PROGRAM HORIZONTU na SRPEN 2010

3. 8. 2010

Středa 4.8.  

15:00  – přednáška: POVÍDÁNÍ O HOUBÁCH – náš přední mykolog ing. Jiří   Baier nás seznámí s mnohými zajímavostmi i praktickými informacemi o tom, jak  houby zpracovávat, vařit, zda je lešpí houby sušit či mrazit atd.

Čtvrtek 5.8.   

 8:00  –   pedikúra

 15:00  –   dokumentární odpoledne: Měsíc – jaká je asi minulost, přítomnost a  budoucnost tělesa, které nás věrně provází a ovlivňuje přírodní  pochody na naší planetě i lidskou kulturu, myšlení, mytologii …

Pátek 6.8.  

15:00  –  hudební kavárna: George Winston – December – soudobý skladatel,  který potěší obzvláště milovníky křehkých a romantických klavírních skladeb

Úterý 10.8.   

10:00  –  muzikoterapie se Zlatou Fořtovou

Středa 11.8. 

15:00  –  přednáška: Emil Holub a jeho ženy – o dalším z významných Čechů  bude hovořit dr. Milena Secká. Kdo si pamatuje její loňskou zábavnou a  poutavou přednášku o Emilu Holubovi, jistě si tu letošní nenechá ujít.

Čtvrtek 12.8.   

pro zájemce: výlet do muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci

8:00  –   pedikúra

15:00  –  dokumentární odpoledne: GALAPÁGY – dokumentární cyklus o ostrovech   s unikátní přírodou. Díl II. – Život mezi živly  (velkoplošná projekce)

Pátek 13.8.  

 8:00  –  pedikúra

15:00  –  hudební kavárna: George Winston – Autumn (Podzim) – soudobý skladatel, který potěší obzvláště milovníky křehkých a romantických klavírních skladeb

Čtvrtek 19.8.    

8:00   –  pedikúra

15:00  –  dokumentární odpoledne: Zvířata v rituálech celého světa

Pátek 20.8. 

15:00  –  hudební kavárna: George Winston – Summer – soudobý skladatel, který potěší obzvláště milovníky křehkých a romantických klavírních skladeb

Úterý 24.8.    

10:00   –  muzikoterapie se Zlatou Fořtovou

Čtvrtek 26.8.   

8:00  –  pedikúra

15:00   –  dokumentární odpoledne: Qin Shihuang – první čínský císař – známý mimo  jiné tím, že právě pro jeho hrob byla vytvořena unikátní hliněná armáda  (velkoplošná projekce)

Pátek 27.8.    

15:00 –  videokavárna: BARAKA – odysea země (1992) – fascinující obrazová a  hudební koláž ze různých koutů přírody i různých lidských kultur. Oslava rozmanitosti života na zemi.                              

Pondělí 30.8.   

14:00  –  arteterapie – výtvarná dílna  s Hankou Jamriškovou      

16:30  –  masáže

                                            

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATELEK PENZIONU

20. 7. 2010

V Horizontu bydlí 9 stálých obyvatelek.

Zpět se nám vrátilo 7 dotazníků. V předchozích letech bylo odevzdáno vždy 8 dotazníků. Letos jedna z obyvatelek ležela v době průzkum v dosti vážném stavu v nemocnici a je tedy velmi pravděpodobné, že dotazník nevyplnila (ačkoli jsme jí ho po rodině posílali) a jedna z obyvatelek průzkum pravděpodobně dlouhodobě ignoruje.

Navíc jedna z obyvatelek (asi omylem) odevzdala jiný dotazník – ten, který byl určen pro klienty pečovatelské služby a který jsme rozdávali i obyvatelkám, neboť i ony jsou klientkami PS.

Zjistili jsme to až po zveřejnění výsledku průzkumu v PS, takže jsem ho už nemohli započítat. Na všechny známky odpověděl „jedničkou, což svědčí o její celkové  spokojenosti. Přesto jsme se tento výsledek neodvážili přenést do ankety spokojenosti obyvatelek, neboť otázky v obou dotaznících se v něčem lišily a pro obyvatelky bylo otázek víc. Znamená to, že jsme celkové výsledky počítali pouze ze 6 dotazníků.

            Oproti loňskému roku došlo u 5 otázek k mírnému zhoršení, u 9 naopak k mírnému zlepšení. U tří otázek zůstal výsledek stejný. Porovnání s loňským rokem uvádíme v závorkách.    

            Domníváme se, že výsledek je uspokojivý a jsme tomu rádi (zvlášť s ohledem na to, jak kritický je pohled některých obyvatelek na stacionář). Průzkum zopakujeme opět za rok a doufáme, že z výsledků budeme opět moci mít radost.

+ Jak se cítíte po zdravotní stránce?   3    (zhoršení o 0,5)

+ Jak hodnotíte svou celkovou životní situaci?         2,33   (zhoršení o 0,7)

+ Jak hodnotíte vztahy mezi obyvatelkami navzájem?          1,33    (zhoršení o 0,33)

+ Máte pocit, že Vaše věci a Váš byt je dobře zabezpečen proti poškození?      1,6   (zhoršení o 0,47)

+ Jak hodnotíte pořádek a čistotu  v budově  Horizontu?   1,16   (zlepšení o 0,22)

+ Je v Horizontu dostatečný klid, nic Vás zde neruší?         1,16   (zlepšení o 0,09)

+ Má o Vás personál zájem? Pohovoří s Vámi občas?          1,16    (zlepšení o 0,09)

+ Jak hodnotíte kvalitu svého bydlení (byt)?  1    (zlepšení o 0,13)

+ Zhodnoťte, jak jste celkově spokojena s životem v penzionu?     1    (zlepšení o 0,13)

+ Zhodnoťte prosím chování personálu:         1      (zlepšení o 0,25)

+ Jak hodnotíte rychlost a ochotu s níž jsou vyřizovány Vaše stížnosti a požadavky?              1

+ Jak hodnotíte rychlost a ochotu s níž personál reaguje, když ho zavoláte nebo o něco požádáte?             1        (zlepšení o 0,13)

+ Doporučila byste penzion Horizont svým blízkým přátelům?    1

+ Jste o dění v Horizontu, o novinkách, programu, službách, změnách, opravách atd. dostatečně a včas informováni?      1        (zlepšení o 0,13)

+ Máte někoho z personálu ( do kterého počítáme i naše dobrovolníky), kdo má Vaši plnou důvěru  – na koho byste se neváhaly obrátit se svými starostmi a obavami nebo když potřebujete poradit?   1        (zhoršení o 0,35)

Romanka je moc hodná. Mám ji ráda jako vlastní vnučku.

+ Jak je ze strany personálu respektována Vaše intimita, stud a soukromí?             1       (zlepšení o 0,13)            

+ Je Vám v penzionu někdy dlouhá chvíle, nudíte  se?             1          

+ Chcete nám ještě něco sdělit?

Máme štěstí, že máme tak hodného ředitele a velmi ochotného pomoci. Moc mu za vše děkuji.

 

KRONIKA HORIZONTU za DUBEN 2010

12. 7. 2010

Velkou událostí tohoto měsíce byly narozeniny jedné z byvatelek. Narozeniny v Horizontu slavíme poměrně často, ale zřídkakdy – vlastně poprvé – jsou to 95. narozeniny. Navíc se jich tato dáma dožívá neuvěřitelně svěží na těle i na duchu. Své narozeniny pojala – jak jsme tomu u ní zvyklí – velmi zodpovědně. Spolu s dcerou vařily a pekly, aby mohla ostatní obyvatelky i personál královsky pohostit. Oslava v rámci Horizontu se odehrála na biblické hodině.

 

Své osobní přátelé a příbuzné si pozvala k sobě do bytu. Byli tam sice trochu namačkaní, ale vešli se. V tomto věku má málokdo nějaké vrstevníky přátele z mládí. Naše oslavenkyně si však na nedostatek gratulantů nemohla stěžovat. Kéž by se všechny naše obyvatelky dožily takového věku v takové kondici.

Samozřejmě se ke gratulantům připojil i personál Horizontu. Nechali jsme jí upéci dort (pekla ho pro nás, resp. pro ní naše  bývalá kolegyně Pavla). Domnívali jsme se totiž, že jako vyučená cukrářka a čerstvá důchodkyně má nejen dostatek umu, ale i času, aby si s ním mohla pěkně vyhrát. A opravdu se jí po estetické i  chuťové stránce povedl.

 Dále jsme paní darovali balíček různých pochutin a nezbytný šampus. A ještě před tím, než jsme jí to všechno dali, jsme se s tím na zahradě vyfotili. A tuto fotku teď používáme jako přání k narozeninám pro všechny naše klienty v terénu, v penzionu i ve stacionáři.

 Po roztání letošních závějí a poté, co sluníčko začalo vytahovat z bláta čerstvou zeleň, se nám pohled na naši zahradu zdál čím dál víc skličující. Práce je čím dál tím víc a v současné době už nikdo z personálu nemá čas ( a možná ani zahrádkářské sklony). Také jedna z obyvatelek, která nám se zahradou vydatně pomáhala už to ze zdravotních důvodů dělat nemůže. Jen náš údržbář zahradu pravidelně sekal a občas křovinořezem zredukoval živý plot. Přesto však byl na zahradu poměrně neveselý pohled.

Proto jsme se asi dvouletém pustnutí a zarůstání záhonků konečně domluvili s někým, kdo nám se zahradou bude pomáhat. A  pod jeho rukama zahrada skutečně prokoukla. Záhonky pečlivě vyplil, zasadil nové kytky, prostřihal okrasné křoviny …  V příští sezóně jistě už budeme mít prořezanou i naší jabloň. Její jablka sice nejsou nic moc, ale kvete hezky. 

A třeba se po prořezání napraví i ta jablka.

Koncem měsíce už jsme zahradu mohli využívat i k odpolednímu posezení – hlavně s klienty stacionáře. Obyvatelky většinou čekají až utichne všechen ruch a všichni z přízemí i ze zahrady zmizí..

Paní dr. Fořtová se pokusila oživit muzikoterapii pomocí chřestidel a bubínků. Nejprve něco vyrobila sama, ale nebylo to ono. Tak raději nějaké bubínky koupila. Někdo to ocenil, nicméně zvláště jedna paní nemůže přijít muzikoterapii na chuť.

 Hanka zase vyvolala v Horizontu „mozaikovou epidemii“. Tak jako před časem všichni vyráběli plstěné náramky a náhrdelníky, tak teď se pustili do výroby mozaik z téhož materiálu. Jejich nové výrobky teď zdobí stěny snad ve všech místnostech a chodbách v přízemí Horizontu.

 O kulturu a živé akce se nám tento měsíc postarala téměř výhradně jedna z byvatelek. Skoro všichni vystupující byly z okruhu jejích známých nebo nám je jejich známí zprostředkovali.

Začali jsme prof. Pavlem Vondruškou. Kontakt s ním nám zprostředkovala paní, která chodí do Horizontu provádět logopedické cvičení. V široké veřejnosti je dost známý díky svému dlouholetému působení v divadle Járy Cimrmana. A tak není divu, že se společenská místnost zaplnila více než obvykle. Pan profesor je už také pán ve vyšším věku, je mu pár let přes osmdesát. Nicméně je velmi svěží, pozitivně naladěný a ses smyslem pro humor. Stejně tak svěží a vtipné bylo i jeho vystoupení. Kdo čekal akademika, byl zklamán. Ale většina účastníků čekala spíš člena Divadla Járy Cimrmana a ti zklamaní nebyli. O cimrmanech nám toho sice moc neřekl, ale svým vystoupením rozhodně pobavil. Několik účastníků jeho povídání obdařilo přívlastkem „roztomilé“ a to se nám zdá být velmi výstižným.

