel.
Dvě klientky odešly do domova se zvláštním režimem. Dva klienti přestali navštěvovat stacionář, protože jim z nějakého důvodu nevyhovoval (jeden nezapadal do současné skladby uživatelů, u druhého byly návštěvy ve stacionáři spíše přáním rodiny). V jednom případě musela být služba ukončena z naší strany.
Jen část z klientů navštěvuje stacionář každý den. Denní kapacitu máme stanovenou na 8 uživatelů a všech 12 bychom zde mít nemohli kvůli nedostatku prostoru i personálu. 8 uživatelů je však hraniční počet, záleží na stupni samostatnosti resp. nesamostatnosti.
Někteří uživatelé si sami – či po dohodě se svými blízkými – zvolí k návštěvě stacionáře jen určité dny. Některým musíme – s ohledem na personální kapacitu – z naší strany nabídnout návštěvy ve stacionáři jen v některé dny, ačkoli by stáli o návštěvy častější. Vždy se jim však snažíme nabídnout alespoň něco. Preferujeme při tom ty klienty, kteří by trávili čas osaměle a kde je tedy větší riziko úrazu, případně, kdy jsou pečující příbuzní zaměstnaní apod.
V tomto roce převažovali uživatelé s větší potřebou péče. Zvláště v prvním pololetí byl stacionář naplněný.
U klientů stacionáře je kvůli různým druhům postižení a obtížím v komunikaci nutná užší spolupráce s rodinou, což se nám zatím ve většině případů daří.
V péči se snažíme o individuální přístup. U klientů denního stacionáře vedeme poměrně podrobnou dokumentaci.
Ve stacionáři došlo k jedné personální změně – v polovině roku jsme měnili sociální terapeutku, která má na starosti individuální plánování s klienty.
Kromě pomoci se sebeobsluhou a základní fyzické i psychické aktivizace ze strany stálého personálu v přímé péči, využíváme v péči o uživatele různé podpůrné terapeutické metody. Přicházejí je vykonávat externí pracovníci s odpovídajícím vzděláním. Naší snahou v tomto směru je dosažení rozmanitosti nabízených činností. Tato rozmanitost samozřejmě nesmí být v rozporu s potřebou pravidelnosti a stereotypu, který potřebují obzvláště uživatelé se syndromem demence. Pravidelné střídání aktivizačních metod v průběhu týdne naopak přispívá nejen k aktivizaci uživatelů, ale pomáhá jim to i strukturovat čas.
Dlouhodobě výtvarné volnočasové aktivity
Hudební volnočasové aktivity
a pohybové volnočasové aktivity
Letos k nim nově přibyla reminiscenční terapie alias klub pamětníků
a volnočasové aktivity vycházející z dramaterapie.
Jako fakultativní službu poskytujeme i logopedii.
Všechny aktivizační programy musí jejich lektoři samozřejmě přizpůsobit aktuální skladbě klientů ve stacionáři a často jsou zmíněné metody spíše odrazovým můstkem pro činnost a komunikaci ve skupině. Výsledkem „naší“ dramaterapie asi nikdy nebude veřejné vystoupení apod. Přesto jsme přesvědčeni o smyslu nabídky všech uvedených činností.
Připomeneme ještě společné tvoření seniorů, dětí a maminek z mateřského centra Rybička. V rámci programu Prahy 6 „Veřejná služba“ proběhla další spolupráce se ZŠ Bílá. Děti pod vedením paní učitelky výtvarné výchovy připravily několik polotovarů pro výrobky, v nichž pak senioři ve stacionáři pokračovali. Letos se několikrát podařilo, že děti i senioři tvořili společně.
Myslíme, že můžeme říci, že během posledního roku „zdomácněla“ týmová supervize. Všichni z personálu se jí přestali bát a domníváme se, že zakusili její smysl. Po několika letech různých pokusů to považujeme za úspěch.