 

 O týden později přišla skupina přátel s „jarními zpěvy pro radost“, jak své vystoupení nazvali. Koncert jejich „tělesa“ (které vzniklo vlastně jen pro tuto příležitost), můžeme charakterizovat týmž slovem, jako to předchozí. Bylo to roztomilé. Dva ze členů souboru byli mladí hoši, a setkání s dětmi seniory vždy povzbudí a rozradostní, někdy i dojme. Tak tomu bylo i v tomto případě. Ke konci  koncertu dorazil ještě mladý kytarista (snad dokonce konzervatorista), který zbytku vystoupení dodal profesionální úroveň. Některé z písní si mohli posluchači zazpívat s sebou, což v Horizontu často využívají.  Publikum sice nebylo početné, ale vděčné určitě a tak bychom byli rádi, kdy nás v příštím roce navštívili znovu. Konec konců – proč by nemohl existovat soubor, jehož činností by byli pouze koncerty v Horizontu 1x za rok?

 

Další z ansámblu naší „dodavelky kultury“, kdy nás tento měsíc navštívil, byla Diana Chrpová, odbornice přes výživu. S obyvatelkou, která nám ji doporučila, se znají ze zdravotnické školy, kde obě působily.  Jako téma vhodné pro naši cílovou skupinu si vybrala změny stravovacích návyků ve vyšším věku.

Obávali jsme se, že publikum nebude početné. Řeč o zdravé výživě e pro mnohé z nás zavání výčitkami svědomí. Ale místní senioři nás poměrně překvapili a jídelna se celkem zaplnila. Pochopitelně, že přišli především lidé, kteří ke svému zdraví i ke své výživě mají celkem zodpovědný vztah. Jakožto učitelka umí paní Chrpová dobře a srozumitelně mluvit a tak byla radost ji poslouchat. Účastníci poslouchali bedlivě a reagovali se zájmem a výklad i přerušovali dotazy. A po skončení se s paní Chrpovou bavili o svých individuálních problémech. Jak se ukázalo, má paní Chrpová „v repertoáru“ více témat, které by nás mohli zajímat, takže doufáme, že ji zase příští rok uvidíme.

 

 Další z okruhu známých paní Křížové  je Alexandra Tillingerová, která se účastnila expedice, jež pod vedením jejího bratra přelétla osmitisícovku Anapurnu na motorovém rogalu. O této expedici byly natočeny 2 dokumentární filmy, které nám paní Tillingerová zapůjčila a my jsme si je v rámci našich „dokumentárních odpolední“ promítli. Zároveň jsme se s ní domluvili, že s určitým časovým odstupem do Horizontu přijde a o svých zážitcích nám popovídá osobně. Film byl zajímavý a pohled na křehký stroj proti ohromnému horskému masivu byl vskutku působivý. Překvapilo nás, jak vysoko se na takovém nepatrném stroji dá vzlétnout.

 A kulturním vrcholem tohoto měsíce bylo vystoupení Richarda Adama, jednoho z pěveckých idolů generace našich obyvatelek a klientek. Však byla také naše malá jídelna nabitá. Přišly obyvatelky , které hned tak na někoho nechodí, aby zavzpomínaly na doby, kdy protancovávaly  jedny střevíce za druhými.

Pan Adam s doprovodem si přivezli aparaturu, takže vše mělo profesionální úroveň. Zavzpomínal na „staré zlaté časy“, posteskl si nad úrovní současné taneční hudby a kultury  a zazpíval většinu svých šlágrů.

Je asi zbytečné dodávat, že dámy byly nadšené i dojaté. Ještě dlouho po skončení vystoupení zůstávali v jídelně ve vzpomínkách a družném rozhovoru spolu navzájem i s panem Adamem a jeho doprovodem.

Nabídka na vystoupení přišla ze strany pana Adama, resp. jeho manažera. Toto vystoupení pro nás udělali zadarmo s tím, že kdybychom měli zájem o další, tak už bychom za něj platili.

Což o to, zájem bychom určitě měli. Jde však o to, jestli na něj budeme mít i peníze.

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI KLIENTŮ DENNÍHO STACIONÁŘE

9. 7. 2010

Ve snaze naplňovat co nejlépe standardy kvality sociálních služeb jsme přistoupili v tomto roce ke změně.

Ve stacionáři nemůže probíhat průzkum spokojenosti pomocí anonymního dotazníku, jako v terénní pečovatelské službě. Většina klientů DS je stižena nějakým druhem handicapu (smyslovým, pohybovým či mentálním), který jim vyplňování dotazníku znemožňuje. Pochopitelně, že nás však zajímá, jak se ve stacionáři cítí a jak jsou zde spokojeni. Ptáme se jich na to průběžně, ale navíc se tomu chceme 1x za rok věnovat mnohem podrobněji.

Ještě loni probíhalo hodnocení spokojenosti těchto klientů formou rozhovoru s klíčovou pracovnicí. Uvědomovali jsme si však, že tento způsob postrádá jednu důležitou věc – prvek anonymity. Je možné, že by se v rozhovoru s někým ze stálého personálu ostýchali hovořit, případně si stěžovat úplně otevřeně.

Proto jsme v letošním roce o pomoc požádali externistku (vystudovanou psycholožku), kterou neznal nikdo ze zaměstnanců ani nikdo z klientů (přihlásila se nám na inzerát).

Vypracovali jsme vnitřní směrnici,  jak by měl průzkum probíhat a na společných poradách jsme stanovili oblasti, ve kterých chceme spokojenost zjišťovat.

Klienty jsme požádali o spolupráci formou rozhovoru, přičemž jsme je upozornili, že paní, která s nimi rozhovor povede nikdo z nich ani z nás už neuvidí, ujistili jsme je, že v materiálu, který vypracuje nebudou žádná jména a požádali jsme je o maximální otevřenost.

Těm, kteří by mohou vyplňovat dotazník jsme nabídli možnost volby. Všechny jsme upozornili, že účast na průzkumu mohou odmítnout. Rozhovory probíhaly v oddělené uvařené místnosti.

Nenapadlo nás, jak jinak dosáhnout možnosti větší anonymity.

Zde je výsledek, který nám externí pomocnice poslala:

V průzkumu spokojenosti odpovídalo 10 klientů denního stacionáře (tj. všichni, kteří červnu, kdy rozhovory probíhali,  služeb stacionáře využívali), z toho jeden formou dotazníku prostřednictvím zákonných zástupců.  Klienti souhlasili s rozhovorem, při kterém hodnotili služby stacionáře. Rozhovory trvaly asi půl hodiny. Někteří nehodnotili například jídlo, do stacionáře si přinášejí vlastní nebo některé aktivity, kterých se pro svůj handicap nemohou zúčastnit.

I.                   Jídlo

   Klienti jsou spokojeni s jídlem, s jeho množstvím, které všem přišlo dostatečné i s rozmanitostí, mohou si dopředu vybrat. Uvítali by více ovoce nebo zeleniny k obědu.

Průměrná známka svačiny –  1

Průměrná známka polévky     1,2

Průměrná známka hlavní jídlo  1,1

Doba jídla klientům vyhovuje, někteří snídají později doma, tak ve stacionáři nesvačí nebo odjíždí dříve domů odpoledne, tak nevyužívají odpolední svačinu. Jeden klient si nosí vlastní jídlo připravené doma, další vybírá podle jídelníčku, pokud jsou potraviny na které má alergii, také si nosí vlastní jídlo.

II.                Odpočinek

Všichni klienti využívají odpoledního odpočinku, Mohou si vybrat, jestli potřebují spánek v klidné ložnici nebo jen posedí v křesle ve společenské místnosti, popřípadě odejdou do vlastního pokoje. Nikdo si nestěžoval na nedostatek času k odpočinku, ani se nikomu nezdál dlouhý. Ti, co nepotřebují spát se nenudí, většinou si čtou noviny nebo časopisy . Spáči mají dostatek klidu v ložnici, kde je nikdo neruší, místnost je větrána, společný spánek v jedné místnosti necítí jako ztrátu soukromí. K době odpočinku klienti nemají výhrady, většinou po obědě odpočívají nebo krátce spí i doma. Pokud se unaví během denního programu mají možnost si odpočinout i mimo siestu.

III.             Intimita/soukromí

Všichni klienti uvedli, že personál respektuje jejich soukromí, nikdo se nechová nevhodně necitlivě. Pokud by nastal nějaký problém, nebáli by se ho personálu sdělit.

Jeden klient si  stěžoval na pro něj nepříjemné vstoupení  na WC bez zaklepání, respektive nemožnost uzamčení dveří, ale chápe, že je toto opatření ve stacionáři nutné. Nikomu nepřišlo, že by jeho intimní zóna byla narušována ostatními klienty.

IV.              Celkové prostředí – vzhled, pořádek …

Všichni uvedli, že ve stacionáři je vždy čisto, nikdo nezaznamenal nečistoty na prádle nebo nádobí . Byla jedna připomínka k horšímu vzduchu ve společenské místnosti, což se prý ale stává ojediněle. Všem je ve stacionáři dostatečně teplo. Nikdo si nevybavil nic nepříjemného.

V.                 Denní režim

Se strukturou dne jsou všichni spokojeni, dokázali by říci, kdyby jim program nevyhovoval. Klienti se nemusí příliš přizpůsobovat, jejich normální den doma probíhá podobně. Jeden klient uvedl, že kvůli odjezdu do stacionáře musí dříve vstávat než obvykle, ale nedělá mu to problém, přispi si v ostatní dny, kdy je doma.

Aktivit ve stacionáři se klienti účast podle své volby a nikdo je do ničeho nenutí, mají možnost odmítnout.Většina se ráda do všeho zapojí, pokud jim to umožňuje jejich zdravotní  stav.

Rozvržení dne vyhovuje všem. Na dlouhou chvíli si nikdo nestěžoval, dva klienti řekli, že pokud by se nudili, zabaví se sami, čtou si nebo povídají. Větší únavu z množství podnětů nikdo nezaznamenal.

Dva klienti mají nejraději posezení u kávy  a tři uvedli jako nejoblíbenější část dne posezení na zahradě, ostatní nemají nejoblíbenější část dne.

 VI.              Chování personálu

S personálem jsou všichni spokojeni, chová se laskavě, ohleduplně, pomáhá.

Průměrná „známka“ jednotlivých členů personálu je 1.

Personál vyhoví vždy, když je potřeba, dva klienti uvedli, že někdy nemá personál na ně tolik času, kolik by chtěli, protože je zaneprázdněn péčí o jiné. Osm klientů cítí, že personál podporuje jejich soběstačnost, dělá za ně jen úkony, které by sami nezvládli.

VII.           Aktivity

Někteří klienti dochází do stacionáře jen v určité dny, proto neznají všechny druhy aktivit. Jiní například pro špatný zrak nemohou sledovat filmy.

Průměrné „známky“ aktivit  

– pondělní arteterapie 1,6

– výrobní odpoledne s Hankou, Andreou 1,6

– fyzioterapie  1

– odpolední cvičení (prsty, oči …)    1

– společný zpěv    2

– čtení denního tisku  1

– poslech čteného slova – z magnetofonu, členem personálu – nelze hodnotit skoro nikdo si na tuto aktivitu nepamatuje.

– muzikoterapie 2

– pečení  1

– doprovodné programy 1

– je něco, co vás vysloveně nebaví ? – pokud něco takového je, klient se aktivity neúčastní. Dva se nezapojují do zpěvu, dva do pečení. Jeden nemůže pro úraz ruky vyrábět.

Oblíbené jsou křížovky, kvízy, baví je i péče o květiny. Padlo doporučení na vyšívání a více ručních prací jako háčkování, pletení.

VIII.        Vztahy s ostatními klienty

Všichni uvádí, že spolu vychází dobře. Tři klienti si vzpomínají, že byla nějaká nedorozumění způsobená jiným druhem humoru, ale vyříkali si to  a nyní je vše v pořádku. Rádi si popovídají, někteří se navázali přátelství. Jeden klient kolektiv nevyhledává, není mu příjemný,  i pro věkový rozdíl má jiné zájmy, ale problémy s ostatními nemá. Tři klienti uvedli, že jsou rádi v kolektivu, doma by byli sami, tady mají společnost. Nálada v kolektivu je přátelská, další klient říká, že ve stacionáři jsou všichni tolerantnější, nikdo ho nekritizuje jako doma.

IX. Kontakt s jinými generacemi

Klienti si vzpomínají na dětská vystoupení, líbila se jim a rádi by viděli děti ve stacionáři častěji. Mladí lidé jsou i v personálu, klientům kontakt s mladší generaci vyhovuje

IX.              Zapojení uživatelů do chodu zařízení:

Pokud tomu dovolují fyzické možnosti klientů, rádi se zapojují do pomoci ve stacionáři- mytí a utírání nádobí, péče o květiny. Ostatní alespoň vybírají filmy nebo recepty pro pečení. Personál povzbuzuje v zapojení.

Jeden klient by se rád zúčastnil výzdoby místností, návrhů na vymalování stěn, přestavění nábytku. Další by rád pomáhal na zahradě i se stromy. Ostatní nenapadá s čím novým by mohli pomoci, nejsou například dostatečně pohybliví, tak mohou pracovat jen v sedě.

X.                 Co byste změnili?

Jeden klient by změnil uspořádání nábytku a výzdobu v salonku, chtěl by sám přispět svými návrhy. Ostatní jsou spokojeni a nic by neměnili.

 XI.               Bylo Vám něco v poslední době nepříjemné?

Nepříjemný zážitek si vybavil pouze jeden klient. Nestihl si dojít na záchod. Ostatní si na nic nepříjemného nevzpomínají.

 XIII.

Klienti se nebojí i nepříjemné věci říct personálu, jak řekl jeden klient ,,Můžu říct všechno“.

XIV.               Sdělujete to, co se vám líbí nebo nelíbí doma?

Všichni klienti říkají doma, co dělají ve stacionáři. Rodiny se zajímají . Někteří vyprávějí i přátelům, chlubí se s výrobky.

XV.                 Má rodina zájem o to, co ve stacionáři děláte?

Všechny rodiny klientů se zajímají o to, co se děje ve stacionáři.

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI KLIENTŮ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY v roce 2010

1. 7. 2010

Jako  každý rok, i letos na jaře, probíhal průzkum spokojenosti klientů pečovatelské služby formou anonymního dotazníku.

Dotazníkové šetření se konalo v první půlce května. Dotazníky jsme rozdali klientům, kteří aktuálně (v období průzkumu) využívali služeb PS. Celkem jsme rozdali 75 dotazníků.

Kvůli množství jiné práce a úkolů (především dosti komplikovaného a časově náročného vyplňování statistického dotazníku pro Ministerstvo práce a sociálních věcí) jsme zpracovávání vyplněných dotazníků svěřili externistce, která  pro Horizont dělala i průzkum spokojenosti uživatelů denního stacionáře.

Otázky jsem použili téměř stejné (jen některé byly mírně přeformulovány) jako v předchozích letech. Zájemci tak mohou snadno srovnat výsledky z loňského roku (i let předchozích) s výsledky z letoška na naší internetové stránce.

U 8  otázek ( č. 1,2,3,4,5,9,10,11) došlo k mírnému zhoršení, u 7 otázek ( č. 6,7,8,12,13,14,15) k mírnému zlepšení. Rozdíly však nejsou nijak výrazné. U žádné otázky rozdíl oproti loňskému roku nepřesáhl půl stupně; většinou je ještě výrazně menší

Následují výsledky průzkumu pečovatelské služby.  U každé otázky je uvedena průměrná „známka“. Otázka jsou seřazeny – tak jako v loňském roce – od nejhorší „známky“ k nejlepší.

            V anonymním průzkumu odpovědělo celkem 52 respondentů, tj. 69,3 % klientů, kteří dotazník dostali. Někteří si vybrali a odpovídali jen na položky se kterými mají přímou zkušenost ( obědy, program v domově Horizont) a na některé otázky neodpověděli.

1)   Cítíte se kvůli věku, horší pohyblivost apod. omezen/a v dostupnosti některých služeb, aktivit atd.?

Průměrná známka 2,6

2)  Víte kdo je Vaší „klíčovou pracovnicí“ s níž byste průběh péče měli občas hodnotit

Průměrná známka 2,38

 

3) Víte jak postupovat, kdybyste chtěli služby rozšířit o jiné úkony?

Průměrná známka 1,57

4)  Jak hodnotíte kvalitu dovážených obědů ( chuť, pestrost stravy, vhodnost stravy, velikost porcí)?

Průměrná známka 1,48

(Poznámky: Méně ostrých polévek , více zeleniny; Méně solit; Častěji ryby         ; Méně polévek s červenou paprikou; Chuťově senzační, ale polévek nebývá dostatek; Maso bývá tuhé; Nedovážet drštkovou a gulášovou polévku, ano zeleninové a vývary; Jídlo by mohlo být méně mastné; Nechutná mi polévka s párkem ve slupce; až na některé polévky)

V souvislosti se spokojeností s dováženými obědy jsme položili i otázku, kterou není možné převést do systému „známkování“:

Chtěli byste dodavatele obědů změnit?    (zatrhněte jednu z možností)

ANO    11% respondentů                                       89% respondentů    NE 

 

5)  Jak rychle jsou vyřizovány Vaše požadavky, případně stížnosti?

Průměrná známka 1,35

6)  Jste spokojen/a s prostředím, v němž žijete nebo byste uvítal/a pomoc s jeho udržováním?

Průměrná známka 1,34

7) Máte přehled o doprovodných aktivitách, které se v penzionu HORIZONT odehrávají?

Průměrná známka 1,31

8)  Jste dostatečně informováni o všech úkonech, které místní pečovatelská služba nabízí? 

Průměrná známka 1,29

      9)  Jak byste ohodnotil/a provádění pečovatelských úkonů v případě Vaší osoby – jejich kvalitu, rychlost, pohotovost, přesnost…

Průměrná známka  1,18

10) Vyhovuje vám doba, kdy je vám služba poskytována 

Průměrná známka  1,12

11) Vyhovuje vám doba, kdy jsou vám obědy dováženy?

Průměrná známka  1,05 (Ano, vyhovuje 99% respondentů)

12) Ohodnoťte laskavě chování personálu, včetně chování jednotlivých členů (nejde nám pochopitelně o Vaše osobní sympatie, ale o Váš názor na jejich profesionalitu). K hodnocení požijte níže uvedenou škálu – známkujte jako ve škole. Hodnoťte pochopitelně jen toho, koho znáte. 

  Celkový průměr: 1,05

(jednotlivci: Jiří Přeučil a Hanka Novotná: 1;  Romana Miňovská: 1,06; Elena Storoj: 1,15)

Ne všichni klienti hodnotili všechny členy personálu.

13) Jak hodnotíte spolehlivost místní pečovatelské služby?

Průměrná známka  1,02 (Je velmi spolehlivá –  99% respondentů)

14) Stalo se někdy, že by Vám personál podle vašeho názoru neoprávněně odmítl v něčem vyhovět?

Průměrná známka  1 (Zatím nikdy – 100% respondentů)

15) Doporučil/a byste tuto pečovatelskou službu svým blízkým přátelům?

Průměrná známka  1 (Ano, doporučil/a  –  100% respondentů)

 

A otevřená otázka na závěr:

              16) Chcete nám ještě něco sdělit?

 – Aktivity pracovníků penzionu Horizont hodnotím velmi kladně, je to zařízení potřebné a výborně p. Přeučilem vedené. Je příjemné vědět, že když člověka přepadne nemohoucnost, má dostupnou pomoc.

 

– Jsem velmi spokojena a za vše děkuji.

 

– Děkuji Horizontu, že je!

 

– Jsme rádi, že Vás tady máme a děvčátka s dobrými obědy vždy rádi přivítáme.

 

– Jsem spokojena se všemi.

 

– Jste výborní.

 

Jsem ráda, byť jen zatím za dovoz obědů.

 

– Jsem velmi spokojen.

 

– Některé pořady a akce svoji kvalitou a zajímavostí zaplní jídelnu Horizontu posluchači. Myslím, že by bylo na místě aby se s těmito pořady seznámila širší veřejnost občanů Suchdola a ne jen naše skupina.

 

 

 

 

 

 

PROGRAM HORIZONTU na ČERVENEC 2010

30. 6. 2010

Čtvrtek 1.7.    

–   8:00    –   pedikúra

– 15:00    –   dokumentární odpoledne: Slunce – jaká je asi minulost, přítomnost a budoucnost planety, na které všichni závisíme ?

Pátek 2.7.       

–   8:00    –   pedikúra

– 15:00    –   hudební kavárna: Gustav Mahler – Best of (2.symf-IV.věta, 3.symf. – II. věta,  5.symf. – IV.věta)

Středa 7.7.    

–  15:00  –   koncert: zpívání o vodě – lidové písničky s „vodní“ tematikou nám zahraje a zazpívá  Katarína Ludmila Havlínová

Čtvrtek 8.7.     

–   8:00    –   pedikúra

– 15:00  –  dokumentární odpoledne: Život v divočině VI. – závěrečný díl   dokumentárního  cyklu o přírodě Jižní Ameriky – tentokrát se podíváme až na jih – MEZI  TUČŇÁKY (velkoplošná projekce)  

Pátek 9.7.       

–   8:00    –   pedikúra

– 15:00    –   hudební kavárna: klavírní skladby A.Dvořáka a J.Ježka Read the rest of this entry »

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2009

11. 6. 2010

Úvodní slovo

 Máme-li nějak stručně zhodnotit a krátce vystihnout uplynulý rok, musíme ho označit za „rok personálních změn“. Z personálu, se kterým jsme Horizont před osmi lety otvírali, zbyla jediná kolegyně. V minulém roce se s námi rozloučily dvě pracovnice v přímé péči, sociální terapeutka a arteterapeutka. Příčiny byly různé – nástup do důchodu, osobní důvody, stěhování z Prahy či nástup do nového zaměstnání na plný úvazek.

Ne vždy bylo snadné najít včas spolehlivou náhradu a během několika období během roku nám personální situace prohlubovala vrásky a přidělávala „důstojné šediny“. Dočkali jsme se i zklamání, kdy např. den před nástupem nám nová pracovnice sdělila, že nenastoupí. Někdy byl opravdu oříšek zajistit kontinuitu služeb. Díky Bohu se nám to však podařilo. A nejen to.