| PŘEHLED SLUŽEB a AKTIVIT STACIONÁŘE | Rok 2011 |
| Denní pobyt ve stacionáři (jednotkou je osoba / den) | 1436 |
| Obědy vydané ve stacionáři | 3344 |
| Celková hygiena (jednotkou je hodina) | 47,5 |
| Doprovod (jednotkou je hodina) | 4 |
| Fyzioterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) | 37 |
| Muzikoterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) | 24 |
| Arteterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) | 36 |
| Reminiscenční terapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) | 12 |
| Dramaterapie (jednotkou je návštěva pracovníka v zařízení) | 30 |
| Doprava po Suchdole (jednotkou je úkon) | 565 |
| Doprava mimo Suchdol (jednotkou je km) | 813 |
Personální zabezpečení a organizační struktura denního stacionáře:
VII. Penzion
Dá se říci, že ke konce roku není penzion plně obsazený. De facto – ale nikoli de iure – je jeden byt volný. Těsně před koncem roku se rozhodlo, že jeho obyvatelka, která po CMP je trvale hospitalizována v PL, se už nebude moci do Horizontu vrátit. 2x jsme to s jejím návratem zkusili, ale zkušenosti i rozhodnutí lékařů je, že paní potřebuje stálou přítomnost další osoby v bezprostřední blízkosti. Až tedy najde místo v domově pro seniory, resp. v domově se zvláštním režimem, budeme vybírat nového obyvatele.
Většina stávajících obyvatelek jsou ještě původní, z roku 2001. Zestárly o deset let, což se nemohlo neprojevit. Nejstarší obyvatelka oslavila v tomto roce 96. narozeniny, věk většiny ostatních se pohybuje mezi 85 – 90 lety. Potřebují stále více pomoci a stále více se obracejí na naši pečovatelskou službu. Výjimkou je další paní po CMP, která je nejmladší a zároveň fyzicky nejpostiženější obyvatelkou. Její stav se však pozvolna, po malých krůčcích lepší a je jediná, která potřebuje pomoci stále méně. Letos jsme přijali rekordně nízký počet žádostí o přijetí – pouhých deset. Často zájemci ztratí zájem, když slyší, že by museli čekat několik let. Zájemcům se snažíme dávat i kontakty na zařízení, kde by mohli uspět dříve.
Výsledky obvyklého průzkumu spokojenosti obyvatelek s bydlením v penzionu si můžete přečíst na této adrese: http://www.centrumhorizont.cz/?p=766
Skupina obyvatelek stále podporuje indického adolescenta na studiích. V současné době je plnoletý, ale stále studuje. Párkrát ročně si s ním vyměníme dopis, pochlubí se nám svými studijními úspěchy. Korespondenci v angličtině obstarává také jedna z obyvatelek.
VIII. Kulturně – společenské akce pro seniory
Již třetím rokem nás v tomto směru podporovalo Letiště Praha a.s. ve svém programu Dobré sousedství. Letos poprvé nás podpořila i MČ Praha – Suchdol v rámci svého grantového řízení. Část programů – přednášek a koncertů stále vykonávají dobrovolníci.
Jednoznačně největší zájem je o přednášky a besedy s „živým“ vystupujícím. V závěsu za nimi jsou koncerty. Na „neživé“ programy, hlavně promítání , chodí o poznání méně návštěvníků. 
Frekvence „živých“ akcí se ustálila na 2-3 v měsíci. Více už by bylo moc a návštěvnost by klesala. Vytvořila se menší komunita zájemců o tyto akce, kteří se znají dlouhodobě, nebo aspoň od vidění z Horizontu. Právě vytváření „společenství“ je pro nás důležitější, než samotná nabídka kulturních akcí. Totéž by se dalo říci i o našich výletech, kde složení účastníků je ještě stálejší, než je tomu u návštěvníků akcí v Horizontu.
V posledních 2-3 letech se na Suchdole po kulturně společenské stránce děje více a více věcí. Proto začal vycházet „Suchdolský kulturní přehled“, v němž pravidelně dávají i „živé“ akce Horizontu. Jsme rádi, že můžeme přispět svou „troškou do mlýna“. Nabídku jiných akcí samozřejmě nevnímáme jako konkurenci. Je ostatně zaměřená především na jiné skupiny návštěvníků (v některých případech tématy, v jiných případech dobou konání).
Už druhým rokem pořádáme 2x ročně „fotoodpoledne“, kdy promítáním fotek s komentářem připomínáme našim návštěvníkům, co s námi prožili. Zároveň tím informujeme případné nové zájemce, co vše se od nás mohou dočkat. Respektive informujeme blízké klientů stacionáře, pokud mají zájem, o dění ve stacionáři a zapojení jejich blízkých do tohoto dění.
IX. Dobrovolnictví
Přiznáváme, že ve snaze o zapojení dobrovolníků do poskytování sociálních služeb nejsme příliš aktivní. Pro stacionář začala jako dobrovolnice pravidelně pracovat jedna paní, která spolu s jednou členkou personálu vedla reminiscenční skupinku. Po odchodu kolegyně na studium do zahraničí, na reminiscenci zůstala sama.