Domníváme se, že někteří členové nového personálu překonají ty odchozí. Jsou motivovanější, nápaditější, nevyhořelí … Nezbývá než doufat, že u nás nové kolegyně vydrží a že vydrží být takové, jaké jsou teď. Říká se, že „nové koště dobře mete“. My však doufáme, že dobrá práce nových kolegyň není způsobená jejich „novostí“, ale kvalitou.

Jinak byl rok 2009 poměrně klidný, bez většího napětí. Snažíme se připravovat na inspekci, snažíme se pracovat na standardech. Jen nám přijde, že na to v běžném provozu je velmi, velmi málo času. Jako bychom každý potřebovali další hodinu až dvě denně, kdy bychom se nemuseli starat o klienty a mohli se věnovat opětovnému čtení a aktualizaci standardů a směrnic, doplňování dokumentace atd.

 Marta Jurková                                                                        Jiří Přeučil

Předsedkyně Střediskové rady                                    ředitel organizace

Základy a zásady

 Za těch 8 let své existence se Horizont značně proměnil. Co se ale nezměnilo a změnit  nemůže jsou pilíře, o které se ve své práci opíráme a základy na nichž stojíme. Horizont poskytuje různé služby, proto i základní dokumenty a standardy máme pro každou službu zvlášť. V této podobě je předkládáme zájemcům o jednotlivé služby a v této podobě budou na našem novém webu.

Cílová skupina jednotlivých služeb je stejná – senioři, proto jsou tyto dokumenty podobné. Abychom zde neuváděli 3 x text, který se liší jen v nuancích, uvádíme zde základy a zásady formulované pro všechny služby. Zájemce o přesnější formulace odkazujeme na naše internetové stránky (v nové podobě by měly být spuštěné v dohledné době). Znovu opakujeme, že každému zájemci dokument předkládáme ve verzi pro službu, o kterou má zájem.

Posláním Horizontu je poskytovat komplexní sociální péči, služby a pomoc především seniorům a dospělým občanům s mentálním i fyzickým postižením, kteří nepotřebují nepřetržitou zdravotnickou pomoc a péči, zamezovat jejich sociálnímu vyloučení, poskytnout jim nové vyhovující  prostředí  k životu a přiměřené sociální kontakty pomocí trvalého ubytování v penzionu, nebo je udržet v jejich stávajícím prostředí a vztazích pomocí pečovatelské služby a nabídnout jim rozmanité a přiměřené aktivity a životní program.

Cílem Horizontu je  

         zvýšení, respektive udržení soběstačnosti uživatelů 

         tam, kde to není možné, chceme usilovat o to, aby kvalita života a prostředí utrpěla co nejméně. 

–    umožnit prožití klidného stáří a příjemných chvil navzdory různým komplikacím, které   

     s sebou  vyšší věk přináší. 

         poskytovat pocit bezpečí, důvěry a zázemí při zachování soukromí uživatelů 

         udržovat dosavadní síť sociálních vztahů, respektive spoluvytvářet a budovat vztahy nové. Tam, kde rodina není, respektive nefunguje nebo se nemůže klientovi dostatečně věnovat, se ji pokusit podle možností a přání klienta alespoň částečně doplnit.  

         vytvářet vztahy a komunitu mezi uživateli služeb i uživateli a personálem prostřednictvím  společných aktivit.  

         integrovat nově příchozí do stávajícího společenství zařízení  i  okolí a pomáhat jim v orientaci a využívání místních institucí 

         umožnit kontakt s různými generacemi formou otevřených a všem přístupných aktivit a formou zapojením mladých dobrovolníků do projektu 

         aktivizovat a stimulovat uživatele služeb nabídkou rozmanitých programů. 

         umožňovat zapojení uživatelů do chodu zařízení a napomoci tak jejich seberealizaci 

         citlivě doprovodit uživatele i v závěru života

 

  Cílovou skupinou, které se snažíme pomáhat, jsou lidé, jejichž soběstačnost je především z důvodů věku a/nebo zdravotního stavu omezena a snížena, ale přitom nepotřebují trvalou zdravotnickou péči ani trvalý dohled jiné osoby. Těm nabízíme trvalé ubytování v penzionu, ambulantní docházení do stacionáře nebo pomoc prostřednictvím pečovatelské služby. 

Skupině seniorů se věnujeme proto, že ze zkušeností víme, že všichni senioři v určitém věku a situaci pomoc potřebují, a že rodina často nemůže nebo nechce se jim věnovat tak, jak by potřebovali, resp. že i rodina si potřebuje od náročné péče o svého blízkého odpočinout. 

Občanům, jejichž soběstačnost je natolik snížena, že potřebují pomoc i v úkonech základní sebeobsluhy a stálou přítomnost další osoby, ale nikoli nepřetržitou zdravotnickou péči, nabízíme pobyt v denním stacionáři. Nezáleží na tom, zda omezení jejich soběstačnosti je způsobeno vysokým věkem, nebo vrozeným či získaným mentálním nebo fyzickým postižením.

 

  

Principy, na nichž naše práce stojí, vycházejí  z křesťanské morálky a lze je vyjádřit slovy „láska k bližnímu“,  v sekulární podobě pak „úcta k člověku“, nebo „respekt k osobě“. Ačkoli si  neděláme sami o sobě  iluze, že bychom byli schopni vůči našim bližním vždy jen pozitivních citů a vztahů, snažíme se,  aby alespoň naše jednání vůči uživatelům i zaměstnancům těmto principům  co nejvíce odpovídalo. 

+ S výše zmíněnými principy je neodmyslitelně spojena svoboda, která je jednou z nejdůležitějších životních  hodnot. Víme však, že právě senioři jsou o ni často připravováni, a to i svými blízkými. Odmítáme využívat jejich znevýhodněné situace, úbytku sil, handicapu apod. a zříkáme se manipulace s nimi, rozhodování za ně atd. I ti kteří nejsou schopni názory a vůli pregnantně vyjadřovat, jsou schopni dát najevo libost či nelibost. Motivujeme a vyzýváme uživatele,  aby svá přání, návrhy, připomínky i nespokojenost vyjadřovali – otevřeně i anonymně. 

+ Snažíme se, aby péče byla přiměřená každému z uživatelů, aby odpovídala přáním a potřebám každého z nich osobně a jeho zvláštní situaci a také, aby odpovídala všem jejich potřebám – duševním, duchovním, sociálním i tělesným.  

+ Usilujeme o vstřícnost vůči všem a odmítáme jakékoli upřednostňování  při plánování péče. Možnost využívat našich služeb je otevřená všem zájemcům cílové skupiny (s přihlédnutím ke kapacitě zařízení).  

+ při výběru klientů pro službu se snažíme o maximální objektivitu. Služby nesmí být nikomu odmítnuty na základě barvy pleti, pohlaví, přesvědčení ani osobních antipatií. 

+ pokud nemůžeme vyhovět všem, snažíme se, aby výběr klientů byl transparentní.

 

Tyto principy vnímáme jako svůj závazek vůči našim klientům i vůči veřejnosti.

 

Historie

Jak jsme uvedli, Horizont za těch osm let své existence prošel  znatelnou proměnou. Nebude snad tedy od věci připomenout s jakými představami a idejemi jsme začínali a pak je srovnat s tím, jak fungujeme teď.

Zkušenost z práce v domech s pečovatelskou službou ukázala tento druh zařízení jako nedostatečný. Opakovaně se stávalo, že obyvatel takového zařízení po skončení provozu pečovatelské služby upadl, a třeba se i zranil, a už nedokázal sám vstát a přivolat si pomoc. Musel čekat nejméně do dalšího dne než ho najde pečovatelka. Základní ideou vzniku Horizontu bylo tedy předejít takovým situacím. Snahou bylo zřídit dům se stálou službou, který by však nebyl „domovem důchodců“, které v té době neměly nejlepší pověst.

Minulý režim však dusil iniciativu téměř ve všech oblastech.

V roce 1991 však byla založena Diakonie a misie Církve československé husitské. Získala velký dům v Belgické ulici na Praze 2.  Za účelem vzniku vysněného „vylepšeného“ domu s pečovatelskou službou DM CČSH  zřídila jedno ze svých středisek – projekt soužití generací.

Ukázalo se však, že rekonstrukce tak velkého domu byla na tak malou organizaci jako DM CČSH příliš nákladná a nepodaří se na ní sehnat dostatek financí. Dům v Belgické byl tedy vyměněn za menší objekt v Suchdole. Ten dříve sloužil jako komerční penzion a jmenoval se Horizont. Z výměny zbylo ještě dost peněz na rekonstrukci budovy, včetně přistavění další části. Z komerčního penzionu, jehož klientelu tvořili movití cizozemci se stal penzion nekomerční, jehož klientelu tvořili běžní tuzemští senioři. Název Horizont se nám však líbil a tak jsme si jej ponechali.

Otázku zajištění stálé služby jsme řešili již před rekonstrukcí, protože tak malé zařízení nemůže zaplatit personál na 24 hodinový provoz. V Horizontu proto byly vybudovány 3 ubytovací jednotky kolejního typu pro studenty, kteří by se nám za ubytování zavázali střežit klid a bezpečí našich obyvatel. Mimo to  tímto způsobem mělo být zajištěno, aby se v Horizontu setkávaly a společně žily různé generace nespojené příbuzenskými pouty. Proto také jeden z podtitulů celého projektu zní „model soužití generací“. Tento model se ukázal být funkční a funguje dosud ke spokojenosti obou stran.

Ještě před otevřením Horizontu v roce 2001 DM CČSH navázala kontakt s Úřadem MČ Praha-Suchdol. Bylo dojednáno, že se centrum místní PS a denní stacionář přestěhují do Horizontu a personál se sloučí. Tato spolupráce fungovala ke spokojenosti všech zainteresovaných (klientů, Úřadu MČ a Horizontu) do roku 2004.

Střediska DM CČSH byla rozmístěna v různých místech republiky a ukázalo se, že je nepraktické jejich řízení z pražského centra. Zároveň jednotlivá střediska během několika let osvědčila svou životaschopnost. Proto se DM rozhodla udělit jim právní subjektivitu a to od začátku roku 2004. Tato skutečnost si vyžádala množství administrativních kroků, ale provozu – a tedy ani našich klientů – se nijak nedotkl. Množství smluv, včetně té s Úřadem MČ muselo být uzavřeno znovu.

Další přelom přišel v roce 2007 spolu se zákonem o sociálních službách. Stáli jsme před rozhodnutím, jak se registrovat – denní stacionář a pečovatelská služba byly jasné. Ale jak registrovat penzion? Na Magistrátu nás důrazně upozornili, že registrovat se jako  domov pro seniory není pro tak malé zařízení jako Horizont reálné, a že naše představy v tomto směru byly naivní. Registrovány máme tedy pouze dvě služby. Také se změnila forma spolupráce s Úřadem MČ Praha-Suchdol.

Od té doby funguje Horizont bez výraznějších změn. Každý rok však přináší nějaké překvapení a novinky, starosti i radosti.

Současnost

A co nám tedy přinesl rok 2009?

► Grant Letiště Praha a.s.

V chronické finanční tísni jakoby nám příspěvek z grantového programu „Dobré sousedství“ spadl z nebe (odkud také jinak v případě letiště J ). Při psaní žádosti jsme měli na mysli především to, abychom nemuseli zavedené a u klientů oblíbené programy omezit nebo dokonce opustit.

V lednu jsme ještě dočerpali prostředky z grantu Výboru dobré vůle a ve všech aktivizačních programech jsme pak mohli rovnou navázat z prostředků grantu od Letiště.

Grant byl použit především na muzikoterapii, fyzioterapii, arteterapii, a to včetně materiálu. Tyto aktivizační techniky využívají především klienti stacionáře, ale mysleli jsme na všechny zdejší seniory. Poměrně široký okruh jich navštěvuje různé doprovodné programy, zvláště přednášky a koncerty. Tyto akce pro nás většinou dělají různí dobrovolníci. Díky tomuto grantu jsme mohli nabídku znásobit a pozvat sem i profesionály. A tak se zdejší senioři, z nichž někteří Suchdol už téměř neopouštějí, mohli „vydat“ např. do Jižní Ameriky, Afriky nebo Indie.

Mohli se také zaposlouchat do tónů klasické hudby v podání profesionálních virtuózů nebo si společně zazpívat lidové písně s hudebním doprovodem. Seniorské generaci je nadmíru blízký Karel Hašler. Uvítali tedy, že měli možnost se dozvědět podrobnosti o jeho životě a díle v cyklu přednášek. Dále jsme měli přednášku o bylinkách, což pro lokalitu, kde má téměř každý zahrádku, na které něco pěstuje, jistě nebylo zbytečné.

Letiště je – vzhledem k hlučnosti jeho provozu – pro některé zdejší obyvatele poněkud problematický partner, tentokrát však všem ukázalo svou vlídnější tvář.

 ► Veřejná služba

Program s tímto názvem je aktivitou radnice MČ Praha  6. K jeho projednávání byl přizván i Horizont. Jde o to, že každý, kdo se uchází o nějaký grant z Prahy 6, se musí zavázat k nějaké formě pomoci organizaci, jejíž cílovou skupinou jsou senioři.

Nám se jako velmi funkční ukázala spolupráce se Základní školou Bílá a se Speciálním domovem mládeže (SDM) Sedlec.

V rámci spolupráce se ZŠ Bílá proběhla návštěva žáků v Horizontu a jejich rozhovor s některými klienty stacionáře a obyvatelkami. Šlo o přípravu pro nepovinný předmět „20. století ve vzpomínkách“. Děti měly možná poprvé možnost promluvit si s člověkem starším 90ti let a porovnat jeho dětství se svým.

Dále šlo o spolupráci v programu arteterapie. Děti našim seniorům připravily „polotovary“ k vyrábění, resp. polotovary našich seniorů dotvořily. Takto se „umělecké životy“ nejmladší a nejstarší generace protknuly celkem 3x.  Naší „arteterapie“ se však osobně zúčastnila jen paní učitelka výtvarné výchovy. Doufáme, že v následujícím roce se podaří uskutečnit i společné tvoření seniorů z dětmi.

A konečně jsme v Horizontu měli koncert pěveckého sboru Bělásek, který působí při ZŠ Bílá. Děti se velmi líbily a předaly našim seniorům kousek své mladistvé energie. I v tomto případě doufáme v  pokračování.

SDM Sedlec je už samotným svým zaměřením „veřejnou službou“. Přesto s Horizontem navázal spolupráci v uvedeném programu. Společenské akce SDM jsou dobou svého konání pro naše seniory nedostupné. Uskutečnily se však výměnné návštěvy mezi klienty obou stacionářů. My jsme se vypravili do Sedlce na společenskou návštěvu a divadelní představení a uživatelé SDM se zúčastnili koncertu a muzikoterapie v Horizontu. Dále v keramické dílně SDM vyrobili malé vánoční dárky pro klienty stacionáře a pečovatelské služby. A při návštěvě v SDM nás jejich keramická tvorba inspirovala natolik, že jsme si od nich přivezli keramickou hlínu. Práci s ní si klienti stacionáře oblíbili a v SDM nám už 2x vypálili naše výrobky.

I v tomto případě doufáme, že spolupráce bude pokračovat do budoucna. Rádi bychom – podobně jako v případě ZŠ Bílá – uskutečnili společné tvoření klientů obou zařízení.

►Supervize

Loňský rok pro nás znamenal také průlom v oblasti supervize. V předchozích letech měl personál vůči supervizi jakýsi blok a považovali ji za zbytečnou. Zřejmě hrála roli jakási apriorní nedůvěra vůči novinkám ( obdobně jako u standardů apod. ) i jedna negativní zkušenost z prvopočátku supervize u nás. Zkusili jsme to tedy s jiným supervizorem a výsledek se dostavil. Nový supervizor je mladý muž a na setkání s ním naše děvčata jen hrnou J. Akceptování supervize jako nástroje pomoci je však dané i novým personálem. Zčásti jsou to pracovnice, které prošly vzděláním v posledních letech, kdy je supervize považována za standard a studenti se jí už učí využívat a počítají s ní. Jiní členové personálu byli postaveni před hotovou věc,  která byla zavedena už před jejich příchodem do organizace a s jejich zapojením se samozřejmě počítá. Snad už všichni z personálu vnímají supervizi jako pomoc.  

► Členství v Asociaci poskytovatelů sociálních služeb

Poté, co jsme navštívili několik konferencí asociací pořádaných, jsme se rozhodli, že v této asociaci chceme být. Koncem roku jsme podali přihlášku. Oficiálně jsme se stali členy až po novém roce, ale účast na konferencích, rozhodování a podání přihlášky proběhlo už v roce 2009.

►Sociální pracovnice pro terénní pečovatelskou službu

Už delší čas jsme si byli vědomi toho, že se nám v terénní PS nedaří naplňovat standard individuálního plánování. Původně jsme chtěli, aby každá z pečovatelek byla „klíčovou pracovnicí“ určitému počtu klientů. Ale po několika letech jsme museli rezignovat a přiznat, že na to děvčata nemají dostatek dovedností. Rozhodli jsme se proto přijmout další pracovní sílu. Stala se jí pracovnice, kterou jsme již v průběhu roku přijali na částečný úvazek na přímou péči a aktivizaci klientů stacionáře. Její na osobu zaměřený přístup se nám líbil a tak jsme ji nabídli rozšíření pracovního úvazku v kombinaci stacionáře a pečovatelské služby. Požadované vzdělání si právě dokončuje. Zlepšení budeme moci zhodnotit za rok, ale ukazuje se již teď, že to byla správná volba.

 

Jednotlivé služby

● Denní stacionář

Začneme stacionářem, protože právě ten nám dělal v loňském roce největší radost. Zároveň je však práce ve stacionáři zdaleka nejnáročnější.  Stacionář patří mezi registrované služby (identifikátor 4721158). Stacionář byl v roce 2009 zatím nejvíce naplněný od svého otevření. Vlastně poprvé jsme museli odmítnout klienta z důvodu naplněné kapacity.

V posledním roce začali ve větší míře využívat stacionář i klienti, kteří nebydlí na Suchdole. Jsou to většinou obyvatelé Prahy 6, ale i okolních obcí (Roztoky, Horoměřice, Noutonice) atd.

Během roku se podařilo z velmi různorodých klientů s různým postižením vytvořit poměrně kompaktní skupinu, ve které měli klienti jeden o druhého skutečný zájem. Vzhledem k tomu, že stacionář navštěvují jednak klienti v různém (někdy i dosti vysokém) stupni demence a jednak klienti bez výraznějšího úbytku mentálních sil, považujeme vzájemnou solidaritu mezi nimi za skutečný úspěch.

Díky podpoře Letiště Praha nemuselo dojít k omezení doprovodných aktivizačních programů (arteterapie, fyzioterapie, muzikoterapie).

Ve stacionáři se nám kompletně obměnil personál v přímé péči a vidíme, že to byla změna k lepšímu. Neznamená to, že by předchozí personál byl špatný, ale že ten nový je ještě lepší. Jsme přesvědčeni, že sem naši klienti chodí rádi a cítí se tu dobře, což často dávají najevo. Průzkum spokojenosti probíhal formou rozhovoru klientů se sociální terapeutkou, protože pro většinu klientů není vyplnění anonymního dotazníku možné z důvodů smyslového nebo mentálního postižení. Přiznáváme však, že systém zjišťování spokojenosti nemáme úplně propracovaný. V příštím roce bychom to rádi napravili.

V průběhu roku navštěvovalo stacionář 14 klientů, přičemž denní kapacitu máme stanovenu na osm klientů. V průběhu roku nás 3 z nich opustili – jeden z nich zemřel, další dva museli být hospitalizováni ve specializovaném zařízení. Období, kdy se náhle a prudce zhoršil jejich zdravotní stav a péče, kterou jsme jim mohli poskytnout přestávala stačit a rodina ještě nesehnala doplňující  nebo náhradní službu, byly pro personál velice, velice těžké. I z toho důvodu jsme rádi, že v naší organizaci začala dobře fungovat supervize.

Ale i když tyto chvíle byli těžké, loučení s těmito klienty také nebylo snadné a leckdy jsme to prožívali téměř jako „rodinnou“ ztrátu.

● Pečovatelská služba

je také registrovanou službou (identifikátor 2253794). Oproti předchozímu roku se kapacita trochu uvolnila, zvláště v druhém pololetí. Jak vyplývá ze statistiky u některých služeb a úkonů jsme zaznamenali určitý pokles, u jiných nárůst – tak jako ostatně každý rok. Celkově jsme v roce 2009 poskytli služby 91 klientům. Do toho počtu nepočítáme seniory, kteří využili PS nárazově (např. občasné doprovody k lékařům) nebo ji využívali pouze krátký čas (např. z důvodů dlouhodobé hospitalizace krátce po započetí služby).

 Zájem o jednotlivé úkony se v průběhu času proměňuje, a to především podle zdravotního stavu našich klientů (někdo např. má zájem o každodenní pomoc s ranní hygienou, ale po určité době ani každodenní docházení našich pracovnic není dostatečné a klient potřebuje být dlouhodobě nebo trvale hospitalizován. Jiný např. několik let využívá pouze dovoz obědů než projeví zájem o další služby. Někdo naopak služby omezí, když jeho „děti“ odejdou do důchodu a zůstanou se seniorem doma apod.)

Nově jsme podepsali smlouvu s 15 uživateli, 6 klientů zemřelo, několik jich bylo dlouhodobě hospitalizováno, resp. umístěno do rezidenčních zařízení. 

Výsledky letošního anonymního průzkumu si můžete přečíst na naší internetové stránce na adrese: http://www.centrumhorizont.cz//index.php?option=com_content&task=view&id=234&Itemid=25. Domníváme se, že i v tomto roce dopadl dobře.

Personál pečovatelské služby se nám také proměnil. Jedna pečovatelka odešla a musela být nahrazena novou, přičemž ne hned první kandidátka zde zůstala. Výraznou změnou je výše zmíněné přijetí sociální pracovnice. Tuto změnu budeme moci zhodnotit až v příští výroční zprávě. 

● Penzion

Z hlediska poskytovaných služeb jsou obyvatelky Horizontu „jen“ klientkami pečovatelské služby. Avšak tím, že centrum PS a denní stacionář s nimi „bydlí“ témž domě (a jsme s nimi v každodenní kontaktu), a také tím vším, co jsme s nimi během těch 8mi let od otevření Horizontu všechno prožili, jsou nám přece jen bližší a více toho o nich (a oni o nás) víme.

V roce 2009 jsme dostali pouze14 žádostí o přijetí. Žádné jsme však nemohli vyhovět.