„Dobrovolnice“ nám zde pomáhají při zajištění stálé služby v penzionu, jak jsme se o tom zmínili v kapitolce o historii (model „soužití generací“). Čím zde bydlí déle, tím jsou na ně obyvatelky samozřejmě více zvyklé a jsme proto rádi, když se nestřídají příliš často, což se nám naštěstí daří. Dvě z nich už zde bydlí a slouží od roku 2007, jedna od roku 2010 a jedna vystřídala svou předchůdkyni v tomto roce.
Druhý typ dobrovolníků sem chodí „přednášet“ nebo hrát 
v rámci kulturně společenských programů pro seniory. Těchto dobrovolníků zde loni bylo 21. Část z nich sem chodí už tradičně a opakovaně. Každý rok se sem však snažíme přivést nějaké nové tváře. Těch bylo minulý rok 11.
X. Statistika služeb a aktivit v letech 2004 – 2011
Jde o souhrnnou statistiku za celou organizaci, tj. za obě registrované služby (denní stacionář a pečovatelkou službu) plus doprovodné programy a fakultativní služby.
Při prohlížení tabulky je třeba mít na paměti, že zatímco některé služby se dříve počítaly na „úkony“, od roku 2007 jsou přepočítávány na hodiny.
Tato tabulka samozřejmě nevyčerpává všechny aktivity Horizontu. Akce, které se nám „nevešly“ do žádné z položek jsou např. návštěvy z několika základních škol, během nichž se děti ptaly seniorů na dětství, nebo pomoc a účast dětí a učitelek při arteterapii, návštěva SDM Sedlec s klienty stacionáře a naopak návštěva jejich klientů na koncertu v Horizontu, výměnná návštěva stacionáře v domově E.Purkyňové v Šolínově ulici, výstava výrobků stacionáře v místní knihovně, taneční odpoledne pro seniory, fotoodpoledne atd.
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| Nákupy a pochůzky | 69 | 103 | 207 | 196 | 238 | 242,25 | 204 |
| Dovoz obědů | 12 619 | 10 612 | 13 573 | 13 846 | 15 559 | 17 250 | 16 931 |
| Úklidy a pomoc v domácnosti | 366 | 454 | 597,75 | 607 | 624,75 | 641,75 | 525 |
| Praní prádla (počet praček) | 114 | 133 | 190 | 173 | 207 | 177 | 146 |
| Pomoc s hygienou, ranní toaletou, WC | 264 | 268 | 361,5 | 478 | 331 | 372,25 | 293 |
| Podání jídla postiženému | 359 | 484 | 261 | 205 | 272 | 290 | |
| Přítomnost u klienta v domácnosti * | 707 | 801 | 327 | 111 | 36,5 | 16,5 | 51 |
| Denní pobyt ve stacionáři * | 579 | 895 | 1379 | 1251 | 1436 | ||
| Doprovod | 13 | 11 | 107,25 | 170 | 121 | 47,5 | 58 |
| Jednoduché ošetř. úkony ** | 684 | 470 | |||||
| Fyzioterapie + | 11 | 36 | 22 | 33 | 31 | 43 | 37 |
| Muzikoterapie + | 17 | 25 | 24 | 24 | |||
| Arteterapie + | 11 | 30 | 36 | 41 | 36 | ||
| Reminiscenční terapie + | 12 | ||||||
| Pedikúra + | 21 | 23 | 27 | 69 | 70 | 75 | 89 |
| Masáže + | 47 | 43 | 55 | 45 | 38 | 41 | 44 |
| Doprava po Suchdole ++ | 547 | 1350 | 1132 | 732 | |||
| Doprava mimo Suchdol +++ | 752 | 1164 | 1789 | 1830 | |||
| Trénink paměti | 10 | 9 | |||||
| Bohoslužba | 19 | 20 | 22 | 19 | 19 | 17 | 18 |
| Biblická hodina | 40 | 38 | 37 | 38 | 43 | 39 | 40 |
| Videokavárna | 12 | 12 | 11 | 11 | 15 | 16 | 11 |
| Hudební kavárna | 37 | 32 | 36 | 28 | 33 | 35 | |
| Promítání dokumentárních filmů | 28 | 38 | 33 | 38 | 41 | 45 | 40 |
| Společenská odpoledne pro seniory | 5 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Koncerty | 8 | 13 | 13 | 10 | 12 | 10 | 14 |
| Dětská vystoupení | 3 | 1 | 1 | 1 | 4 | 4 | 2 |
| Přednášky a besedy | 27 | 20 | 21 | 22 | 25 | 23 | 20 |
| Výlety | 1 | 9 | 11 | 9 | 9 | 8 | 8 |
| Kursy pro seniory | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
* dohled nad klientem v domácnosti a pobyt ve stacionáři jsme v letech 2003 – 6 nerozlišovali a údaj uvedený v tabulce je v hodinách. Od roku 2007 je dohled v domácnosti uveden v hodinách a pobyt ve stacionáři ve dnech.