Asi i pro to, že žadatelům říkáme přímo, že jejich umístění v dohledné době není reálné, mnozí z nich na podání žádosti rezignují.

Všechny naše dámy jsou totiž (na svůj věk) v poměrně dobré kondici a rok jsme ukončili s týmiž obyvatelkami, s jakými jsme do něj vstupovali. Nejstarší z nich v roce 2009 dosáhla 94 let, nejmladší (která však má největší zdravotní komplikace) je 67 let. 

Jsme přesvědčeni, že naše obyvatelky jsou rády, že zde bydlí a dokládá to pravidelný průzkum spokojenosti http://www.centrumhorizont.cz//index.php?option=com_content&task=view&id=233&Itemid=25

Stále je pro některé z nich stresujícím faktorem stacionář; setkání s různě postiženými vrstevníky je pro některé z nich problematické. Proto např. v mnohem menší dříve navštěvují doprovodné kulturně – společenské akce. Jsme však přesvědčeni, že provozem stacionáře jejich soukromí nijak výrazně neutrpělo. Stacionář považujeme za potřebnou a smysluplnou službu a chceme ji provozovat i nadále.

Skupina obyvatelek stále pokračuje v podpoře studenta z rozvojové země v rámci projektu římsko – katolické arcidiecézní charity „Adopce na dálku“. V současné době je to chlapec z Indie – Selva Kumar. Je to už „náš“  druhý student. Ibrahim Sentamu z Ugandy v roce 2008 studium zdárně dokončil.  Selva Kumar je 16 let starý. Jeho rodiče jsou námezdními dělníky, tatínek je navíc HIV pozitivní. Selva Kumar by rád byl lékařem. Doufáme, že i jeho zdárně doprovodíme k absolvování alespoň střední školy.

 

Letos jsme se odhodlali vyřešit problém, který nám dlouho ležel na srdci. Naše dámy stárnou, síly ubývají. Většina je už ve věku, kdy může „kdykoli nastat cokoli“. Horizont je už od svého otevření vybaven nouzovou pohotovostní signalizací, která funguje uvnitř budovy. Jde však o signalizaci „stabilní“ (tlačítko na zdi). Co však, kdyby k nehodě došlo daleko od tlačítka, na chodbě, na zahradě …?

Proto jsme ke konci roku zakoupili mobilní bezpečnostní signalizaci s finanční spoluúčastí obyvatelek. Horizont koupil zakoupil pager a zesilovač a signalizační „náramek“ si zakoupily obyvatelky, které o to měly zájem. Což byly téměř všechny.

● Kulturně – společenské akce pro seniory

Za poslední léta jsme našli strukturu doprovodných programů, kterou považujeme za přiměřenou a dostatečně rozmanitou. Mezi tyto akce patří promítání a zprostředkování reprodukované hudby, které jsou pravidelné. Největší zájem však pochopitelně budí akce s živým vystupujícím (resp. vystupujícími): koncerty a besedy. Počet účastníků na těchto akcích se pohybuje mezi 13 – 23. Snažíme se reagovat i na přání účastníků a sehnat např. lektora na téma, o které si řeknou.

Tyto akce jsou otevřené všem a postupně se vytvořil okruh příznivců, kteří na tyto otevřené programy s větší či menší pravidelností chodí.

Každoročně k nám na nějakou akci „zabloudí“ někdo nový. Nově příchozím nabídneme, zda chtějí pravidelně dostávat měsíční programy Horizontu a buď se z něj stane náš trvalý návštěvník nebo se někam vytratí. Každoročně také pro úbytek sil nějaký pravidelný návštěvník docházet přestane nebo jeho návštěvy značně prořídnou, a to navzdory tomu, že návštěvníkům nabízíme na tyto akce dovoz.

Během let jsme si také vytvořili stálý okruh „účinkujících“, které zveme každoročně. Kromě těchto „stálic“ se snažíme získat pro vystoupení v Horizontu i nové tváře a celkem se nám to daří. Většina z nich program pro nás, resp. pro naše seniory dělá jako dobrovolnou činnost. Díky grantu Letiště Praha jsme však v roce 2009 mohli pozvat i více profesionálů.

Vzhledem k velikosti, resp. „malosti“ Horizontu se na takových akcích dá poměrně dobře vytvořit neformální až rodinná atmosféra, ve které se cítí dobře i ti, kdo na vystupování na veřejnosti nejsou zvyklí. Většina z nich je pak ochotná s odstupem času přijít znovu s jiným programem. 

● Dobrovolnictví

Jak jsme se zmínili, značnou část kulturně společenských akcí pro naše seniory vykonávají dobrovolníci. Bez nich bychom si takovou rozmanitost pořadů nemohli dovolit a patří jim za to veliký dík. Jejich jména najdete v souhrnném poděkování na konci této zprávy.

Druhou podobu dobrovolnictví v Horizontu představuje zajištění pohotovostních a víkendových služeb v Horizontu. Jde o „model soužití generací“ zmíněný v kapitolce o „historii“ Horizontu. V současné době tyto služby vykonávají 4 slečny. Dvě z nich tu bydlí delší dobu a dvě nastoupily až letos. Všechny se s našimi dámami sžily a jejich soužití by skutečně mohlo být vzorem pro soužití různých generací.

Koncem roku se však jedna z nich zranila natolik vážně, že své působení u nás musela ukončit. Na prahu roku jsme za ni hledali náhradu.

A poslední typ dobrovolnictví – ten nejméně rozvinutý – je dobrovolnická činnost ve stacionáři. Snad každý rok se ozve někdo s nabídkou pravidelné, resp. dlouhodobé pomoci. Nakonec se tento druh dobrovolnické služby nerozvine, nejčastěji kvůli časovým možnostem dobrovolníka. Tak tomu bylo i v tomto roce.

● Statistika služeb a aktivit 2003 – 2009

Při prohlížení tabulky je třeba mít na paměti, že zatímco některé služby se dříve počítaly na „úkony“, od roku 2007 jsou přepočítávány na  hodiny.

Tato tabulka samozřejmě nevyčerpává všechny aktivity Horizontu. Akce, které se nám „nevešly“ do žádné z položek, jsou např. návštěvy z několika základních škol, během nichž se děti ptaly seniorů na dětství, nebo pomoc a účast dětí a učitelek při arteterapii, návštěva SDM Sedlec s klienty stacionáře a naopak návštěva jejich klientů na koncertu v Horizontu, výměnná návštěva stacionáře v domově E.Purkyňové v Šolínově ulici atd.

  2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Nákupy a pochůzky 227 162 69 103 207 196 238
Dovoz obědů 12 175 12 468 12 619 10 612 13 573 13 846 15 559
Úklidy a pomoc v domácnosti  323 298 366 454 598 607 625
Praní prádla (počet praček) 59 72 114 133 190 173 207
Pomoc s hyg., ranní toaletou,WC 147 194 264 268 361,5 478 331
Pomoc při podání jídla 293 356 359 484 261 205 272
Přítomnost u kl. v domácnosti * 579 754 707 801 327 111 36,5
Denní pobyt ve stacionáři       *         579 895 1379
Doprovod     13 11 107,25 170 121
Jednoduché ošetř. úkony        **   60   684 470    
Fyzioterapie                            +     11 36 22 33 31
Muzikoterapie                         +           17 25
Arteterapie                              +         11 30 36
Pedikúra                                  + 25 20 21 23 27 69 70
Masáže                                    + 37 38 47 43 55 45 38
Doprava po Suchdole             ++           547 1350
Doprava mimo Suchdol          ++           752 1164
Trénink paměti       10 9    
Bohoslužba 22 20 19 20 22 19 19
Biblická hodina 39 40 40 38 37 38 43
Videokavárna 12 12 12 12 11 11 15
Hudební kavárna 35 35 37 32 36 28 33
Promítání dokumentárních filmů     28 38 33 38 41
Společenská odpoledne pro seniory 3 4 5 4 4 3 3
Koncerty 4 4 8 13 13 10 12
Dětská vystoupení   2 3 1 1 1 4
Přednášky a besedy 11 11 27 20 21 22 25
Výlety 1   1 9 11 9 9
Kursy pro seniory   1 1   2 1 1

*                     dohled nad klientem v domácnosti a pobyt v denním centru jsme v letech 2003 – 6 nerozlišovali a údaj uvedený v tabulce je v hodinách. Od roku 2007 je dohled v domácnosti uveden v hodinách a pobyt ve stacionáři ve dnech. 

**                   od r. 2008 zahrnuty v jiných službách, nejčastěji pomoc s hygienou

+                     uvádíme počet návštěv toho, kdo službu nebo aktivitu vykonává, nikoli počet hodin nebo obsloužených klientů

++                   jednotkou je jedna cesta na území MČ Praha – Suchdol  (nejčastěji jde o dopravu do stacionáře, střediska os. hygieny, k praktickému lékaři apod.)

+++ jednotkou je 1 km  (nejčastěji jde o dopravu do stacionáře, na vyšetření do  nemocnic apod.)

● Komunitní plánování

I v tomto roce pokračovala práce Řídící skupiny KPSS a práce Pracovních skupin, v nichž obou byl zástupce Horizontu. Náplní schůzek Pracovních skupin byla především podoba přehledného a podrobného katalogu sociálních služeb na území MČ. Náplní schůzek Řídící skupiny byla především tvorba plánu rozvoje služeb na následující období. Této plán vytvářel na základě porad, demografické analýzy a výstupů  z Pracovních skupin koordinátor KPSS pro P6.

Koncem října však byla Řídící skupina rozhodnutím rady MČ P6 zrušena.

Zákon o soc. službách totiž ukládá povinnost tvorby plánu sociálních služeb pouze krajům, resp. Magistrátu HMP, nikoli však městským částem.

MČ Praha 6 poskytuje Magistrátu potřebné podklady, zjišťuje potřebnost služeb, zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb atd. a spolupracuje s Magistrátem při Přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

Rada MČ usoudila, že tento způsob podílení se na tvorbě krajského plánu je dostatečný a aplikovat metodu komunitního plánování ještě na území MČ by bylo nadbytečné.

Co jsme nestihli

►Nová podoba  webové stránky

byla „předsevzetím“ na rok 2009, kterému jsme nedostáli. Nicméně jsme v tomto roce alespoň dali zakázku. Kvůli cestě grafika do zahraničí se to celé protáhlo, ale v době psaní této zprávy už od něj máme návrh, napsali jsme k němu poznámky a v době zveřejnění zprávy už snad budou nové stránky v provozu. Naším cílem je především zřetelněji odlišit jednotlivé druhy služeb a usnadnit tak orientaci zájemcům o ně. Každá služba bude mít specielně pro sebe formulované poslání, cíle, cílovou skupinu, časté otázky, ceník atd.

 ►Malování

Jsme také chtěli stihnout ještě v roce 2009. Plánovali jsme je původně na září. Ale v té době byla ještě personální situace neustálená. Nechtěli jsme na nový personál také hned zpočátku naložit takovou zátěž, jakou malování je. Byli bychom rádi, kdyby malování proběhlo v následujícím roce.

Mezitím však nastaly komplikace, které malování možná oddálí. V přízemí se objevily vlhké skvrny. Nutnost nové izolace kolem celé budovy je pro nás noční můrou. Nejen pro nepořádek, ruch apod., které by to nutně znamenalo, a které by jistě s nelibostí nesli naši klienti a obyvatelky. Důležitější je, že bychom na to neměli finanční prostředky.

Plány do budoucna

 → dotáhnout soubor vnitřních předpisů a standardů pro stacionář

→ pokročit v přípravě na inspekci. K tomu bychom si rádi našli inspektory-konzultanty alespoň pro jednu registrovanou službu

→ v tom, co děláme dobře vydržet a v tom co, neděláme dost dobře se zlepšit. Budeme rádi, když nám k tomu pomůžete (radou, komentářem, názorem, doporučením …)

FINANČNÍ ZPRÁVA

 Příjmy a výdaje uvedené v grafech a tabulkách níže jsou za celou organizaci, nikoli za jednotlivé  služby. Vyúčtování za jednotlivé služby předkládáme institucím, které nás podporují, pokud je tento požadavek součástí darovací smlouvy či rozhodnutí nebo pokud o to tyto instituce projeví zájem.

 PŘÍJMY:

příjmy celkem: 3 453 751 Kč 100,00%
od klientů 2 073 199 Kč 60,03%
Ministerstvo práce a soc. věcí 799 000 Kč 23,13%
MČ Praha – Suchdol 370 000 Kč 10,71%
Magistrát hl. města Praha 100 000 Kč 2,90%
Letiště Praha a.s. 60 402 Kč 1,75%
Další sponzoři 37 661 Kč 1,09%
Jiné ostatní výnosy 8 299 Kč 0,24%
Výbor dobré vůle 5 190 Kč 0,15%

   

VÝDAJE:

 

PROVOZNÍ NÁKLADY    
celkem: 2 321 121 Kč 100%
jiné služby 923 983 Kč 39,81%
odpisy HIM 572 386 Kč 24,66%
elekřina, plyn, voda 329 606 Kč 14,20%
materiál,čistící a hyg.potřeby 100 798 Kč 4,34%
právní a ekonomické služby 98 284 Kč 4,23%
opravy a údržba 95 124 Kč 4,10%
spoje 78 172 Kč 3,37%
pojištění 37 365 Kč 1,61%
vybavení DHIM 27 523 Kč 1,19%
kancelářské potřeby 23 584 Kč 1,02%
propagace a reprezentace 18 279 Kč 0,79%
vzdělávání 7 400 Kč 0,32%
bankovní poplatky 5 423 Kč 0,23%
cestovné 3 113 Kč 0,13%
jiné ostatní náklady 81 Kč 0,00%
OSOBNÍ NÁKLADY    
celkem 1 469 400 Kč 100,00%
mzdy 987 826 Kč 67,23%
odvody na soc. a zdrav. pojištění 313 859 Kč 21,36%
DPP 131 915 Kč 8,98%
životní pojištění 16 400 Kč 1,12%
penzijní připojištění 16 400 Kč 1,12%
zákonné pojištění zaměstnanců 3 000 Kč 0,20%

 

PODĚKOVÁNÍ

 Děkujeme především Pánu Bohu za vše

a dále

– za trpělivost, s jakou snášeli případnou nedokonalost našich služeb i nás samých, děkujeme našim klientkám a klientům

– za podobnou snášenlivost vůči nám i občasným rozmarům našich klientek a klientů děkujeme našim milým kolegyním a spolupracovnicím Pavle Valentové, Romaně Miňovské, Kláře Raisové, Haně Novotné, Vítu Koutovi, Eleně Storoj, Mirce Gardelkové, Vlastě Balcarové, Editě Lachmanové, Jitce Matějkové, Ivě Paťhové, Zlatě Fořtové a dalším

– za bdělost a ochotu při jejich službách děkujeme našim „pohotovostním“ dobrovolnicím Jitce Matějkové, Táně Toma, Doubravce Vokáčové, Anně Trojanové a Alžbětě Trusinové

za nezištnou, dobrovolnou, ochotnou a obětavou pomoc ve stacionáři děkujeme Luďkovi Čermákovi

– za finanční podporu děkujeme Ministerstvu práce a sociálních věcí, Městské části Praha – Suchdol, Magistrátu hlavního města Prahy, Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, Letišti Praha a.s. a našim sponzorům Zdeňku Skálovi, Liboru Jurkovi, Markovi Pocestnému, Věře Štěpánkové, Martinu Křížovi,

– za věnovaný čas, ochotu a za pečlivost, s jakou si připravili svá vystoupení a programy pro naše seniory a seniorky, děkujeme dr. Zlatě Fořtové, Radku Trojanovi a Jiřímu Vitingerovi,  Martinovi Loewovi, kapelce Bejvávalo, Nadě Karlické, dr. Mileně Secké, Martinu Mykiskovi, Věře Moosové, Anně Kordić, Ditě Halové a Vladimíru Janečkovi, Lucii Berné, Petru Husarovi a Martinu Barešovi, Pavlu Jurkovičovi, Kateřině Bordské, Janě Macháčková, Josefu Adltovi, Anně Johaně Niklové, Milanovi Veselému, Petrovi Kolegovi, Anně Šenkové, Rostislavovi Konopici, dětem a paním učitelkám z mateřské školy „U Lesa“, ze ZŠ Bílá a ze ZŠ Mikoláše Alše

– za příkladnou ochotu a spolupráci  děkujeme panu starostovi Petru Hejlovi, Janě Krulíkové, Věře Štěpánkové a Magdaleně Turchichové z Úřadu MČ Praha – Suchdol,

našim účetním Marku Sezimovi a firmě Finesa,

členům střediskové rady Martě Jurkové, paní farářce Jarmile Kučerové, Libuši Terynkové, Magdaleně Turchichové a Romaně Miňovské,

panu doktorovi Jozefu Čupkovi a paní doktorce Jiřině Majerové a jejich zdravotním sestrám Magdaleně Turchichové a Anežce Hronkové,

Vlastimilu Rysovi a zaměstnancům restaurace Na Farmě

a všem dalším dobrým duším, na něž jsme pro množství jmen a pro naši slabou paměť zapomněli, za vše dobré, co pro nás udělali. Věříme, že nic z toho nakonec zapomenuto nebude a skryto nezůstane.

KRONIKA HORIZONTU za BŘEZEN 2010

1. 6. 2010

Jen velmi tiše a nesměle se ozývalo jaro. Ohromné hromady lednového sněhu na nárožích se den ze dne zmenšovaly. Z každé z nich vytékal během dne malý potůček tajícího sněhu – dokud opět nepřituhlo a nenapadlo dalších pár čísel sněhu. To bylo asi v půlce měsíce. Za dalších pár dní se opět chvilkami ukázalo sluníčko a pozastavené jaro se nezadržitelně dralo na svět. Ostrůvky sněhu však vydržely až do začátku dubna.

Podobně jako sníh na ulicích se držela i bolest jedné z našich obyvatelek. Ale i u ní se situace postupně –  byť velmi pomalu – zlepšovala. Koncem měsíce se poprvé podívala mimo svůj byt a prošla se po chodbě. Před dům se však ještě neodvážila a dolů na společné programy také ne. Pro ostatní obyvatelky proběhl měsíc poměrně v poklidu.

 Totéž se dá říci i  klientkách stacionáře – jen jednu z nich trápily na začátku měsíce kožní problémy. Zajeli jsme s ní ke kožní lékařce, která vzhledem k omezené pohyblivosti doporučila hospitalizaci. V nemocnici pobyla asi týden, ale musela být ještě nečekaně dlouho doma na doléčení.

Koncem měsíce začala do stacionáře chodit zajímavá paní. Ona i její dcera jsou na Suchdol dost známé. Maminka tu mnohá desetiletí působila jako učitelka na ZŠ a mnozí suchdoláci jí „prošli rukama“. Její dcera také učí, ale na poněkud vyšším stupni – na Akademii výtvarných umění. Na suchdole je známá svou „občanskou angažovaností“ – podílí se snad na všech společenských akcí zde na Suchdole – od Suchdolského betlému až po různá posvícení a jarmarky.

Nové Klientce bude letos devadesát let. V březnu ji potkala nehoda – spadla před domem a zlomila si ruku. Dosud byla plně soběstačná, ale jedna ruka jí nestačí. K nám chodí abychom ji druhou ruku „nahradili“.

Je to sympatická, kultivovaná dáma, se kterou se hezky povídá. Přesto byl zpočátku cítit určitý odstup. Dosud trávila hodně času doma sama a teď byl náhle celý den mezi lidmi. Při různých společných aktivitách se leckdy nezapojovala a raději si v jiné místnosti četla noviny. Postupně se však začala zapojovat víc a víc a společnosti se už nestraní. Uvidíme jak bude (nebo nebude) stacionář využívat, až bude mít ruku zdravou.  Zdá se nám, že některými klienty si rozumí velmi dobře.

Ohledně stacionáře stojí za pozornost ještě jedna věc – psí návštěva. V úterý 30.3. přišla Erika Bílková se svým obrovským bílým vlčákem.  Počasí nám přálo a mohli jsme být na zahradě. Klienti si ho mohli „pejska“ pohladit, Erika jim o něm něco řekla. Byl to takový „úvod“ do canisterapie. Snad bude mít pokračování.

Přesazovali jsem květiny v celém domě.

Jedna z klientek stacionáře oslavila 85. narozeniny. Dostal dort, který upekla Hanka. Uprosila nás, abychom jí nedávali hobla.

Kulturní program byl v březnu nabitý. Měli jsme tu 2 koncerty a 3 přednášky. O kulturu se nám tento měsíc postarali „štamgasti“, ale i nové tváře. Jedna z akcí mohla proběhnout díky podpoře Letiště Praha. O ostatní se nám postarali dobrovolníci.

Hudebním štamgastem byla paní Zdena Mudrová. Už ani nevíme, kdy tu hrála poprvé. Snad v roce 2004? Od té doby k nám zavítá rok co rok. Domluvili jsme se, že koncert bude mít část „klasickou“ a „zpěvavou“ část. Při té první se dámy mohly zaposlouchat do zvuků klasické hudby – zazněl Bach, Mozart, Händel … V druhé časti byly skladby volena tak, aby se publikum mohlo zazpívat spolu s paní Mudrovou, tzn. že zazněly různé lidovky a „hašlerky“. A nutno říci, že toho přítomné dámy využily.

  Druhý březnový koncert byl ryze klasický. Paní Anna Biolková u nás hrála poprvé (a doufáme, že ne naposledy). Sama si nás našla, sama se nám nabídla. Je to profesionální hudebnice. Nevím, zda nás paměť neklame, ale snad i vyučuje na hudební škole. Už od pohledu a svým vystupováním je velmi milá. Ve snaze poskytnout našim seniorkám kulturní zážitek na úrovni  a se vším všudy, se na koncert převlékla do večerních šatů. A nutno říci, že se jí to povedlo a dámy byly z koncertu nadšené a nechtěli ji pustit. A  jak je to u nás zvykem, po koncertu následovala neformální beseda s umělkyní. Jak bylo řečeno – všichni doufáme, že se tu s ní příští rok opět shledáme.

Vlastně náhodou jsme se dozvěděli o zajímavém sdružení „Cesty na sever“. Je to seskupení několika mužů, které láká vydávat se do severních nehostinných končina a právě tam – mezi ledem, sněhem, skalami bez vegetace, tučňáky, bičováni prudkým větrem  – si užívají svou dovolenou. Do takových krajů se na našich cestovatelských besedách nevydáváme moc často. Napsali jsme jim, zda by našim seniorkám nepřišli o svých zážitcích popovídat. Ochotu projevil Ondřej Kotas. Domluvili jsme se s ním na tom, že nám přijde povídat o své cestě do Grónska.