** od r. 2008 zahrnuty v jiných službách, nejčastěji pomoc s hygienou
+ uvádíme počet návštěv lektora v zařízení, nikoli počet hodin nebo obsloužených klientů
++ jednotkou je jedna cesta na území MČ Praha – Suchdol (nejčastěji jde o dopravu do stacionáře, střediska os. hygieny, k prakt. lékaři apod.)
+++ jednotkou je 1 km (nejčastěji jde o dopravu do stacionáře, na vyšetření do nemocnic apod.)
XI. Plány do budoucna
Pochopitelně, že v době krize, zadluženého státu a „rozpočtové odpovědnosti“ se do budoucnosti díváme s obavami.
Neradi bychom svou činnost úplně ukončili. Obyvatelky penzionu samozřejmě nemůžeme vystěhovat a nedovedeme si představit ani to, že bychom skončili s pečovatelskou službou a stacionářem. Snažíme se, aby kapacita stacionáře i pečovatelské služby byla naplněná. Většinu času tomu tak je. Při křehkosti naší cílové skupiny však dochází poměrně často ke změnám ve vytíženosti obou služeb. Snad by bylo možné o malinko zvýšit kapacitu, ale bylo by to na úkor kvality péče a individuálního přístupu a touto cestou jít nechceme. Také bychom neradi omezovali aktivizační programy poskytované externími lektory ve stacionáři. Všechny se nám osvědčily a připadají nám smysluplné.
Víme tedy, že nás nečekají nadějné vyhlídky. Nechceme však klesnout k navyšování počtu úkonů a obsloužených klientů za každou cenu, protože jsme přesvědčeni, že by tím utrpěla kvalita péče a individuální přístup a vztah ke klientům. A nechceme také přetěžovat personál v jejich už tak dost náročné práci.
Cítíme se být pod dvojím tlakem – zákonem, standardy kvality i vlastním svědomím jsme tlačení k co největší kvalitě. Finanční nejistota nás tlačí k co největší kvantitě. A vyřešení tohoto napětí je v nedohlednu.
Naším největším plánem, snahou a předsevzetím je tedy VYDRŽET!
XII. Finanční zpráva
Výnosy i výdaje uvedené v grafech a tabulkách níže jsou za celou organizaci, nikoli za jednotlivé služby. Vyúčtování za jednotlivé služby předkládáme institucím, které nás podporují, pokud je tento požadavek součástí darovací smlouvy či rozhodnutí nebo pokud o to tyto instituce projeví zájem.