Kromě této přednášky jsme tu měly ještě 2 další. A shodou okolností byly obě také do severních zemí, takže březen byl v Horizontu ve znamení „cest na sever“.  

Nejprve jsme tu přivítali naše skautské přátelé Radka Trojana a Jiřího Vitingera.

Od roku 2005 sem chodí pravidelně, aby nám povídali o svých letních cestách. Je na nich vidět klasický vývoj od studentských let kdy má člověk plno času a málo peněz k „produktivnímu věku“, kdy má člověk více peněz a méně času. V roce 2005 ještě studovali a tak se vypravili na měsíční cestu autostopem do Cařihradu. Letos nám povídali o svém čtrnáctidenním výletu do Norska, kam jeli autem. Lákala je tam příroda a rybaření. Obojího si užili dosyta. My zprostředkovaně s nimi. Viděli jsme krásné hory, hluboké lesy, projeli jsme se lodí po fjordech, rybařili jsme v horských jezerech, pekli ryby na ohníčku a sbírali houby. Ty tam není ani moc třeba hledat, protože Norové houby nesbírají, takže tam není žádná houbařská konkurence. Určitě to byla velmi příjemně strávená dovolená. Jen to počasí nebylo z pohledů středoevropana na dovolenou asi ideální – zataženo, poměrně chladno, často pršelo. Ale jak jsme se dozvěděli o dva týdny, může být i daleko hůř.

To k nám totiž přišel Ondřej Kotas a vzal nás s sebou do Grónska. Jeho povídání  bylo opravdu mimořádně zajímavé.

Pan Kotas pracuje v Německu a do Prahy jezdí jen občas na víkendy. Proto jeho přednáška musela proběhnout v sobotu, což se projevilo na trochu nižší účasti. Bylo nás asi dvanáct. Což je na takovou zajímavou akci málo. Ale kdo nepřišel, ten zaváhal. Pan Kotas se ještě s jedním kamarádem vydali do Grónska s cílem přejít tamní pevninský ledovec. Mělo jít o cestu asi 200 – 300 km. Vše potřebné na celý měsíc museli mít s sebou. Celý náklad (o hmotnosti přes 100 kg) si každý z nich táhl na speciálních saních. Spali pod stanem v teplotě asi -20 °C. Zpočátku jim přálo počasí, ale po pár dnech je zbrzdilo několik sněhových bouří. Tuhla nám krev v žilách, když jsme poslouchali vyprávění o tom, jak 2 dny strávili ve stanu a čekali až bouře přejde, nemohli nic dělat – číst se nedalo kvůli tmě, poslouchat hudbu nemohli kvůli řevu větru. Mohli jen čekat a doufat, že vichr neprotrhne stan, což by znamenalo jistou smrt. Musel to být šílený nápor na nervy.

Nepříznivé počasí je zbrzdilo natolik, že se museli vrátit a ledovec se jim přejít nepodařilo. Ale na zpáteční cestě se  svezli psím spřežením, projížděli na rybářské bárce mezi krami, přenocovali v eskymácké osadě a zažili další věci, o které by přišli, kdyby jim vše vyšlo podle původního plánu.

Nakonec nám pan Kotas promítl asi půlhodinový film, který cestou natočili. Film je velmi působivý a autentický a tak není divu, že vyhrál třetí cenu na festivalu outdoorových filmů. Nyní se Ondřej chystá na přechod ledovce někam do Kanady s jedním ze svých německých kolegů. Tentokrát by mělo jít o cestu podstatně delší – kolem tisíce kilometrů. Přejeme mu hodně štěstí a hlavně zdraví. Resp. aby měl takové štěstí, že na svých cestách nepřijde o zdraví, neřkuli život.

             A poslední březnový den jsme se vydali na Island. Průvodcem nám byl profesor Fakulty tělesné výchovy a sportu, pak Karel Kovařovic.  Jako učitel umí velmi dobře mluvit a byla radost ho poslouchat. Jako sportovec umí podávat výkony, na které bychom si my netroufli. Třeba koupání  ve dvoustupňové vodě, vysokohorská turistika včetně horolezení po ledovci apod. Island je vyhlášený ojedinělou přírodou, na které se ve velkém podepsala (a podepisuje) sopečná činnost. Jeho přednáška byla skutečná vzdělávací akce, nejen popis subjektivních zážitků. Ty byly spíš jen takovým okořeněním. A skutečně to bylo všecko jiné než neslaná a nemastná přednáška. To se projevilo i množstvím dotazů. Přítomní přednášejícího vyloženě nechtěli pustit. Naštěstí slíbil, že zas někdy přijde – a popovídat o svém výstupu na Kilimandžáro.

 A asi 2-3 po přednášce začala na Islandu soptit sopka s nevyslovitelným jménem. Ochromila leteckou dopravu po celé Evropě a i auta u nás pokryla šedým prachem.

PROGRAM HORIZONTU na ČERVEN 2010

1. 6. 2010

Úterý 1.6.  

– 15:00   –  biblická hodina

Středa 2.6. 

–  8:00    –  rehabilitace s Editou Lachamnovou

 – 15:00   –  přednáška: POVÍDÁNÍ O LÉTÁNÍ v Himalájích  – paní Alexandra  Tillingerová nám bude povídat o tom, jaké je to létat na motorovém rogalu nad nejvyšším pohořím světa  

čtvrtek 3.6. 

–  8:00  –  pedikúra

– 15:00  –  dokumentární odpoledne: Jak vytvořit člověka IV. – Elixír mládí – jak  pokračuje boj proti stárnutí? Dá se zastavit? Jak moc se dá oddálit? (velkoplošná projekce)  

pátek 4.6.  

–   8:00   –  pedikúra

–  15:00   –  hudební kavárna: Antonín Dvořák – koncert pro piano a orchestr Read the rest of this entry »

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI KLIENTŮ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY v roce 2009

7. 5. 2010

K vyplnění jsme rozdali 60 dotazníků (manželské páry dostaly vždy 1), vrátilo se nám jich vyplněných 42, tj. 70 %. Klienti měli možnost dotazníky zalepit samolepicím štítkem, který byl přiložen v každé obálce s dotazníkem. Této možnosti využilo jen 16 respondentů (27 %). Opět všichni z klientů neodpověděli na všechny otázky. Pochopitelně ti klienti, kteří neodebírají obědy neodpověděli na otázky ohledně obědů. Naopak několik klientů odpovědělo pouze na otázky týkající se obědů. Z kontextu jednoho dotazníku vyplynulo, že klientu anketu pojal jako bodování, nikoli známkování.Otázky řadíme podle průměru – od nejhoršího výsledku k nejlepšímu. V porovnání s výsledky loňské ankety došlo u 8 ( 1,3,4,7,8,9,10,11) otázek k mírnému zhoršení (v rozmezí od 0,01 – 0,21); u 7 otázek ( 2,5,6,12,13,14,15) došlo naopak k mírnému zlepšení ( v rozmezí 0,02 – 0,44). Domníváme se, že tyto změny jsou zanedbatelné a myslíme, že i letos můžeme být s výsledky spokojeni. Neznatelnější je rozdíl u spokojenosti s obědy a jsme rádi, že došlo k posunu k lepšímu. Některé věci – jako např. pocit omezení z důvodů pohyblivosti apod. – můžeme pomocí PS ovlivnit jen velmi částečně. Odpovědi řadíme podle výsledků od nejhoršího k nejlepšímu:

  • 1) Necítíte se kvůli věku, horší pohyblivost apod. omezen/a v dostupnosti některých služeb, aktivit atd.?

Průměrná „známka“ je 2,28

  • 2) Víte kdo je vaší „klíčovou pracovnicí“ s níž byste průběh péče měli občas hodnotit apod.

Průměrná „známka“ je 2,14

  • 3) Máte přehled o doprovodných aktivitách, které se v penzionu HORIZONT odehrávají?

Průměrná „známka“ je 1,79

  • 4) Jste spokojen/a s prostředím, v němž žijete nebo byste uvítal/a pomoc s jeho udržováním?

Průměrná „známka“ je 1,43

  • 5) Jste dostatečně informováni o všech úkonech, které místní pečovatelská služba nabízí?

Průměrná „známka“ je 1,4

  • 6) Jste spokojení s kvalitou dovážených obědů?

Průměrná „známka“ je 1,32

  • 7) Víte jak postupovat, kdybyste chtěli služby rozšířit o jiné úkony?

Průměrná „známka“ je 1,3

  • 8) Ohodnoťte laskavě chování personálu, včetně chování jednotlivých členů (nejde nám pochopitelně o vaše osobní sympatie, ale o váš názor na jejich profesionalitu). K hodnocení požijte níže uvedenou škálu. Známkujte pochopitelně jen toho, koho znáte.

Průměrná „známka“ všeho personálu je 1,21

Poznámka: průměr všech zaměstnanců značně pokazilo to, že jeden z klientů v celé anketě bodoval namísto, aby známkoval (což jasně vyplynulo z kontextu celého dotazníku). Všechny zaměstnance tedy ohodnotil pětkou. Neodvážili jsme se jeho odpověď změnit, ačkoli z kontextu bylo patrné, že to tak nemyslel. Nicméně i tak jsou výsledky velmi slušné.

  • 9) Jak rychle jsou vyřizovány vaše požadavky, případně stížnosti?

Průměrná „známka“ je 1,16

  • 10) Doporučil/a byste tuto pečovatelskou službu svým blízkým přátelům?

Průměrná „známka“ je 1,15

  • 11) Považujete místní pečovatelskou službu a její zaměstnance za spolehlivou?

Průměrná „známka“ je 1,13

  • 12) Jste spokojen/a s prováděním pečovatelských úkonů v případě vaší osoby – s jejich kvalitou, rychlostí, pohotovostí, přesností atd.

Průměrná „známka“ je 1,05

  • 13) Stalo se někdy, že by vám personál podle vašeho názoru neoprávněně odmítl v něčem vyhovět?

Průměrná „známka“ je 1,03

  • 14)Vyhovuje vám doba, kdy je vám služba poskytována?

Průměrná „známka“ je 1,02

  • 15) Vyhovuje vám doba, kdy jsou vám obědy dováženy?

Průměrná „známka“ je 1Dále byl prostor na další připomínky. Uvádíme je v plném znění, vynecháváme pouze jména respondentů, kteří se podepsali:·

Chuť jídel je vynikající. Pamatujte na tuk jen v nejnutnějším množství. Polévky nutno brát s ostatním jídlem?

Jsem moc ráda, že tato služba existuje. ·

V případě potřeby použiji telefon.·

Děkuji za vše.·

Jsem ráda, že máme na Suchdole takové možnosti pro poskytování služeb seniorům prostřednictvím Horizontu a za to moc děkuji všem.·

Žádoucí je rozšířit možnosti pro pedikúru. Interval 8 týdnů je nevhodný. A pro seniorské nohy nezdravý. Prostory jsou nedostatečné, bylo by vhodné je rozšířit.·

Děkuji, že zaměstnanci pensionu Horizont i přípravny jídel jsou, a že si jejich služby díky soc. příspěvku mohu dovolit.·

Doporučuji kuchaři používat tak často červenou papriku do polévek.·

Jsem klientkou pouze na obědy, proto všechny otázky nemohu hodnotit.

Pouze bych si osobně přála, kdyby byly méně slané polévky. Děkuji.· Lepší kvalitu polévek, větší porce omáček