| VÝNOSY | ||
| celkem: | 3 850 290,80 Kč | 100,00% |
| příjmy od klientů | 1 206 306,00 Kč | 31,33% |
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | 953 000,00 Kč | 24,75% |
| Jiné ostatní výnosy (zvl. obědy pro klienty) | 930 955,80 Kč | 24,18% |
| MČ Praha-Suchdol | 398 500,00 Kč | 10,35% |
| Magistrát HM Praha | 174 500,00 Kč | 4,53% |
| Letiště Praha a.s. | 73 200,00 Kč | 1,90% |
| Sponzorské dary | 61 329,00 Kč | 1,59% |
| Praha 6 | 52 500,00 Kč | 1,36% |
VÝDAJE:
PROVOZNÍ NÁKLADY:
| celkem: | 2 377 625,58 Kč | 100,00% |
| jiné služby (hl. platby za obědy externímu dodavateli) | 985 677,00 Kč | 41,46% |
| odpisy HIM | 572 386,00 Kč | 24,07% |
| energie | 323 282,94 Kč | 13,60% |
| právní a ekonomické služby | 112 983,00 Kč | 4,75% |
| spoje | 78 232,00 Kč | 3,29% |
| různý materiál,čistící a hyg.potřeby | 75 333,87 Kč | 3,17% |
| opravy a údržba | 58 380,20 Kč | 2,46% |
| pojištění | 49 278,00 Kč | 2,07% |
| jiné ostatní náklady | 46 362,78 Kč | 1,95% |
| vzdělávání | 24 414,00 Kč | 1,03% |
| kancelářské potřeby | 21 721,00 Kč | 0,91% |
| propagace a reprezentace | 11 330,00 Kč | 0,48% |
| bankovní poplatky | 9 929,79 Kč | 0,42% |
| vybavení DHIM | 5 990,00 Kč | 0,25% |
| cestovné | 2 325,00 Kč | 0,10% |
OSOBNÍ NÁKLADY:
| celkem | 1 690 813,00 Kč | 100,00% |
| mzdy | 1 031 733,00 Kč | 61,02% |
| odvody na soc. a zdrav. pojištění | 393 535,00 Kč | 23,27% |
| DPČ | 146 788,00 Kč | 8,68% |
| DPP | 94 695,00 Kč | 5,60% |
| životní pojištění | 9 600,00 Kč | 0,57% |
| penzijní připojištění | 9 600,00 Kč | 0,57% |
| zákonné pojištění zaměstnanců | 4 862,00 Kč | 0,29% |
FINANČNÍ UZÁVĚRKA:
PODĚKOVÁNÍ
Děkujeme především Pánu Bohu za vše
a dále
DĚKUJEME
– našim klientkám a klientům za trpělivost, s jakou snášeli případnou nedokonalost našich služeb i nás samých,
– našim milým kolegyním a spolupracovnicím Romaně Miňovské, Haně Novotné, Mirce Gardelkové, Petře Vojáčkové, Vlastě Balcarové, Andree Kornucové, Miriam Žilkové, Editě Lachmanové, Hance Jamriškoví, Zlatě Fořtové, Drahomíře Brokové a dalším za podobnou snášenlivost vůči nám i občasným rozmarům našich klientek a klientů,
– našim „pohotovostním“ dobrovolnicím Táně Toma, Doubravce Vokáčové, Alžbětě Brusinové, Drahomíře Rezkové a Alžbětě Kopecké za bdělost a ochotu při jejich službách,
– Haně Čížkové za nezištnou, dobrovolnou, ochotnou a obětavou pomoc ve stacionáři,
– Ministerstvu práce a sociálních věcí, Městské části Praha – Suchdol, Magistrátu hlavního města Prahy, Letišti Praha a.s. a našim sponzorům Zdeňku Skálovi, Liboru Jurkovi, Markovi Pocestnému za finanční podporu,
– dr. Z. Fořtové, M. Loewovi, dr. M. Secké, A. Kordić, dr. K. Kovařovicovi, J. Saifertovi, dětem a paním učitelkám z mateřské školy „U Lesa“ a ze ZŠ Bílá, paní učitelce Malé a dětskému souboru Dejvická píšťalka, J. Šejblovi, J. Hurtovi, M. Šmídové, M.Šmídovi a K.Pangrácové, ing. V Hynkovi, souboru Vichr z hor, E.Cudlínové, P.Jurkovičovi, L. Stavákové, P.Bláhovi, P. Kadeřávkovi, Z. Niklovi, P. Fuksovi, Z. Mickovi, O. Kunertová a ing. J.Zichovi za věnovaný čas, za ochotu a pečlivost, s jakou si připravili svá vystoupení a programy pro naše seniory a seniorky,
– za příkladnou ochotu a spolupráci DĚKEJEME
– panu starostovi Petru Hejlovi, Janě Krulíkové, Ludmile Knappové a Magdaleně Turchichové z Úřadu MČ Praha – Suchdol
– našim účetním Marku Sezimovi a firmě Finesa,
– členům střediskové rady Martě Jurkové, Jiřímu Füzérovi, paní farářce Jarmile Kučerové, Libuši Terynkové, Magdaleně Turchichové a Romaně Miňovské,
– panu doktorovi Jozefu Čupkovi a paní doktorce Jiřině Majerové a jejich zdravotním sestrám Kláře Procházkové a Anežce Hronkové,
– Vlastimilu Rysovi a zaměstnancům restaurace Na Farmě
a všem dalším dobrým duším, na něž jsme pro množství jmen a pro naši slabou paměť zapomněli, za vše dobré, co pro nás udělali. Věříme, že nic z toho nakonec zapomenuto nebude a skryto nezůstane.
